Polští THY WORSHIPER mají za sebou bohatou historii, ovšem výčet nahrávek tomu rozhodně neodpovídá. Dost možná mohli být pánové slavní jako BEHEMOTH, ale třeba taky mohli skončit na skládce zapomnění. Vždyť právě touto formací prošla až nebezpečně dlouhá fronta hudebníků a není proto divu, že kapela dlouhé roky balancovala na hranici definitivního rozpadu, avšak situaci se vždycky podařilo nějakým způsobem zachránit. Cca. před rokem pak Poláci překvapili undergroundový svět comebackovým albem „Czarna dzika czerwień“, a protože se aktuální sestava nestačila rozběhnout na všechny strany a vše se zdá být OK, máme i letos co dělat s další nahrávkou, tentokráte ovšem neřadovou.
Necelých čtyřicet minut je ovšem beztak dost – Poláci s minutami netroškařili a totéž se týká i grafického zpracování přebalu. CD je sice uloženo v jednoduchém „véčku“, ale celkové zpracování vypadá opravdu moc dobře. Navíc jednotlivé obrázky jsou dokonalým doprovodným prostředkem k šamansko-rituálnímu lektvaru, jež byl šestičlennou sestavou namíchán. Black metalu si tu fanoušci příliš neužijí, byť jisté nástřely v součinnosti s hrubými vokály se zde pochopitelně vyskytují. Kapela se ale rozhodla všechno tohle raději přetavit mimo svá „velká alba“, což je rozhodnutí, které své logické opodstatnění pochopitelně má. Jenže těžko říci, kterak na tento bizarní otisk zareagují samotní fanoušci, čekající od THY WORSHIPER více blackmetalové zběsilosti. „Ozimina“ naopak vybízí k rituálnímu obcházení kolem ohně a vyvolávání pohanských Bohů (či snad Démonů?). Vše za asistence rozličných lidových nástrojů (drumla, darbuka a další), anebo takových, které se v tvorbě THY WORSHIPER až tak často nevyskytují (kontrabas).
Co se týče vokálů, tak ty jsou zde rozděleny spíše standartně. Mužský vokál představuje hrubijánství, dívčí naopak hladí po vlasech a podtrhuje ducha mystiky. Přestože nahrávka obsahuje hned šestici skladeb, je navýsost zjevné, že se všechny položky navzájem prolínají a není mezi nimi výraznějšího rozdílu. Vše bylo zkrátka podstoupeno konceptu, kterému snad chybí jen ten obraz, neboť „Ozemina“ je jeden z dalších soundtracků k neexistujícímu filmu, přestože tato variace by mohla z fleku doprovázet český film Osada havranů s Jiřím Bartoškou v hlavní roli. Když jsem CD poslouchal, pravidelně se mi obrázky z tohoto snímku objevovaly před očima. Tak snad se najde nějaký ten fanoušek, že?
„Ozemina“ je bezesporu zajímavý projekt. THY WORSHIPER se rozhodli pro experiment a celkově by bylo nefér tvrdit, že se jim záměr nepodařilo dotáhnout do konce. Tenhle počin je zkrátka taková jedna velká zajímavost a především při premiérovém poslechu jsem byl jako na trní. Při konzumaci takového materiálu se zkrátka nedá vidět za roh. S dalšími pokusy však tajemné kouzlo jaksi odeznívalo, aby se posléze vypařilo úplně. Občas není ke škodě věci si podobný počin pustit, rozhodně tohle všechno má něco do sebe a Polákům patří potlesk za projevenou kreativitu. Kdybych ovšem tvrdil, že si něco podobného budu pouštět nějak často, lhal bych vám…
ALL