Běloruský umělec Temnarod patří mezi nejdéle sloužící osobnosti na poli běloruského metalu. Během své dráhy se mu podařilo vystřídat hned několik projektů a kapel, ovšem jeho nejdůležitější láskou je black metalem načichlý ZAKLON, založený už někdy kolem roku 1999. Od té doby tenhle nadšenec vytvořil sérii podzemích demáčů a až v roce 2010 se mu podařilo zrealizovat debutové album s originálním názvem „Услед Змёрзламу Сонцу“, a aby toho bylo ještě víc, tak hned za další rok se Forestland Productions postarali o vydání „dvojky“ „Шэпт Чорнага Лісьця „ („Whisper Of Black Foliage“), tedy alba, o kterém bude nyní řeč.
Jak už jste si možná všimli, vše do svých rukou uchopili králové reedic, nezadržitelní Gardarika Musikk, kteří album poslali do světa v notně upraveném kabátku a především s úplně odlišným obalem. Celkově se však i samotný produkt od prvotní verze diametrálně liší. Rozkládající se digifile sice vypadá poněkud skromně, ovšem vystylizovaná vsádka přece jen nevypovídá nic o nutném šetření peněz, ale spíše ryzí účelovosti. Obdobně nakonec vypadá i nástupce „Сымбалi Нязбытнага“, ale o tom později. Nyní si hezky rozebereme „Whisper Of Black Foliage“, dílo ryze undergroundového charakteru.
Ne, tady opravdu nečekejte bombastický zvuk, ani majestátní produkci, lépe řečeno, přistupte na pravidla hry jménem „ Whisper Of Black Foliage“. Pokud tak učiníte, dost možná bude překvapeni tím, co všechno je schopen náš hlavní hrdina vytvořit, neboť cit ani fantazie, mu rozhodně nejsou cizí. Album začíná ambietní skladbou „Black Foliage“, na kterou chronologicky navazuje „A Thunder-Storm“, jejíž počátek se sice nese ve stejné linií, ovšem hned v druhé části, se oslovo hlásí první blackmetalové mračna. Od prvních vteřin je sice jasné, že k dotaženosti má produkce ZAKLON skutečně hodně daleko, ovšem na druhou stranu, je zde prezentována celá řada zajímavých (folkových) elementů a dosti originálně působí i všechny ty nasamplované zvuky, které mají pochopitelně ryze enviromentální rozměr. Zajímavé, kterak člověk poslouchá chvění kytary, umocněné zvukem tekoucí řeky – „jako kdyby na tu řeku někdo doopravdy hrál.“
„A Damnation and Contempt“ je název následující skladby, kde rovněž není o patřičnou atmosféru nouze, byť se tedy jedná o pořádnou rubanici. Kytary jsou sice řádně nabroušené, ale bicí nejsou prakticky vůbec slyšet. Nicméně velice zvláštní kompozicí je desetiminutová ukolébavka „Dark Sacrament“, jejíž ráz je ryze hypnotický. Ostřejší výrazivo se následně zjevuje až v úplném závěru, kde Temnarod předvádí i něco málo z čistého vokálu. Příjemná to věc. S „Phantoms Over the Swamp“ však už logicky přichází další ryze blackmetalové tažení, tentokráte však ve středním tempu, přičemž z úst Temnoroda se linou vskutku hrůzné zvuky. Vrcholným dílem je ovšem polo-instrumentální „elegy song“ „Dying“, především tedy hned v té první části. Svižnější závěr už mi příjde poněkud fádní a trochu i zbytečný.
V „A Call Of The Blood“ je pak startovací intro s dudami, připravující prostor pro apokalyptickou vlnu depresivního black metalu („The Life Wheel Stops…“), které zní docela obstojně a přívětivě, a to bez ohledu na poměrně monotónní charakter. Necelou hodinku výletu po krásách běloruské přírody, zakončuje opravdu „odcházecí“ instrumentálka „An Outcome“, při které mi dochází, že i ve skromných podmínkách se dají vytvářet vcelku působivá hudební díla. Domnívám se, že milovníci undergroundového black metalu by rozhodně mohli vzít tuhle nahrávku na milost, jelikož jednotlivé skladby rozhodně nejsou jednotvárné. V tomto ohledu se Temnorod rozhodně snažil. Plusový bod pak u mě získává i ono krásné zpracování celého kompletu.
ALL