Protože se kapela STRANGEMIND nedávno představila v kralupské Ponorce, není vůbec od věci, když si tuhle plzeňskou kapelku trošku proklepneme. Na mé otázky odpovídal basák Ondra alias Rip, redaktor metalového serveru METALOPOLIS. Budete se moci přesvědčit, jaké to je, když jeden pisálek zpovídá druhého. Rip mě pěkně dostal… 🙂 .

Čágo Ondro! Úvodní otázka pro R.U.M. zine! Piješ RUM?:) Máš nějaký veselý příběh, který se váže k této posvátné tekutině?
„Komu smrdí rum, tomu smrdí práce“ říkával můj otec, rumu se nebráním – nicméně moji lihovinou číslo jedna je absinth – tím myslím kvalitní absinth, nikoliv uměle zabarvený petrolej, který najdeš téměř v každé hospodě. Příběhy s rumem – a veselé, to bohužel nemám.

Na úvod se samozřejmě nemohu nezeptat na akci, kterou jste odehráli v kralupské Ponorce. Jak bys ji zhodnotil? Jak se vám líbili kolegové F.O.B. a DARK GAMBALLE?
Začnu od deatherů z města Žižkova – F.O.B. Ti jsou v současné době na vrcholu své kariéry. „Default“ je jednoznačně to nejlepší, co zatím nahráli, a je škoda, že lidé se hned zpočátku rychleji neprobrali. Jejich set měl díky tomu poněkud komorní atmosféru. DARK GAMBALLE – ačkoliv jsem si je pod podiem pěkně užil, mě trošku zklamali – možná v tom byl zvuk, možná technické potíže, které vystoupení provázely, možná absence živého baskytaristy – což mě jako basáka trochu mrzelo. Nevím, ale čekal jsem trochu víc – z CD si je ale dávám celkem rád. Celkově to hodnotím jako povedenou akci, zvláště after party byla více než vyvedená, někteří z nás celou noc nespali.

Jistě sis všimnul, že návštěvnost nebyla zrovna velká (60 platících). A to jsme si s propagací dali opravdu záležet. Čím myslíš, že to je, že na koncerty lidé nechodí? Jak to třeba vypadá u vás na Plzeňsku?
Myslím, že lidi mají spoustu jiných alternativ, jak trávit volný čas, takže se to poněkud „drobí“. Někdo hraje online hry na kompu, někdo kouká na reality show v bedně, někdo se nalejvá pivkama, někdo jde na koncert, někdo na techno párty,… Je toho spousta, co jde dělat. Také se dá říci, že skupin je celkem hodně, nových hudebních směrů je také dost…V Plzni je situace stejná jako kdekoliv jinde, možná i v ledačems horší.

OK, podívám se teď blíže na vaší produkci. Poslední nahrávkou STRANGEMIND je vaše demoCD „Blind Vision“. Mohl bys ho stručně přestavit čtenářům, kteří ho ještě neměli možnost slyšet?
Tato nahrávka vznikla ještě v době, kdy by mne ani ve snu nenapadlo, že budu se STRANGEMIND někdy hrát. Jedná se o materiál z roku 2002 a je to na něm znát. Kapela od té doby opustila od některých prvků, které se na „Blind Vision“ vyskytují, řekl bych, že značně zprogresivněla a zesložitěla, přibyl můj vokál (tedy ve velmi omezené míře nějaké to řvaníčko). Abych se ale vrátil k „Blind Vision“ – žánrově tento materiál má nejblíže asi k doom rocku s přesahy do několika jiných stylů, najdou se tam prvky gotické, emo rockové i industriální…

Vaše hudba je do jisté míry hodně ponurá a hypnotická, ale nechybí rovněž tvrdší pasáže. Zajímalo by mě, jestli máte nějakou specifičtější představu, kterým směrem by se vaše hudba měla v budoucnu ubírat? Mám totiž pocit, že se současným vyzněním se můžete vydat takřka kamkoli…
V současné době se nevážeme na žádnou představu, jak to přijd,e tak to bereme. Ve zkušebně teď dokončujeme jednu skladbu, která má velmi blízko k jazzu, který je samozřejmě lehce přetransformován tak, aby nám sedl do ruky. Osobně bych byl rád, kdyby se STRANGEMIND vydali ještě trochu dále po cestě experimentů a ještě trochu více otevřeli náruč jiným žánrům.

Na živo jsem vás viděl už několikrát a někdy jsem získal dojem, že by do vaší hudby skvěle sedla mateřština. Neuvažovali jste někdy o tom?
S mateřštinou jsme kdysi dávno začínali, nemohu mluvit za celou skupinu, sám si i dnes dovedu představit česky zpívanou skladbu z dílny STRANGEMIND, ale spíše jako nějaké zpestření, než jako nějaké pravidlo do budoucnosti.

Vaše hudba má blízko k gothic rocku, případně dark wafe. Sledujete nějak tuhle hudební scénu, která třeba u nás není až tolik rozšířená? Oslovují vás třeba staré gothic rockové soubory jako THE SISTERS OF MERCY, THE MISSION, THE FIELDS OF THE NEPHILIM atd.?
Je to zvláštní, ale gotiku od nás ze skupiny téměř nikdo neposlouchá, v současné době ji ani příliš necítím v aktuální tvorbě, to spíš ten doom. THE SISTERS OF MERCY vůbec ne, THE MISSION a hlavně pak THE FIELDS OF THE NEPHILIM si občas poslechnu, že by tuto hudbu nějak aktivně absorboval v současnosti i zbytek skupiny nemohu říci. THE FIELDS OF THE NEPHILIM , zvláště potom co nahráli „Mourning Sun“, nejsou zas tak klasickou gotikou. Z pohledu tohoto žánru jde o dost nekonvenční album, které mi dává naději pro určitou evoluci a budoucí směr. Z těch klasičtějších žánrových jistot se mi celkem líbil poslední TIAMAT.

Není vám trošku líto, že čeští příznivci nejsou tomu vašemu hudebnímu subžánru příliš nakloněni? Proč myslíš, že je tomu tak zrovna u nás, když třeba doom metalovou scénu jsme měli vždycky hodně silnou? V takovém Polsku je třeba situace úplně opačná…
Teď přesně nevím, jaký subžánr máš na mysli. Pokud gotiku, tak si myslím, že zvláště pak její komerční verzi prezentovanou lovemetalisty HIM u nás poslouchá celkem dost lidí, chybí však skupiny, které by ji v dostatečné kvalitě nabízely. Vím snad jen o jedné, která má v současnosti již více jak dvouletou koncertní pauzu.

U nás doma je neznámější gothic rockou formací už dlouho dobu XIII.STOLETÍ. Zajímalo by mě, jaký názor máš na tuhle legendu?
Ano, to je jedna z mála oáz české gotiky, nutno dodat, že ryze české gotiky a jsem přesvědčen, že v tomhle ranku jsou u nás nepřekonaní. Dříve jsem měl takové období, kdy jsem „třináctku“ poslouchal velmi mnoho a musím přiznat, že i v současnosti si ji sem tam pustím. Snad jen zatím poslední fošně „Vendetta“ jsem zatím nějak nepřišel na chuť.

Dále by mě zajímalo, jestli tebe osobně oslovují třeba takoví DEPECHE MODE. Slyšel jsi jejich poslední CD? Jak se ti případně líbí?
Nové DEPECHE MODE jsem slyšel jen zběžně, spíš jen proto, abych si udělal obrázek, kam se skupina ubírá. Trochu mi to přijde, jako by otevřeli časovou bránu a vrátili se do minulosti, ovšem s technologiemi zcela dnešními. Z těch „novějších“ se mi asi nejvíc líbí „Ultra“, i když vlastně teď si uvědomuji, to už to bude taky nějakých téměř deset let, ten čas ale letí..

Jsi redaktor METALOPOLISU, do rukou se ti dostává určitě kvanta nosičů. Proto taková nevšední otázka. Dokázal bys vybrat několik alb od kapel, která vždy dostávají od recenzentů „na frak“ a přitom reakce fanoušků jsou naprosto opačné? Ono se totiž málokdy povede, aby kapela měla velký úspěch jak u recenzentů tak u fanoušků…
Osobně nejsem moc rád, že zmiňuješ moje publicistické aktivity, píšící muzikant – zvláště pokud píše pro METALOPOLIS, je dvousečná zbraň. Nebudu v tomto případě konkrétní, ale snad to nebude vadit. Poslední dobou je trh v naší kotlince přesycen velmi příbuznými nahrávkami z vod nu-metal-coru, metal-crossoveru a podobných stylů. Myslím, že řadu recenzentů na metalových zinech a webzinech začíná zaplavovat určitá vlna alergie na podobné nahrávky, které v drtivé většině kopírují zaoceánské vzory někdy i s více jak pětiletým skluzem, ačkoliv posluchači tyto styly berou – ale i tak je celkem těžké se díky nepřebernému množství velmi podobných skupin v tomto žánru prosadit. Ačkoliv tu zcela jistě kvalitní skupiny, které se nesnaží jen využívat momentální obliby kapel typu SOAD, KORN, SLIPKNOT a DEFTONES, jsou.

Když se dívám na různé diskuze na hudebních metalových serverech, nejčastějším tématem jsou přenice o „trendovosti“ kapel. Co si představuješ pod pojmem TREND v metalu? Domníváš se, že třeba nu-metal je čistý trend, který brzy vyprchá (třeba jako neopunk)?
Tohle vůbec není jednoduchá otázka. Trendovost je v hudbě naprosto přirozený jev, který je tu od počátku jakýchkoliv uměleckých směrů. Nejde se tomu vyhnout, ovšem i zde lze pozorovat různé typy chování. Je rozdíl, když banda mladých kluků se snaží v garáži hoblovat jako SYSTEM OF A DOWN a je rozdíl, když skupina, co jede už patnáct let se za každou cenu snaží vždy účelově přizpůsobit aktuální „trendové vlně“, aby byli „in“. Když nějaká mladá skupina začíná hrát něco, co frčí, je z toho velmi často cítit, že ti lidičky danému stylu propadli a věří mu, snaží se dělat to, co se jim líbí. Ze svého okolí však znám i případy, kdy lidé hrají styl, co právě frčí, jen proto, že právě frčí, a kdyby frčelo cokoliv jiného, budou hrát právě to. Je v tom určitá míra vypočítavosti, která mi přijde trochu směšná, protože na podiu je dle mého názoru cítit, kdo do toho jde s jakou motivací.

A ještě jedna otázka k tomuto tématu. Patřily by, dle tvého soudu do „košíku trendovosti“ třeba i kapely, které nejsou schopné se dál vyvíjet a deset let hrají to samé? Napadá mě třeba příklad PARADISE LOST, kterým je „trendovost“ předhazována na každém kroku, přitom kdyby jim šlo o prachy, tak by mohli každé dva roky vydávat poctivou kopii „Draconian Times“ a měli by vystaráno. Takhle jdou s každou novou deskou prakticky do neznáma..Tvůj názor na tuhle mou úvahu 🙂 ?
PARADISE LOST mám rád, jen k poslední desce se stavím velmi vlažně. Nevadí mi, že skupina měkne, nevadí mi, že „jde s dobou“, nevadí mi, že používá elektroniku, nevadí mi, že už to není jako za „Draconian Times“. Vadí mně mnohem víc emoční plochost, která zatím poslední album „Paradise Lost“ tlačí do nezáživné a poněkud nudné pouště. Chybí mi tu šťáva, která na „Symbol Of Life“ byla a teď se nějak vytratila. Toto vůbec nespojuji s čímkoliv, čemu by se dalo říkat trend, ale popravdě, kdyby PARADISE LOST natáčeli jedny „Draconian Times“ za druhými, začalo by mne to asi rychle nudit. Vývoj u skupin musí být.

Úžasným příkladem je určitě Mike Patton, který si s FAITH NO MORE vydělal tolik peněz, že si teď může dovolit experimentovat ve svých šílených projektech. Jak se ti líbí jeho přístup k muzice. Myslíš, že se ty jeho projekty dočkají někdy uznání širší veřejnosti?
Patton je génius! Sice si nemyslím, že díky FAITH NO MORE vydělal až zas takový balík, ale to co dělá teď, je naprosto skvělé! Jsem přesvědčen, že FAITH NO MORE předběhli svoji dobu o několik let, začali tu hrát něco, co tu do té doby nebylo, a jsou pro mne v rocku podobným mezníkem jako SEX PISTOLS, NIRVANA nebo KORN – všechny tyto skupiny velmi ovlivnily ve své době tvář rockové hudby. Ze současných projektů mám nejraději asi FANTÔMAS. K některým věcem z „The Director’s Cut“ se stále vracím, což u mne není příliš obvyklé. Ohledně toho uznání, nemyslím si, že to co dělá Mike (včetně jeho noisy-industriálních úchylárniček nebo spolupráce s DILLINGER ESCAPE PLAN) je určeno k tomu, aby to uznávala širší veřejnost – ocení to málokdo a já svým způsobem chápu, že to není hudba pro každého.

Trošku změníme téma. Nedávno nám skončily Olympijské hry v Turíně…sledoval jsi zvláště nějaký sport? Jak bys zhodnotil výpravu našich sportovců?
Sledoval jsem hokej a to ještě nepravidelně, nějak se mi nedostávalo času. Mám takový pocit, že Nagano se už jen tak nevrátí – to mělo opravdu velmi specifickou atmosféru.

Tvé životní krédo?
Nic jako životní krédo nemám.

Děkuju moc za odpovědi! Můžeš cokoli dodat na závěr, případně se můžeš zeptat na něco ty mě!
Ale – opravdu se mohu ptát já? To se rád zeptám, pár věcí by mne zajímalo. Ale slib mi, že to vyjde spolu s tím rozhovorem! Takže:

Jaký je Tvůj vztah k Absinthu? Máš nějaký veselý příběh s alkoholem?
Tak to jsi mě tedy opravdu dostal:). Chtěl jsem ten rozhovor nějak originálně zakončit a tady to mám:). absint moc nepiju…a hlavně v současné době jsem měl problémy s ledvinami a tak teď piju jen červené víno. Jinak alko historek je celá řada. V rozhovoru si zmínil kapelu TIAMAT. Právě tahle kapela vystupovala na jednom z ročníků Brutal Assault…tam jsem se skutečně masivně setnul. Z vystoupení jsem byl tak rozjařenej, že jsem stále křičel:“vidět TIAMAT a zemřít“! Patrně to slyšel nějaký redaktor časopisu BIG BENG(R.I.P.) a dokonce to napsal do svého reportu. Pak se mi všichni smáli:)

Co bys skupině STRANGEMIND vytknul? Na čem by ještě měli zapracovat?
To je moc těžká otázka. Já jsem člověk, který nemá rád veselé kapely, ani veselé texty (až na výjimky). Takže ta „nálada“, která je vaším poslem mi vyhovuje. Jinak si ve vaší tvorbě dokážu představit hluboký mužský vokál. Ten občasný řev mi tam moc nesedí. Jinak očekávám, že se budete čím dál víc zlepšovat a že vaše hudba bude čím dál více barevnější.

Kam by se dle Tvého měla skupina STRANGEMIND v budoucnu vydat?
Tak trochu jsem to naznačil. Já mám rád hodně temné gotické kapely, což je o mě známo. Mám doma mraky těchto kapel. Je to občas na jedno brdo, ale já tyhle party opravdu moc rád. Takže určitě se nevydávejte směrem k „veselosti“. Zároveň si uvedl, že očekáváš, že nové skladby budou více komplikovanější, což si myslím, že je dobrá volba. Držím palce!

Proč sis z celé naší skupiny vybral k rozhovoru právě mne? Jsem ve skupině služebně nejkratší dobu a nejsem hlavním tvůrcem hudby.
To je jen souhra okolností:).

Co myslíš, že způsobuje pokles zájmu o živé koncerty? Proč bylo v Ponorce jen 60 platících?
Souhlasím s tvou odpovědí. Z pohledu jednoho z organizátorů zkoumám, jak to zlepšit, případně jak ještě vylepšit propagaci. Loni chodilo více lidí. Letos jsme dali přednost „větším“ kapelám, ale návštěvnost byla leckdy stejná nebo i nižší. Prakticky chodí jen ti samí lidé. Snad se to zas otočí. Na SKA se k vůli tomu nedám…

Jako redaktorovi ti rukou projde spousta hudby. Dokázal bys vybrat několik alb od kapel, které jsou recenzenty pravidelně nadhodnocovány?
Teď mě třeba napadají ADOR DORATH a jejich nová deska. Dokonce za ni dostali Anděla, což já osobně nechápu. To album mi nepřijde ničím výjimečné. Navíc se mi vůbec nelíbí zvuk.Také bych řekl, že se někdy zbytečně moc „nadržuje“ ROOTu. Možná, že mají recenzenti strach z Big Bosse:). No a pak by sem určitě patřily některé grind kapely…

Jak ty nahlížíš na slovo TREND v metalu? Co si pod tím vybavíš?
Myslím si, že nikomu nevadí slovo trend, jako spíš to, že se kapela někam dostane. Příkladem je u nás třeba KRABATHOR. Jakmile se někam dostali, už začali být leckomu trnem v oku. Z těch slavných kapel třeba SYSTEM OF A DOWN. řekl bych, že šli přirozenou cestou. Těm starým fandům se to libí stále, ale vadí jim, že už tu jejich „tvrdou“ kapelu poslouchají i ti, kteří o téhle muzice nemají ani páru. Mně je to osobně úplně jedno. Poslouchám kvanta muziky. Proto klidně napíšu článek o BURZUM a hned následující den o ALICE IN CHAINS. Jinak mi vadí spíš ten konzervativní přístup některých kapel a především jejich fanoušků. Příkladem budiž třeba poslední album CHILDREN OF BODOM. Kdybych neznal jejich alba, tak to poslední třeba v recenzi tolik „nenapálím“, ale to jejich přešlapování na místě, vaření z vody…a ti lidé se chytnou. To si opravdu radši pustím nějakou současnou nu-metalovku. Hodně obdivuji kapelu CLAWFINGER. Jsou tu pořád a stále. Pořád skvělí, pokaždé jiní, ale stejně to jsou oni.

Máš životní krédo? Pokud ano jaké?
„Život není peříčko (ale pořádné péro z gauče)“

Samozřejmě díky za zodpovězené i položené otázky, měj se fajn. Zdravím R.U.M.zine!!
Uff, to jsem od tebe nečekal…rozhovor pro vlastní zine:) Moc tě zdravím!

STRANGEMIND web, kde najdete i ostatní kontakty: http://www.volny.cz/strangemind/