Estonská kapela TAAK je velmi zvláštním úkazem a do jisté míry také raritou. Pojí totiž dnes už vcelku zapovězené hudební atributy, přičemž výsledný efekt je nebývale účinný. Při poslechu desky jsem si několikrát řekl: „tak sakra, takhle už snad nikdo nehraje“. Kapela holduje jasně zřetelnému pre-doom metalu, který definovali především BLACK SABBATH, CATHEDRAL, případně CANDLEMASS. Aby však nahrávka nebyla sterilní, zabalili ji TAAK do současného zvukového kabátku, což je samozřejmě velmi důležitý fakt. Ono by se totiž hravě mohlo stát, že by se kapela utopila v močálu zapomnění a to by byla rozhodně škoda. Všichni zúčastnění instrumentalisté totiž předvádí nadmíru pozoruhodné výkony a rovněž vokální part za zbytkem nikterak nezaostává. Hudba TAAK je postavena na hutných kytarových riffech ala Tony Iommi a někdy je to opravdu hodně velká „sabbaťárna“.

Nicméně TAAK nezapomínají ani na ty nejmodernější hudební prvky, a tak např. v „Huljatu“ uslyšíte skvěle zakomponované zvuky samplů, které tak velmi citlivě pročesávají standardy „staré školy“. Než se dostanu k rozboru jednotlivých skladeb, jež jsou skutečně velice pestré, chtěl bych se ještě zastavit u dalšího jedinečného prvku a tím jsou pravé nefalšované „hamondky“. Přiznám se, že zvuk těchto kláves jsem odmalička zbožňoval a dodnes mám husí kůži, když slyším skladbu „You Keep Onr Movin“ od DEEP PURPLE. V dalších metalových érách však tento nástroj využilo opravdu jen málo umělců (viz. třeba švédští LAKE OF TEARS), což je rozhodně škoda, protože jak se ukazuje, tak i tento slovutný nástroj může v klidu pasovat do metalové mašinérie a rozhodně nemusí působit jako krok do minulosti.

Toto album je toho naprostým důkazem a zároveň také jakýmsi stylovým rozcestníkem. Aby ale vše pasovalo, musí být také kvalitní skladby samotné. Nu, naštěstí jsou! Při poslechu tohoto alba jsem se skutečně královsky bavil. Největší hitovkou je bezesporu druhý kousek, zvaný „Merevaik“, postavený na zatěžkaných kytarových riffech, které doprovázejí citlivě zakomponované klávesové nástroje. Skladba je sama o sobě velmi melodická, a tak ústřední kytarový motiv vás ihned donutí k radostnému pokyvování hlavou. „Punane Madu“ je naopak pomalejší baladou a mé uši rázem nemohou nevzpomenout na album „Headstones“ od LAKE OF TEARS, kde se nacházejí písně s podobně čarovnou atmosférou. Deska však paradoxně nestojí na ukolébavkách, ale naopak svižných kompozicích. Do této kategorie patří např. „amorphisovská“ „Öö“ a také středně popová „Trots“, ve které se chlapci nechali silně unést. Ústřední melodie patří jednoznačně do dílny gotických králů THE SISTERS OF MERCY a jejich skladby „When You Don’t See Me“. Opravdu by mě zajímalo, jestli si tento motiv vybrali Estonci vědomě, a nebo prostě došlo k naprosté tvůrčí shodě. Jistou zajímavost jsem vystopoval v závěrečné „Poeg on pätt“, kde jeden z kytaristů využil zajímavý kytarový efekt, za který by se nemusel stydět ani Joe Satriani.

TAAK zkrátka nezakrytě těží z minulosti a berou si z ní co potřebují. Výsledkem naštěstí není šeď a klišé, ale účelně příjemná sbírka, která baví. I když nejsou TAAK vůbec „původní“ – tak v současné době „původní“ vlastně jsou. Zkuste to!

Pozn. první: V současné době vyšlo kapele druhé album „Läbi halli kivi“, určitě se dočkáte recenze!

Pozn. druhá: Kapela TAAK funguje paralelně se skupinou DAWN OF GEHENNA, která prezentuje hodně odlišnou formu doom metalu. Sestava tak zároveň komponuje skladby pro obě kapely. V současné době jsou však TAAK jednoznačně upřednostňováni.

ALL

http://www.myspace.com/ugridoom