Frederyk Rotter (ZATOKREV) se stává stylovým průvodcem po zákoutích švýcarského undergroundu, a to prostřednictvím svého labelu Czar Of Revelations. Pod jeho záštitou pouští do světa projekty, jenž mají jednoho společného jmenovatele… Ano, o kvalitách toho či ono souboru se dá pochopitelně vždy polemizovat, ale ve většině případů se jedná o tělesa osobitá, žánrově nezařaditelná a roztodivná. Bez nošení dříví do lesa, prozradím, že i tajemní SCRATCHES splňují do puntíku výše uvedené, a to s docela pozoruhodným bonusem. Na nějaké metalové běsnění ovšem raději zapomeňte, neboť SCRATCHES jsou uskupením komorním, decentním a v neposlední řadě i melancholickým.
Dalším pikantním zjištěním budiž i skutečnost spojená s osudy jednotlivých person SCRATCHES, nemajíc hudbu zcela na prvním místě, neboť se primárně věnují divadelní tvorbě. Např. zpěvačka Sarah-Maria Bürgin působí dokonce jako režisérka a hraní s kapelou považuje za docela dobrý chill-out, doplněk k jejímu hlavnímu uměleckému tažení. Co ale Sarah a spol. vedlo k tak morbidnímu obalu stylového digi-packu, ví snad pouze ďábel sám. Když jsem CD premiérově vyndal z obálky, pomyslel jsem si něco o možném doom-post-metal mordoru, ovšem nic z toho se nakonec nepotvrdilo (to už jsem ale výše prozradil).
Naopak na mě vyrotovalo deset melancholických balad, myslím si, umně zpracovaných a důmyslně vyprecizovaných. SCRATCHES zkrátka míří přesně do teritorií, kde pop není sprosté slovo a stává se přirozeným uměním. Ale abych hudební pojetí Švýcarů ještě trochu přiblížil, pomohu si tvorbou legendárních post-punkerů SIOUXSIE AND THE BANSHEES, ale pochopitelně mám na mysli pouze jejich atmosferické balady, kterým vévodí hlas královny Siouxsie Sioux. SCRATCHES jsou na tom v tomto případě obdobně – příkladem budiž vhodná porovnávací skladba s názvem „Lonel & Iness“. V druhém sledu se však na albu objevují kousky víceméně experimentálnější („The Crow & The Sheep“ , „Maybugs“) a zapomenout nemohu ani na skladby stojící tak trochu „mimo výseč“ (např. „What A Waste“). A právě stopy bezstarostnosti bych z CD nejraději odstranil, jednoduše mi do skládanky absolutně nezapadají.
„Before Beyond“ není album pro všední dny. Spíše se hodí k rozjímání, odpočinku či dalšímu druhu relaxu. Stačí si vzít do ruky knihu a hudební produkci vnímat jako kulisu. Pro tento účel ideální. Z osobního hlediska pak chválím především první polovinu CD a některé další baladické vsuvky ve skladbách následujících. Celé album si zkuste sami prověřit pod recenzí.
ALL