V domění, že jde o japonskou kapelu, jsem na doporučení prodávajícího tohle CD bezhlavě koupil. Pravda ostrovní vydavatelství bylo vodítkem, ovšem zaslepenost přebila variantu vydání cizí skupiny. Bližšímu ohledání nebyla věnována pozornost, protože titul byl doposud zapečetěn (zabalen v celofánu). Rozporuplný stav nastal ihned po rozbalení. Ohledání informací v bookletu, byť jsou obsaženy oboujazyčně dávaly tušit zradu. Ač tak před poslechem nečiním, cvaknul jsem na net. Stránky kapely jsou nefunční a vydavatelství o moc víc nepomohlo. Zmínky o americké undergroundové kapele a přirovnání k MESHUGGAH, kteří zní jako parta školáků, podněcovala jediné dvě možnosti. Buď půjde o sebemrskačskou přetechnizovanou masturbaci, čemuž jsem moc nevěřil, spíše druhé variantě, že se setkám s něčím zajímavým. Stalo se…

Pětašedesátiminutový disk s třínáctero skladbami, kdy závěrečná čítá minut dvanáct je náročnou náloží! Zapomeňte na math-muziku, nenechte se zblbnout internetovým názorem o počtářských bludech. Jo, kombinování si užijete, ale spíše než akademicky chladné je pudové. Chlapíci dozajista hrát umí, ovšem raději zběsile tlačí. Dvě kytary a bubeník, všichni tři kromě vokálů přidávají své samply, tudíž se celek velice přibližuje názvu desky (!). Nebojte se, prosím, není to bezhlavý bordel, ale dá vám práci proniknout kytarovou clonou, která zní jako mix silničního pěchu, míchačky a buldozeru. Hlavní vokál přednáší za podivného frázování texty neméně technologických výjevů. Tyhle drtiny jsou ‚paponštější než japež‘. Deska podobného charakteru nevzniká každý den, proto se ani nedivím se, že se jí nedostalo větší publicity. Není totiž pro každého a už vůbec ne pro sezónní sjížděče, rychlo-konzumenty, povrchové bruslaře, no prostě pro Vás! Zásadně Vám tuhle desku nedoporučuju. Já ji budu opatrovat jako oko v hlavě a pár dalších týdnů tenhle ‚strojní metalo turbo vesmírný diesel grind protikladeath‘ i dosti poslouchat.

RadeK.K.