Opavští SCARS OF THE INSANE se v nedávné době přihlásili nápaditou kolekcí „D.H.A.R.M.A“, která nabízí v rámci metalové alternativy opravdu hodně sebevědomé představení. Kapela vskutku prokoukla ve všech ohledech a svým způsobem se jí vyplatila sázka na ženský vokál. Více však už v následujícím rozhovoru, který jsem podnikl s kytaristou Markem Olšovským.
Marku, přiznám se otevřeně, album „D.H.A.R.M.A“ mě velice překvapilo. Materiál na CD je hodně pestrý, v podstatě každá skladba nabízí spoustu zajímavých momentů. Řekl bych, že jste se oproti debutu výrazně posunuli, a to snad úplně ve všech ohledech. V čem ty osobně spatřuješ nejvýraznější krok vpřed?
Nemyslím si, že by muzika byla výrazně jiná, ale to je náš vnitřní pohled. Pohled z venku může být jiný. Jiný je zpěv, který muziku posunuje na jiný level. Zvukově je album taky lepší, to je taky pravda. Iva odvedla sakra dobrou práci a na výsledné dílo jsme, myslím, právem pyšní. Zpět ke skladbám… Některé paradoxně pocházejí ze stejného období, kdy jsme pracovali na „Searching for The Dead Sun“ a nezbyl na ně čas. Navíc jsme na novém albu použili jednu skladbu z tohoto alba, kterou Iva znovu otextovala a přezpívala 😉 Schválně jestli poznáš, která to byla…?
Hehe, budu se muset k debutu řádně vrátit. 🙂 Můžeš ale nyní ještě zpětně popsat, kterak k angažování zpěvačky Ivany vlastně došlo? Byli jste hned od začátku přesvědčeni o tom, že v podstatě vyměníte ženský hlas za mužský?
Bylo nám v podstatě jedno, jestli se bude jednat o muže či ženu. Chtěli jsme v kapele člověka, který bude do muziky stejně zapálený jako my. To Iva splnila a daleko předčila naše očekávání. Opravdu jsme to neřešili, věděli jsme, že jsme schopni pracovat s různými typy vokálů, šlo jen o to najít někoho, kdo do toho půjde a s kým nám to bude šlapat, což se naštěstí podařilo.
Hudba SCARS OF THE INSANE zůstala i nadále tvrdá a syrová, ovšem dívčí vokál dokázal docela dobře onu tvrdost zajímavě „prosvítit“. Domníváš se, že i díky této změně se kapele tak trochu otevřely nové obzory?
Je to určitě tak, jak říkáš. Můžeme si toho teď dovolit mnohem více než dříve. Chystáme na další desku pár překvapení, těšte se…:) Ale ano, určitě na tom něco je, deska už je nějaký čas venku a z reakcí lze snadno vyčíst, že album lidi zaujalo. A nebudeme si nic nalhávat, je to z velké části dáno právě Ivou a jejím zpěvem. Desku si oblíbilo zajímavé a pestré spektrum posluchačů. To nás velmi těší.
Žánrově jste v současné chvíli docela dobře „rozkročeni“. Vlastně se můžete na další nahrávce vydat jakýmkoliv směrem a v podstatě to nebude nic proti ničemu. Je pro vás právě toto kritérium nějak důležité? Tedy přesně to, že nejste jako hudebníci striktní a můžete proplouvat mezi mnoha žánry?
My to ale takhle vůbec nebereme. My prostě děláme muziku tak, jak ji cítíme, není v tom žádný záměr. Je to takový organismus, který si žije svým vlastním životem. Sami nevíme, jak to dopadne a kam nás vody zavanou. Nikdy jsme se přesně nesnažili profilovat do jasného žánru, hrajeme léta metal, protože tu muziku máme rádi, ale nechceme být svázáni tímto žánrem v tom smyslu, že uděláme thrash nebo death album. Bereme si z toho žánru co se nám líbí a přetavíme to v naši muziku .
O čem album „D.H.A.R.M.A“ pojednává? Grafika CD i samotný název je jedna velká tajemnost, všechno vypadá tak nějak dekadentně a chladně…
Snažili jsme se, aby to celé mělo atmosféru, která by korespondovala s muzikou. Nicméně není to koncepční album, název samotný pochází ze sanskrtu a je to způsob bytí, žití. Což se nám hodilo, protože o tom jsou i texty samotné, jde v nich hlavně o sociální kritiku a o to, jak zoufale ve společnosti schází tolerance a úcta. Lidi jsou pod tlakem a odcizují se jeden druhému, v podstatě je to o životě jaký dnes na zemi vedeme. Odtud možná tvůj pocit chladu a dekadence, který zmiňuješ. Ale abychom nebyli příliš pesimističtí , je tam i kus naděje.
Album vyšlo jakožto součást časopisu PAŘÁT. V čem spatřuješ výhody této alternativy? Jaký další vývoj podle tvého soudu čeká fyzické nosiče? Z jakých zařízení posloucháš hudbu ty sám?
Kdybychom si mysleli, že tahle alternativa pro nás není výhodná, tak bychom do ní nešli. Podmínky pro vydání v Pařátu jsou podle mě oboustranně výhodné, ovšem za předpokladu, že kapela není líná pro to něco udělat. Fanoušci metalu ještě CD kupují a je fajn ho mít třeba na koncertech a mít možnost jej fanouškům prodat. Navíc roste popularita vinylů, takže bych to s fyzickými nosiči neviděl tak zle. Pokud se vrátím k Pařátu, tak je na tom fajn, že se naše muzika dostala k lidem, kteří by o nás ani nevěděli. Ovšem to samé platí i naopak. Tím, že jsme se opravdu snažili, tak jsme náklad, který jsme měli na prodej mimo Pařát, prodali během měsíce a půl. Nyní je album k mání i na většině streamovacích kanálech. Já sám poslouchám muziku z CD v autě, jinak z PC, protože u něj trávím spoustu času.
Aby si nového jména na scéně lidé všimli, je nezbytné, aby kapela investovala do propagace nemalé úsilí. Jak je to ovšem ve vašem případě? Vnímáš, že máte v tomto ohledu nějaké rezervy? Co by podle tebe pomohlo SCARS OF THE INSANE ke zlepšení propagace? Chystáte i v tomto ohledu nějaký posun?
Tahle otázka je velmi těžká, zmiňuješ nemalé úsilí, ale je třeba zmínit hlavně nemalé peníze. Protože můžeš být usilovný, ale pokud nevrazíš do proma slušnou částku, moc se nezviditelníš. Takto to funguje, řešíme to od vydání desky a uvedení klipu dnes a denně. Taky je to o kontaktech a známostech, není to o kvalitě muziky, kterou děláš, obzvláště ne u nás. Ale tím si nechci stěžovat, tohle jsou jen fakta. Pokud by někdo z kapely vlastnil rádio nebo TV kanál, bylo by to asi mnohem jednodušší, nicméně tomu tak není a nezbývá nic jiného, než pracovat dál a snažit se v rámci našich možností. Momentálně jsme v procesu, kdy i na těchto věcech pracujeme a čas ukáže, jak se nám to povedlo. Taky je třeba si uvědomit, že SCARS OF THE INSANE je jméno, které není na scéně nikterak dlouho. Obzvlášť s poslední deskou jsme udělali víc práce, než jiné kapely za deset let své existence.
S ohledem na předchozí otázku… Je nějaká formace u nás, která má dokonale sladěnou hudební složku právě s tou marketingovou?
Určitě jsou, ale nebyla to otázka dejme tomu tří let. Tohle je u většiny kapel dlouhodobá záležitost. A je třeba zohlednit, jestli se o to starají sami muzikanti a nebo někdo k tomu určený. Vím, že kapely, které mají někoho, dejme tomu manažera, který je jakýmsi nehrajícím členem, mají velkou výhodu. Protože o promo a live atd…by se měl starat manažer a muzikanti by měli dělat muziku. Jenže ve většině kapel u nás tomu tak není. Nemluvě o tom, když je kapela pod profi vydavatelstvím atd… Ale to už jsme někde jinde, určitě ne v Česku. 🙂
Existuje nějaká „hranice spokojenosti“, ke které by ses chtěl chtěl se SCARS OF THE INSANE dosáhnout? Jaký by byl ten ideální stav?
Hranici spokojenosti bych rozdělil do dvou částí. Ta první a určitě nejdůležitější, je spokojenost uvnitř kapely, samotná tvorba, radost z hraní atd. Uvnitř musí být pohoda, jedině potom můžeš mít nějaké ambice. A to souvisí s druhou částí, není dobré mít přílišná očekávání, protože když se nevyplní, může zklamání a frustrace kapelu položit. Je dobré brát věci reálně s pokorou, ale zachovat si zdravé sebevědomí, sebedůvěru a věřit své muzice. Jsem rád, že momentálně se SCARS OF THE INSANE nacházejí v tomto stavu. Jestli chceš slyšet konkrétní cíl, ke kterému se chceme dostat, ten ti opravdu nejsem schopen říct. Vše je otevřené, uvidíme ….
Z metalové hudby se během let stal tvrdý byznys (jako ze všeho ostatního). Nicméně stále existují projekty, které jsou svým způsobem undergroundové, na jejich tvorbu hned tak někde nenarazíš, pokud se vysloveně po něčem novém nepídíš. Jaký máš názor na střet těchto dvou světů?
Do jakého ranku bys zařadil právě SCARS OF THE INSANE? Líbí se mi věta „střet těchto dvou světů“, protože mi připadá, že na téhle hranici se SCARS OF THE INSANE nachází. A musím říct, že se nám právě tohle líbí, líbí se nám jít napříč spektrem a nestarat se o hranice, buď berte, nebo nechte být. To mluvím o hudebním projevu. Nevím, jestli je kapela, která se chce záměrně vyhýbat pozornosti a stavět svou image na jakési tajemnosti a být za každou cenu v podzemí, řekl bych, že každý muzikant se chce předvést a hrát pro lidi.
Naskýtá se otázka spojená s vašimi nejbližšími plány. Už máte např. připravený nějaký nový materiál?
Momentálně máme naplánováno nějaké živé hraní a na to se chceme zaměřit. Materiálu a nápadů je spousta. Času je realizovat, méně. Troufám si říct, že nový materiál bude ještě lepší a máte se všichni na co těšit!! Nové věci jsou rozpracovány a i když je vše ve stádiu jakýchsi demoverzí, zní velmi dobře. Nicméně bude ještě chvíli trvat, než vše dokončíme. Zatím budeme více hrát živě a jezdit po koncertech, užívat si společné hraní.
ALL