„Jednou jsem se probudil, prošel jsem si sbírku vlastních CD, pokochal se obaly a pak si řekl: ‚Sakra, proč taky nevydat desku, která se bude vyjímat vedle všech těch legend, který mám rád?‘ GRAVE, DISMEMBER, DESULTORY, GOREFEST, KRABATHOR… Jó, bylo by to fajn, kdyby ve stejné stylistice byla vyvedena i ta moje deska, to by byl takový můj sen…“
Tak takhle nějak vypadá idea „The Shreds Of Oblivion“, debutového CD od SECTESY, které přivedl na svět Dejvy Krédl (DESPISE) a jeho bližní ( R.I.P. – basa, Václav Paštyka – bicí
Ladislav Zahradník – kytara, Martin Halma – zpěv) a právě slova vůdčí osobnosti týmu, jsem si vypůjčil pro úvod této recenze, byť si tedy můžete být jisti, že něco podobného Dejvy rozhodně nikdy neřekl. To jen já jsem si tak trochu pohrál s fantazií, když jsem tenhle přírůstek poprvé držel ve svých rukách. Opravdu, všechno je vyvedeno v režimu old schoolu! Obal, logo s obráceným křížem, zkosené písmo na vsádce, stříbrný kotouček bez potisku, jen stříbro s dávno zapomenutou značkou „kompakt DISC“ a neméně kultovní hláškou „Stop The Madness“. Vnitřek bookletu pak jako byste vytáhli z dob monitorovských, přičemž i dělení kompletu na strany „A“ a „B“ hovoří něco o maximální komplexnosti směrem k retru.
SECTESY na debutu „The Shreds Of Oblivion“ zkrátka vyznávají lásku všem těm velkým nahrávkám, nestydí se za projevení úcty a paradoxně jim i tato kdovíjak promyšlená strategie hraje do karet. Zkušební harcovníci, jež mají mnohé zasebou, si dobře uvědomili, že pokud má mít jejich death metal smysl, měl by být nejen chytlavý a mrazivý, ale také je třeba, aby nabízel ingredience, jež budou celkově mimo řady ostatních. Tím se tak dostávám k celému rozuzlení tohoto hlavolamu. Ač je deska ódou na klasický death metal staré školy, tak ve své podstatě nabízí mnohem a mnohem víc a hned několik skladeb jasně přesahuje parametry daného žánru. A to je sakra skvělá zpráva! Jakože některé současné nahrávky z ranku deathmetalového nudí až běda, tak se „The Shreds Of Oblivion“ tohle rozhodně nehrozí. Už po první poslechu může posluchač jednoduše vyselektovat své oblíbené kousky a postavit z nich pomyslnou pyramidu.
Ústřední hitovkou je hned na úvod známá klipovka „Blood Red Path“, která v podstatě podtrhuje některá slova z rozhovoru, jenž jsem s Dejvym nedávno spáchal – cílem je brutální, ale melodická píseň s deathmetalovými atributy. Po zamíchání… ono to vážně funguje! Sestava tak pod tíhou Dejvyho uměleckého přetlaku, zcela určitě nalezla „mapu k pokladu“, na jejímž konci se nachází cover „In The Blazing River“ od KRABATHORU, což je pohříchu jediný kousek, který bych tu mít nemusel. Šikla by se mi sem spíš nějaká krásná instrumentálka, třeba ve stylu skladby „Inside Of Red Anger“, jejíž úvod je vpravdě dechberoucí! Kompozice má takřka intimní charakter a především první polovina, pod kterou se výrazně podepsán kytarový mistr Michal Žáža, je doslova pastvou pro uši, podotýkám, nejen pro ty metalové.
Další žánrový přesah, ovšem nikterak násilný, lze vypozorovat hned v několika dalších skladbách. Příkladem budiž „Crushing Humanity“, jejíž atmosféru i kytarovou stylistiku, pojí křehkost akustické kytary s řádnou deathmetalovou rubanicí. Nosné kytarové riffy a především slastné melodie jsou však ke slyšení i v „Soul Erosion“, jejíž typickým znakem je to, že graduje v čistokrevném refrénu! Možná to bude znít poněkud nepatřičně, ale skutečně se jedná o dosti zpěvnou skladbu, jež je navíc tvořena kvalitním deathovým frázováním pana Martina Halmy, který se zde představuje skutečně v tom nejlepším světle. Navíc je mu docela dost dobře rozumět, což u tuzemských „death metal growls“ není až tak běžné, čest výjimkám (Bruno, Bárny, De Sed, Sepp…).
„The Shreds Of Oblivion“ je dosti nápaditá nahrávka, která zákonitě musí potěšit toho posluchače, který má rád i v tom největším rambajzu melodii a chytlavost. Velkým plusem je i nepřeslechnutelná členitost všech zastoupených skladeb. Jsou sice spojeny nějakou prořízlou zombie tepnou, ale v zásadě je každá úplně odlišná. Nastal čas zábavy!
ALL