Košická scéna před časem vychovala nejednu skvělou kapelu a WASTAGE by jistě rádi pokračovali v této zavedené tradici. Navíc sestava je tvořena několik známějšími hudebníky, jako jsou např. Josef Daraš (ex-XIBALBA) a bubeník Miro Szeman (ex-XIBALBA, ex-THE WEED), kteří se prý podíleli na opětovném nastartování dříve thrashmetalového komanda. Velkým úspěchem je pak i vydání aktuálního alba u amerických Sliptrick Records, což je firma dosti často lovící na starém kontinentu. To je pro mě, přiznám se, div divoucí, zvláště pak v součinnosti s tvorbou WASTAGE. Znáte ono známé přísloví o nošení dříví do lesa?
Košičtí jednoduše hrají přesně dle „americký not“. Syrový thrash metal je v jejich podání nasáklý hardcoreovou nasraností, skladby doutnají chytlavými riffy, přičemž nedílnou součást celku tvoří také vokály, skládající se spíše z jakéhosi polo-rapu a sepulturovsky laděného screamu. Tedy nic výrazně překvapivého a nutno podotknout, že borci nepřekypují závratnou osobitosti a velice snadno si jejich tvorbu spletete s celou řadou obdobně znějících spolků. 
Těm slavnějším se pak slovenská parta nepřibližuje ani v nejmenším, neboť i po zvukové stránce působí nahrávka spíše uhlazeně a nepříliš hutně. Když to např. srovnám s německými FALLBRAWL, které jsem nedávno recenzoval, vychází mi zde úplně jasné vítězství pro konkurenci ze západu.
Tím spíš, že WASTAGE tlačí svojí káru stále jaksi přízemně, nikterak neriskují a v jednoduchosti předkládají pouze to, co už bylo mnohými dalšími řečeno před x lety. Je obrovská škoda, že zrovna slovenská kapela se tlačí do něčeho, v čem zákonitě nemůže být nikdy lepší než právě formace americké, neboť striktní metalcore feeling je zkrátka nepřenosný. Tím spíš, že i po stránce sdělení se WASTAGE nechali inspirovat nešvary kolem nás, avšak poněkud zapomněli na důležitost otisknout do bookletu texty. Proč zde má každý ze členů kapely hned několik fotek, tak to mi úplně jasné není. Jakoby těmi obrázky chtěli chalani naznačit, že jsou především kapelou koncertní. Zkrátka takovou, která umí svoji hudbu řádně natlakovat do lidí, a to zejména v natřískaném klubu o malých rozměrech. Věřím tomu.
„Slave To The System“ je v mých očích placka mírně nadprůměrná, ovšem výraznější otisk osobitosti mi tu chybí sakramentsky. Skladby jsou sice natřískány energii i silou, ale v konečném výsledku na mě působí poněkud sterilně a „černobíle“ (jako samotný obal). Samotné řemeslo v tom důležitém základu však mají WASTAGE zmáknuto relativně dobře, jak už bylo řečeno, v koncertní podobě dokáží jistojistě vybláznit nejednoho metalcore nadšence. Na nějaký zásadní průlom v mezinárodním měřítku to ovšem nevypadá. Rád bych se však spletl.
ALL