Na stránkách Rumzinu jsem před několika měsíci představil ruskou kapelu STERBEFALL, a to prostřednictvím recenze na desku „Plattensee“, jež vyšla pod hlavičkou Nihil Art Records v průběhu minulého roku. Jelikož mě hudba kapely poměrně zaujala, došlo také na interview (vše najdete na webu), které alespoň v krátkosti nastínilo plány této post-metal/doom formace. Jedním z nich je i realizace nevšedního akustického díla „Die Lawine“, vycházejícího v těchto dnech pouze v digitální formě. Label ovšem slíbuje fyzické vydání na podzim tohoto roku, takže klasičtí sběratelé disků s určitostí o nic nepřijdou.
A kterak se vlastně zrodil nápad spojený s realizací akustického alba? Samotná kapela už v době vydání debutu (rok 2014 – album „Weg nach Nichtigkeit“) deklarovala, že by ráda dala dohromady nashromážděné skladby v takto „nahé“ podobě, ovšem stalo se tak až nyní. Je vcelku zbytečné připomínat, že „Die Lawine“ nemá s původní tvorbou takřka nic společného, přestože všechny přetvořené skladby jsou v originálech zakotveny na řadových nosičích. Hned devět písní vychází z debutu, přičemž další trojice songů vyvstala z „Plattensee“. Jsem velice rád, že se mezi nimi nachází i největší hitovka „Tesla“, jejíž melodie mi často koluje v hlavě. Tady má však skladba pochopitelně úplně odlišný feeling, což lze ale v podstatě říci i o zbytku. Byť je však poslech materiálu uvolňující a relaxační, není úplně snadné se do něho dostat. Bez potřebného rozpoložení snad ani nemá cenu nahrávku zapínat. Když však člověk potřebuje rozjímat, lze kolekci použít jako alternativu za akustickou verzi ANATHEMY, přičemž na své by si mohli přijít i fanoušci skupiny KAUAN.
Co je však třeba zmínit je to, že všech devět položek má ryze instrumentální charakter a se zpěvem se zde vůbec nesetkáte. Těžko říci, jak moc by čistý vokál hudbě ublížil, avšak STERBEFALL patrně nechtěli nic riskovat a možná i z toho důvodu vsadili na jistotu. Zajímavé ovšem je, že ani v ryze akustickém kabátku nepůsobí hudba nikterak vyčpěle a prázdně. Nahrávku se trojici hudebníků podařilo nečekaně dobře zahustit (nechybí housle ani cello) a místy se dokonce objevují i nasamplované zvuky, jež pomáhají dotvářet atmosféru určitých pasáží. Ne, věru tato STERBEFALL jakost nehraje nikterak špatně ani lacině, zvláště když člověk pečlivě vyposlouchává ty vůbec nejtechničtější momentky. Ani po stránce atmosféry však nahrávka nijak nekulhá a kvalitativně si pranic nezadá ani z posledně představenou řadovkou „Plattensee“. Nicméně je třeba mít stále na paměti, že „Die Lawine“ je v základu úplně jiný projekt a osobně bych ho s dosavadní tvorbou příliš nespojoval. Snad se posluchači nespletou…
STERBEFALL vytvořili opravdu vznešené dílo. Někoho pohladí, jiného znudí, třetího uspí. Já osobně jsem někde mezi „pohlazením a relaxem“, čili tento experiment beru všemi deseti. Při poslechu budou pak mít určitě velkou výhodu ti posluchači, kteří znají předchozí tvorbu v originálním balení. V jejich případě nebude patrně problém se do akustických verzí dostat, neboť styčné motivy jsou snadno rozpoznatelné. Na druhou stranu však kapela musí jednoznačně počítat i s některými negativními ohlasy, neboť tyto experimenty zkrátka každému fanouškovi po chuti nejsou. Pokud jsou však mezi vámi příznivci komorní a křehké hudby, je dost pravděpodobné, že by vás mohl uspokojit i tento nestandartní produkt. Jsem zvědav, co na nás STERBEFALL ušijí na další štaci…
ALL