Slyšte hlášení obecního rozhlasu! „Pokud chcete slyšet „hudbu“ pohřebnější než samotný funeral, dekadentnější než filmový snímek Mad Max a shnilejší než všechna červivá jablka Sněhurky, zavítejte do společnosti THE COLD VIEW, pod jehož vlajkou se mohou sejít opravdu jen ti nejotrlejší, avšak hodně vnímaví posluchači – vymaštěnci.“ Za to poslední slovo se fakt omlouvám, ale nemohu jinak…
Tohle je zkrátka NĚCO! NĚCO totálně brutálního, NĚCO podmanivě skeptického, NĚCO totálně bizarního, NĚCO shnilého… možná nějaký druh disharmonické infekce, těžko říct. Vlastně se i trochu bojím nazývat materiál na „Wires of Woe, Ways of Waste“ hudbou, neboť se v mých očích jedná spíše o nástrojovou produkci, zvukomalebnou stěnu, ze které každou vteřinou odpadává jedna cihla. Je opravdu neuvěřitelné, že byť hlavní protagonista, německý umělec říkající si A.A.S., používá povětšinou klasické metalové nástroje, nevytváří jimi naprosto žádné melodie, a to vlastně ani v sebemenších náznacích. V jeho shnilých pařátech jednotlivé instrumenty „pouze“ rezonují (snad s výjimkou výraznějších kláves), někdy něco málo naznačí, avšak v základu se shodně podílejí na „zvukovém toku“, na zpomalené lávě, jež se slimáčím tempem dostává do údolí.
V kontextu vlastní charakteristiky, jež říká něco o drone/funeral doom metalu, připojil bych ještě nálepku ambient, možná by se hodila i zkratka s názvem psychedelic experimental music. Všech těchto atributů se THE COLD VIEW zásadně dotýká, přičemž příslušnost k doom metalu si zachovává mručivý vokál, jehož cílem rozhodně není předkládání slov a vět, kterých je mimochodem plný booklet. Texty ovšem vzhledem k hudební složce nevyprávějí nic o konci světa, ale naopak popisují v podstatě to, co je možno shlédnout v bookletu. Dráty elektrického vedení, jejich nekonečná délka ztrácející se v zapadajícím slunci, jindy pak v neprostupné mlze a mrazu…
Na autorovi je zřetelně vidět, že je ve všech ohledem zabořen do svého vlastního světa, sám pro sebe si sbírá fascinace, vytváří fotografie a zároveň k nim skládá temnou hudební hmotu, jež je vtěsnána do čtyřech bloků/kompozic (těžko toto skupenství přesně definovat). Každá z položek je ovšem řádně dlouhá a co si budeme povídat, ne vždy je člověk nastaven natolik, aby pozřel celou kolekci na jeden zátah. Někdy však i čtvrthodinka poslouží k tomu, aby si člověk vychutnal palčivou atmosféru tohoto nevšedního druhu umění.
ALL
https://www.facebook.com/thecoldview/?fref=ts