Jedni ho nenávidí, druzí milují a ti třetí pozorují jeho osudy. Pamatuji se, že jsme cca. před dvanácti lety rozebírali norskou black metalovou scénu a říkali si: „co asi ten Varg bude dělat až ho propustí?“ Je to až neuvěřitelné, ale ten čas skutečně nastal. „Count Grishnackh“ je opět na svobodě a nejen příznivci BURZUM shánějí nové informace o jeho současném životě. Tímto článkem tak přispívám také do mlýna a opírám se přitom o norské mediální prameny. Ty už v průběhu minulého roku informovaly o Vargově žádosti o propuštění (v pořadí čtvrtém). Soud ani v tomto případě žádosti nevyhověl, ovšem po několika dnech se na veřejnost dostalo rozhodnutí zcela opačné. Po šestnácti letech bude norský hudebník a literát znovu volný! Zpráva byla o to překvapivější, že hlavní protagonista se několikrát pokoušel z vězení uprchnout a hrozilo mu dokonce navýšení trestu. Některá média pak dokonce poskytovala informace o Vikernesově smrti, ovšem nic z toho nebyla pravda. Jednalo se spíše o zbožné přání!
Mediálně propíraná osoba se po dlouhých šestnácti letech ocitla na svobodě a jak to tak bývá, hysterie některých bulvárních plátků byla přímo zdrcující. Vikernes však všeobecné negativní kampani vůbec nepodlehl a pokud do medií poslal nějaká sdělení, týkala se pouze jeho rodiny. „Jsem zcela připraven vést normální život. Svého syna jsem po narození sotva viděl a už jsem putoval do vězení. Hodně mu dlužím. Pravidelně jsem po telefonu slyšel jeho hlas, ovšem nemohl jsem být u toho jak vyrůstá. Rodina mi hodně chyběla. Teď už se těším na život na farmě, na mou rodinu, které se budu věnovat každý den a totéž se týká hudby a psaní knih.“ A jak je připraven na další životní změnu? „Neměl by to být problém. Už delší dobu jsem se vnitřně připravoval na život mimo vězení. Když je člověk starší, na chyby, které udělal, nahlíží úplně jinak. Teď se však chci věnovat především rodině“.
Tato slova však zřejmě vůbec nepřesvědčila norskou křesťanskou obec, která se všemožnými prostředky snaží varovat ostatní spoluobčany před tímto nebezpečným delikventem. Jak ale Varg sám uvádí, žádné náznaky nevraživosti zatím nepociťuje. „Vrátil jsem se na svou farmu v Telemarku, kde žije moje žena s mým osmnáctiletým synem. Žádné popudivé reakce jsem zatím nezaznamenal, i když je možné, že se v budoucnu něco objeví. Já se však chci naplno věnovat své rodině a nic jiného mě v této chvíli nezajímá“. I když tato slova působí maximálně svobodně, nebude mít Varg úplné pole osobní působnosti. „ Z počátku se budu muset každých čtrnáct dní pravidelně hlásit. Po roce by to mělo být pak pouze jednou za měsíc. Je to zkrátka taková daň, kterou musím překonat. I přesto, že se mi moc stýskalo, tak mi vězení i něco dalo.“ A co na propuštění říká Vargova matka? “Jsem velice ráda, že byl tak silný a setrval. Bude dobré i pro rodinu, když bude už navždy pohromadě“.
Co se týče Vargových hudebních aktivit, tak ty jsou zatím skryty tou nejhustší mlhou. „Hrabě“ sice nezakrytě potvrdil, že se hudbě věnovat bude, ovšem to je tak všechno. O realizaci nového alba nepadlo ani slovo. A co na konec od eventuálního muzicírovaní vlastně čekat? Vězeňský ambient, black metal ala BURZUM? Ani jedna možnost mi nepřipadá příliš pravděpodobná. Proto nám nezbývá nic jiného než si skutečně počkat. Příběh pozoruhodného člověka, který rozdělil black metal na dvě půlky právě vstupuje do své třetí třetiny. Už to není dlouhovlasí teenager, ale spokojeně vypadající otec…
ALL