Dvaatřiceti stránkový booklet je nadstandardní doplněk, velkorysá nezbytnost, neboť neobsahuje jen výčet strohých doplňujících dat, ale výtečnou historii, kompletní textový doprovod, mraky ‚luxusních‘ fotek, novinových útržků a letáků. Jediné co bych vytknul, je nutnost při tomto objemu zvolit papír s menší gramáží, aby se dal lépe zasouvat do plastové krabičky.

Dodnes jsem s „The Good Old Work“ neměl co dočinění, pokud nepočítám několik nezbytných pohybů rukama a tělem pro rodinu, popř. zaměstnavatele. Přerovská kapela nasbírala za svůj život nejen dosti socialistických průšvihů, ale jak je slyšet, taky slušnou hudební průpravu. To je potom radost vydávat profilový titul, samozřejmě za předpokladu jednoho důležitého faktu – zachování původních nahrávek. U SDRP (fuj to vypadá skoro jako RVHP, hehe) se dva sessiony našly. Dobře tak! I na dnešní dobu relativně svěží bigbít, je více než obstojně zahraný, skrývá v sobě dozajista nechtěný punk, myslím v podobě šklebů a lumpačin, které se překrývají se stálým humorem.

Zajímavá parta, která to dle informací nemělá lehké, ovšem vypadá to, že nesklouzla ku zjevnému pesimismu, depresím a naříkání.Vtipnými textovými příběhy zrcadlí prachobyčejný život kolem sebe čemuž jdou na ruku oba mixem vystrčené zpěvy. Automatická úroveň nahrávání občas způsobuje zvedání kapely v pasážích bez zpěvů, ale je to snesitelné. Oč tedy běží po stránce hudební? Pokud trochu popustím uzdu fantazii, klidně to pojmenuju starodávným crossoverem v omezené podobě. Průvodní text napomůže informací, že jedním z vlivů byl poslech cizího rádia. Muzikanti se nebáli tyo a další vlivy přijmout a přetavit je do příjemné mixomatózy. „Samba“ (3) svým kytarováním a perkusemi připomene Santanu, „Jó mě láká cizina“ (10) je klasický rokenrol s až dechovkovým odérem, úvod „Protekce“ (12) je nepochybně přetaveným hardrockovým mlsem, dále je ale vše umravněno a podřízeno kritickému halekání zpěváků. „Orientální nápěvy v manekýnách“ (16), heavy vs. punk v „Darebákoví z Václavského náměstí“ (19), přímá divočina „Vitana Punk“ (24). Opakování, variování, střídání, zvukové eskapády bez zabřednutí do stereotypu nebo nudy, přesto si po poslechu můžeme říci, že je s jednotící linií.

ABRAXAS, POLICE, Peter Nagy, PRAŽSKÝ VÝBĚR, Standa Procházka (ml.?), THE RESIDENTS, Karel Gott, Věstonická Venuše, Pan Vajíčko, Mikuáš, PRIMEROS, CONFLICT, KOCOUR MIKEŠ, THE EXPLOITED, Amanda Lear, atp. – zručný umělec s otevřenou myslí uzme cokoli, ať už do textu, vizuálna či muziky – hyper pop! Čistá kytara chytře doprovází, basa nápaditě vyplňuje prostor a bicí se neuspokojují s pouhým rovným doprovázením. Nechce se mi ani věřit, že představení je u konce a najatá klaka „Epilogue“ (25) si žádá přídavek. „Bezzubá zubatá“ (26) s nosnými houslemi je znamenitou tečkou.

STARÁ DOBRÁ RUČNÍ PRÁCE je důkazem, kterak ve skrytu může přebývat parta tvořících lidí. Takový sklep nemusí být pouze startovací rampou pro odraz k lepšímu, viditelnějšímu, ale jako azyl pro radostnou tvorbu v neradostných časech, což platilo dříve, stejně jako i dnes. „Veselá negace undergroundového ‚troubení‘!“

RadeK.K.