Jsem naladěn na stejnou emoční vlnu jako polský multiinstrumentalista Void (Mariusz Łuniewski). Na co ten chlapík sáhne, to se mi líbí. Patrně v tom nebudu sám, na to bych si vsadil. Pokud však máme polského protagonistu spojeného hlavně s gothic rockem (DEATHCAMP PROJECT, UNDERTHESKIN), tak s projektem WOLFPATH se rázem dostáváme do zcela rozličných žánrových vod. „Black metal mě provází celý život, mám k němu silný vztah,“ říká pro někoho možná překvapivě Void, s nímž jsem v kontaktu hezkou řádku let, ostatně ani toto není zdaleka první interview. V případě WOLFPATH se však jedná o premiéru, která je k dobru podtržena debutovým EP „Wolfpath“. Jak nekriticky zbožňuji „Negative“ od UNDERTHESKIN, nahrávku, která mě provedla covidem, tak s nemalým obdivem nyní točím i „Wolfpath“.
Voide, moc tě zdravím. Jak se ti daří a jak jsi prožil letošní zimu? Pověz mi, kterak tě napadlo stvořit blackmetalový projekt? Co tě namotivovalo k tomu, že jsi znovu začal dělat metal?
Ahoj! No, nebyla to vůbec špatná zima! Vydal jsem mini album WOLFPATH přes Black Metal Promotion, v den Wolf Moon 7/01, a dostalo se mi opravdu dobré zpětné vazby. Řekl bych nad očekávání. Myšlenka blackmetalového projektu mě provázela od konce devadesátých let. Dokonce jsem byl součástí blackmetalové scény, a to s undergroundovou black (později black/deathmetalovou) kapelou MESSALIAN. Kapela se rozpadla po vydání čtyř demáčů, přičemž těmi hlavními důvody byly předně hudební rozdíly. Chtěl jsem hrát opravdový, syrový black metal, ale některé kluky to táhlo k technickému death metalu. Mezitím jsme založili gothrockovou kapelu DEATHCAMP PROJECT a já na mnoho let přestal hrát metal. Ale hudba a celý blackmetalový kult, celá ta scéna, to všechno bylo vždy součástí mé hudební fascinace. A tak tomu je dodnes. Vždycky jsem snil o tom, že jednou natočím svou vlastní vizi black metalu. Covid a moje osobní životní zkušenost byly v podstatě spouštěčem k tomu, abych začal psát opravdu naštvanou a temnou hudbu. Hromadění emocí, které nebylo možné zpracovat v mých ostatních projektech, vyžadovalo mnohem extrémnější výraz. Tak se zrodil WOLFPATH.
WOLFPATH! Jak jsi přišel na tento název? Je směrodatný pro hudbu, kterou nyní děláš?
WOLFPATH byl název první písně, kterou jsem pro projekt napsal. Až pak ve mně vyrostl celý vlčí koncept. Vlci jsou naprosto úžasná zvířata. No, můžu říct, že jsem v sobě vždycky cítil jakousi vlčí stránku. Nicméně dlouho jsem hledal název kapely. Měl jsem dlouhý seznam nápadů, ovšem najednou mi došlo, že „vlčí cesta“ je jediným správným názvem. Je to něco, co dokonale definuje všechny emoce v tomto obsažené.
Jak bys WOLFPATH popsal v té základní rovině? Jak dlouho se znáš s kolegou Marcellem? Jak se stalo, že jste spolu začali tvořit?
Abych to tak nějak vysvětlil… WOLFPATH se vynořili z mlhy druhé blackmetalové vlny. Přinášejí syrový, ale silný zvuk, který je poháněn silou a hněvem. Tak bych to popsal pro tisk.
Naše setkání s Marcellem bylo v jistém smyslu náhodné, i když zastávám názor, že nic se neděje náhodou a naše cesty se zkřížily přesně ve chvíli, kdy se protnout měly. WOLFPATH měl být původně můj sólový projekt s bicím automatem, přičemž i podle tohoto vzorce vznikl první demo materiál. S Marcellem mě posléze propojil společný kamarád. Já mu následně poslal demo a on mi po pár dnech dodal video ze zkoušky s mojí hudbou. Hned jsem věděl, že toto je přesně ono! Dostali jsme se do kontaktu a rychle se ukázalo, že máme podobný pohled na život i hudbu. Navíc se mu materiál líbil, takže nic nebránilo tomu, aby se stal bubeníkem a spolupachatelem WOLFPATH.
Jak bys definoval pocity, jež se staly pro debutový materiál inspirací? Jsou na nahrávce určité symboly, které stojí za zmínku či bližší představení?
To, co možná odlišuje WOLFPATH od blackmetalových standardů, je extrémně osobní poselství a obsah, který přesahuje rámec klasických blackmetalových témat. Je to všechno o boji, bolesti, pádu a vstávání z popela – silnější a moudřejší – jde o transformaci z utrpení k síle a moudrosti! Jak jsem řekl: je to velmi osobní příběh vepsaný do estetiky black metalu. Upřímný a bolestivý zároveň.
Pokud jde o symboliku, je zde zjevně nejdůležitější postava Vlka. Ten je často zobrazován jako symbol nebezpečí, zla, temných a divokých sil. Zároveň jde také o symbol svobody, nezávislosti a síly. V křesťanské kultuře je navíc ztotožňován s ďáblem – jeho zvířecí rysy staví do kontrastu s ideálem Ježíše, prezentovaného v podobě beránka. Nemyslím si, že bych si dokázal představit lepší symbol pro svou hudbu. V logu jsou také runy. Ansuz, který symbolizuje (velmi zjednodušeně) moudrost a inspiraci, a Tiwaz, který představuje odhodlání, spravedlnost, odvahu a využití všech svých schopností a moudrosti k vítězství.
Zajímá mě, jak na tvůj nový projekt nahlíží fanoušci, tvé publikum či kritika? Je to pro mnoho lidí velké překvapení?
WOLFPATH je stále undergroundový projekt, který měl online premiéru před třemi měsíci. CD vyjde u ADG Records koncem března. Všechny propagační aktivity nás tedy teprve čekají. Objevilo se však několik recenzí a jsou opravdu nadšené. Stejně jako komentáře a počet zhlédnutí na youtube, což na mě působí velmi pozitivně. Pro fanoušky mých dalších projektů je to vlastně velké překvapení. Šok nebo jen ticho a strach z toho, jestli nebudu pašovat metalové prvky do hudby UNDERTHESKIN. Je to vlastně sranda.
Po hudební stránce má hudba WOLFPATH hodně zajímavou tvář. Zkus nám trochu přiblížit sound, jímž se aktuálně prezentujete?
Chtěl jsem hrát black metal v podobě, která je mi nejbližší – divoká, výrazově docela jednoduchá, ale zároveň silná, syrová a extrémní. Chtěl jsem získat syrový, ale také zatraceně silný zvuk. Na jednu stranu zcela odkazující na klasiku žánru, ale znějící docela moderně, pokud jde o sílu a dynamiku. Jednoduché, ale ne hrubé. Nutno přiznat, že ucho najde mnoho odkazů na klasickou formu black metalu, tituly atd. – to je jistá forma intertextualismu.
EP „Wolfpath“ bylo vydáno pouze na bandcampu? Plánujete další digitální platformy? Jak to kupříkladu vypadá s fyzickými formáty?
„Wolfpath“ je v současné době k dispozici na youtube a bandcampu (ke stažení). Jak jsem již zmínil, tento měsíc (březen 2023) bude mít premiéru CD prostřednictvím ADG Records. Label plánuje také vydání kazet.
Jaké kapely měly zásadní vliv na vaši hudbu? Můžeš nám nyní přiblížit svůj vztah k blackmetalové scéně?
Pokud bych si měl vybrat hudební žánr, který mě vždy provázel, je to black metal. Od základní školy a mého prvního kontaktu s polským undergroundem a norskou blackmetalovou klasikou. Na druhou stranu necítím se součástí žádné sociální skupiny, je to pro mě velmi intimní a vnitřní cesta. Něco, co je se mnou téměř navždy a zůstane až do konce. Je to jistý rebelský duch; je to také duchovní a životní cesta. Co se týče inspirace, tak já vždycky miloval klasický norský zvuk. Jako příklad mohu uvést GORGOROTH. Jsem ale také fanouškem švédské a polské školy black metalu. Také se však snažím zůstat v obraze s novinkami. Inspirace přichází z různých směrů, ale pro mě jako umělce jsou nejdůležitější emoce, zejména ve vokálech (jsem velkým fanouškem Mortuse a jeho způsobu vytváření vokálů a atmosféry).
Zaměřme se nyní na tradiční blackmetalová témata: temnota, zlo, antikřesťanství atd. Patříš mezi fanoušky black metalu devadesátých let? Na jakých principech je postavena vaše představa o black metalu?
Dobrá otázka. Samozřejmě jsem velkým fanouškem devadesátých let. Byla to pro mě zdaleka nejdůležitější éra v hudbě. Inovace a extrémní, upřímné poselství bylo z těchto alb zcela zřetelné. Je to nesmrtelná hodnota – skutečné emoce. Ztotožňuji se s tímto klasickým blackmetalovým toposem, ovšem ne úplně s přísně protikřesťanským přístupem. Jsem spíše proti organizovanému náboženství obecně. Veškerý náboženský black metal je také cool, ale někdy je založen na stejných pohnutkách, které nutí lidi chodit do kostela na mše. Jedná se o základní lidskou potřebu, jež spočívá ve vyplnění duchovní prázdnoty. Jakási náhrada například za divadlo. Celá tato myšlenka zvratu a rituálu je zjevně nesmírně lákavá, ale zároveň i naivní. Nic proti tomu nemám, rád poslouchám a užívám si tento druh hudby, ale není to můj způsob chápání black metalu. Jak jsem již zmínil: síla je pro mě jednotlivec, ne skupina (například náboženská), svobodná mysl a nezávislost. Znalosti, prvotní, vnitřní síla a rovnováha. Naslouchat svým vlastním instinktům a intuici, žít podle svých vlastních pravidel.
Polská black metalová scéna je hodně různorodá. Jak bys popsal dnešní polskou scénu. Jsou nějaké nové kapely, které bys nám mohl doporučit?
Polská blackmetalová scéna je „fucking reptile“! Představuje mimořádnou kvalitu a originální zvuk. Jsem velmi hrdý na to, že jsem toho součástí. Asi nejjednodušší ale bude, když uvedu, co momentálně poslouchám. Tak například HEGEMONE – Voyance, PIOLUN – Rzeki Goryczy, TERRSTRIAL HOSPICE – Caviary to the General, HORDA -Form, WESELE – Pustka (single), WILCZYCA – Święty Ogień (single) , PETIT NUAGE NOIR – Among the Graves a další.
Jaké jsou největší rozdíly mezi tvými projekty? Jaké symboly a témata, čistě podle tvého názoru, spojují black metal a gothic rock?
Rozdíly jsou samozřejmě slyšitelné. Ve všech projektech používám jinou paletu barev, emocí a výrazu. Mezi gothic rockem a black metalem nevidím moc společného, hlavně co se týče hudby. Samozřejmě bylo mnoho pokusů a kapel spojujících tyto estetiky, ale nejsem si jist, zda se jednalo o úspěšná manželství, nebo spíše o nesoulad. Ale na druhou stranu vidím jisté podobnosti ve struktuře samotné „subkultury“ – touhu po separaci, misantropii a určité elitářství. Spousta lidí spojených s black metalem velmi často poslouchá goth rock a naopak. Někdy se tyto scény prolínají, si myslím, i když oficiálně spolu nechtějí mít nic společného.
Co v nejbližší době WOLFPATH čeká? Lze počítat s koncertními aktivitami, případně nějakým turné? Co dalšího v nejbližší budoucnosti plánuješ?
Jak jsem již zmínil, CD „Wolfpath“ by mělo vyjít tento měsíc. Přibývají nabídky na rozhovory a nové recenze, doufám, že tato vlna bude dále stoupat. Pokud jde o živé hraní, tak nyní je jistě potěšující to, že se mi podařilo sestavit také line-up pro koncerty. Už mám dokonce první nabídky. Ještě letos bych rád zahájil zkoušky a koncertní činnost v roce 2023! Ještě musím dodat, že písničky na další album WOLFPATH už mám v podstatě hotové! Kromě toho jsem v procesu nahrávání nových alb UNDERTHESKIN a DEATHCAMP PROJECT. Doufám, že oba projekty budou letos dokončeny, takže to bude absolutně nabitý rok.
Bro, moc ti děkuji za tvůj čas! Ať ti vše vychází i s novou kapelou!
Děkujeme za rozhovor a podporu! Zdravím!
ALL