Přidušení, umírání, vyklizení ráje a pád na samé dno propasti… Inu, vítejte v ruském městě Voroněž, kde od roku 2009 působí nenápadná skupina SUFFER IN PARADISE. Ta na sklonku minulého roku předložila metalovému posluchačstvu svůj funeral doomový debut a hezky pěkně se zařadila do početné fronty žánrově podobných kamarádů. Jak rodný list ukazuje, trojice muzikantů si na svoji velkou nahrávku musela počkat docela dlouho (sedm let), avšak určitá trpělivost se dost možná i vyplatila. Jde především o to, že kapela nejprve vydala nahrávku digitálně, vložila ji na web a následně poté se s nabídkou ozvali agilní Endless Winter. Pro neznámou kapelu ideální postup.
„This Dead Is World“ si podporu rozhodně zaslouží. Co na tom, že něco podobného jsme už slyšeli od desítek jiných formací? Přetíženost trhu je dnes opravdu neuvěřitelná, ale to je všeobecně známý jev. Ruští melancholici si z čísel velkou starost nedělají a prostřednictvím svých aktivit vyznávají lásku doomu z devadesátek. Nahrávce vévodí syrový deathmetalový sound a na brutální growling byste si mohli (pochopitelně) vsadit. V podstatě by se dalo i uvést, že SUFFER IN PARADISE holdují zákeřně pomalému death metalu, z jehož temného stínu vystupují paprsky v podobě melodických kytarových vyhrávek. Ty ovšem nejsou nikterak výrazné, spíše se jedná o takové úsečné náznaky, jenž pak z celku nevytvářejí snadno zapamatovatelnou selanku.
Abych však mohl tvorbu ruského ansámblu s definitivní platností uzavřít, musím se zmínit ještě o druhém poznávacím prvku, pochopitelně neméně zásadním. Pokud jste si vsadili na klávesové nástroje, máte bod k dobru! Těch různých variací se tu nachází vskutku požehnaně. Od zvuku kostelních varhan, až po klasické klavírní vyhrávky. I díky tomu je tvorba Rusů atraktivní i v partech, ve kterých se toho „nic moc složitého neodehrává“. Na dlouhatánské kompozice byste však mohli vzít jed zatraceně, to tedy jo. Ani jedna ze šesti však není nikterak poddajná a lapidárně by se dalo konstatovat, že ani jedna není nikterak marná. 🙂 Domnívám se, že milovníci doom metalu, kteří na hudbě milují především ono romantické provzdušnění, najdou zalíbení i u SUFFER IN PARADISE.
Co se týče mé osoby, jsem na tom ve své podstatě obdobně – pomalý a hutný doom metal mě ještě bavit nepřestal. Určitá kvalita tu je, avšak s délkou časové stopáže to pánové přece jen poněkud přehnali… Nahrávka se v závěru bohužel neproměňuje v „rozuzlení“, ale spíše jakési „dokončení z nutnosti“. Kdyby CD disk neměl předepsanou kapacitu, považoval bych ho za nikdy nekončící „kouzelné kolečko“. 🙂 Ale jinak OK nahrávka, která vybranou skupinu posluchačů určitě potěší.
ALL