Tvorba XIII. STOLETÍ mě provází od dětství. Do dnešních dnů se jedná o jednu z mých nejoblíbenějších českých kapel, byť si člověk musí chtě nechtě přiznat, že to nejlepší mají jihlavští dávno za sebou. Na druhou stranu poslední řadová deska „Intacto“ není vůbec špatná, dokonce bych ji i zpětně označil slovem „svěží“. Novinka „Noc vlků“, jež navazuje na předchůdce po devíti letech, už ale obdobnou visačku mít nemůže. Začíná sice slušně, ale velmi záhy se stáčí do prostor rádiového nevkusu.
Titulní otvírák jakoby vypadl z alba „Ztraceni v Karpatech“. Zde kapela sice nepřekvapuje, ale potěšit dokáže s přehledem. Následující „Alchymistův dům“ je bezkonkurenčně top skladbou. Atmosféra hudby uhrančivá, text o nic horší. Začátek víc jak OK. Jakmile ale Petr Štěpán vystředí své vůdčí postavení nad rámec celku, je zle. „Ze stromů listí už padá“ až nebezpečně připomíná „So Fell Autumn Rain“ od LAKE OF TEARS. Náhoda? Nebo se červ dostal do hlavy nedopatřením? Ten nápěv je opravdu podezřelý… S podzimem netřeba si zahrávat, mnozí ho definovali už dávno (viz CD „Forever Autumn“).
„Černá kočka“ bohužel pokračuje v civilním pojetí a nepomáhá jí ani sázka na tradiční baladičnost. Tvrdý „Smrtihlav“ posléze vrací hudbu zpět „do lesa“ a alespoň částečně dává zapomenout na předchozí přešlapy. Škoda, že hned poté přichází další „pomalost“ („Pán havranů“). Song je postaven primárně na klávesách a v kontextu alba působí spíše ospalým dojmem. Jenže co je to oproti finále. „Golgotha“ rozjíždí folkově-bubínkovou show a z nějakého, pro mě nepochopitelného důvodu, míří spíše na publikum v batikovaných tričkách a sukních, než na rockery dychtících po skladbách typu „Černá věž“.
Asi největší přešlap v historii kapely byl posléze zařazen na úplný závěr. „Co je tohle za DAMIENS?“ Říkal jeden můj kamarád, kterého jsem vezl autem. Tou dobou se mi z beden linula píseň „Můj bratře můj“ a já se přitom červenal… Marně jsem mu posléze vysvětloval souvislosti. Samozřejmě chápu, že se bratrům Štěpánům už „nechce honit vlkodlaky po ulicích“ a že nějaký posun je nabíledni, ale dle mého soudu je toto dosti nešťastný způsob. Otravná pop-music je všude kolem nás, a to se jí člověk snaží vyhýbat stůj co stůj. A teď ještě tohle… Nekritičtí fans sice i tuto nahrávku, doufám, skousnou, ovšem otazníků a vykřičníků je zde beztak přespříliš.
Skladby: Cháronův dech (Intro), Noc vlků, Alchymistův dům, Ze stromů listí už padá, Černá kočka, Smrtihlav, Pán havranů, Golgotha, Můj bratře můj, L’Amour ést éternal (outro)
ALL