Doom metal v současné době nejvíce bují v Rusku a Finsku, ovšem s kapelou SHATTERED HOPE se podíváme do slunného Řecka. To je je země, ze které už před lety vzešlo nemálo kvalitních nahrávek, přičemž ani „Waters Of Lethe“ nikterak nepošpiňuje kuloáry tamní scény, přestože několik námitek k tvorbě kapely rozhodně mám. Z komplexního hlediska se však kapela rozhodně nemá zač stydět, přestože nové posluchače bude lákat do svých sítích poměrně těžko. Uff…už jsem znovu u toho! Nadprůměrná nahrávka, ocenění nicotné a neexistující publikum, které prozatím dává přednost jiným formacím. Nová jména to mají zkrátka hodně těžké, ovšem ani tohle není nic proti tomu, abychom se novince trochu podívali na zoubek.
Album otvírá skladba „Convulsion“, jež představuje SHATTERED HOPE jako nositele staré death-doomové školy, která mi právě prostřednictvím tohoto songu nejvíce připomíná tvorbu našich VACUUM (R.I.P.), ono i určitá paralela se zde nachází i s dalšími severomoravskými kapelami, které v devadesátých letech udivovaly většinu tuzemských publicistů a pochopitelně nejen jich. SHATTERED HOPE ovšem můžeme v klidu přiřadit k hodnotným nástupcům, byť určité rozdíly se v jejich tvorbě vystopovat dají. Důkazem budiž hned druhá skladba „For the Night Has Fallen“, která sice dlouho působí unyle a nudně, ovšem v jejím závěru se objevuje několik překvapivých přesahů, jejichž rozměr doslova zvoní u artrockových vrátek. Po zásadní inklinaci k old schoolu se jedná o poměrně výrazné překvapení a je velká škoda, že podobných úletů není na desce o něco víc.
Další ryze doomovou kompozicí budiž i víc jak dvanáctiminutová „My Cure Is Your Disease“, ze které nejvíce vystupuje čarovný klávesový podklad, stěžejním to prvku, kolem něhož krouží ostatní nástroje. Hudba se opětovně valí v hodně zpomaleném tempu, nicméně ke šnečímu funeralu mají Řekové přecejen daleko, přičemž v „Obsessive Dilemma“ přituhuje ještě mnohem více. Zvuky kytar dává vzpomenout na slavné „Wildhoney“ od TIAMAT a paradoxně se zde najdou i motivy, jejichž atmosféra mi nejvíce evokuje debutový počin tehdy excelentních R.E.T.. Jediným rozdílem je, že SHATTERED HOPE těmi nejlepšími nápady poměrně šetří a dost možná své songy zbytečně natahují. Po stránce atmosféry sice nemám proti hudbě kapely nejmenšího námitku, ale kdybych měl tu moc a schopnosti, rozhodně bych se prohrabal v některých konkrétních aranžích a dost možná by z mé strany došlo i k poposunutí nejlepších partů blíže k sobě. Pak by skladby rozhodně neztrácely intenzitu a v jejich područí by se mi s nimi žilo mnohem lépe.
SHATTERED HOPE však svým druhým počinem jednoznačně nezklamali. Sice do metalového pléna nepřinesli vůbec nic nového, ovšem vcelku umným způsobem vyhnali z pelechu všechny pavouky, dřímajíc na starých doomových deskách. Příjemná věc, místy nudou zavánějící, ale v konečném hodnocení se Řekové stejně dostávají do plusových teritorií. Jistou reklamou budiž i to, že se na výsledném zvuku podílel i slavný Greg Chandler z ESOTERIC, kterého kapele určitě dohodili borci ze Solitude Productions.
ALL