Němečtí RYKER’S vzešli z hardcoreového undergroundu. Počátky této kapely sahají do roku 1992, kdy nováčci na scéně zareagovali na americkou tradiční HC vlnu a rozhodli se kráčet v tomtéž marasmu. Během své dlouholeté dráhy se jim podařilo vydat hned několik zásadních alb, jež se sice nikdy neprotlačila do „první ligy oblíbenosti“, avšak v undergroundu si RYKER’S zajistili místo v těch nejlepších komnatách. I navzdory tomu, že nahrávky „Life’s A Gamble … So Is Death“ (1999) a „From The Cradle To The Grave“ (2000) vyšly u renomovaných Century Media, čímž se RYKER’S stali nepochybně mnohem známějšími.
Začátek nového milénia však pro kapelu velkolepý rozlet neznamenal. Z RYKER’S se brzy stala Šípková Růženka, která nebyla schopna tvořit a určitě nebude od věci, když o této situaci budeme hovořit jako o rozpadu. Až v roce 2012, kdy původní sestava doznala dvou změn, rozhodli se RYKER’S pro slovutný návrat na „prkna potu a agrese“ a po dalších dvou letech natočili brutální album „Hard To The Core“. A jak jste si jistě všimli, hned po roce a půl tu máme co dělat s novinkovým počinem „Never Meant To Last“, dost možná nejdrsnějším zásekem v historii RYKER’S. Ano, o samotném hudebním tažení Němců jsem se prozatím příliš nezmínil, ovšem je to tak trochu záměr, neboť hudební evoluce kapely se podle mého názoru vyvíjela spíše s ohledem na zvuk, než na cokoliv jiného. Pokud jste tuhle kapelu nikdy neslyšeli, vězte, že zní něco jako SICK OF IT ALL v kombinaci s BIOHAZARD a libovolnou punkovou sebrankou.
A přesně nějak takto hrají RYKER’S i na novince, která toho logicky příliš nového nepřináší, alespoň tedy po stránce kompoziční. Stačí několik vteřin úvodní skladby „My Demons“ a většina posluchačů pochopí. Houpavé skákačky, skandované sbory, občasné „hrubé“ vyzpívávání v refrénech („Pig Justice“), koketování s thrash metalem („Fair Play Overrated“), totální přímočarost („The Tenth Level“) a tu a tam totální punkové odlehčení „The Outcast’s Voice“). Na „Never Meant To Last“ jsou tedy karty rozdány jasně. Album je určeno všem milovníkům ryzího hard coru, jež si potrpí nejen na všechna ta klišé, která mají „mazlíčci rádi“, nemluvě o krutě konzervativním pojetí. To bohužel nevykazuje ani ždibec čerstvosti. Takhle to ale RYKER’S chtějí a s ohledem na svojí dlouhověkost na to mají i tak trochu právo. Nicméně i tak vidím problém hlavně v tom, že nahrávka nepřekvapí v podstatě vůbec v ničem, a přestože nejsou jednotlivé tracky nijak dlouhé, zhruba u sedmé položky cítím býti „uspokojen“ na nejvyšší míru. Po čertech mi je ovšem jasné, že se s těží dočkám nějakého oživení (závěrečnou country ukolébavku „Cowboy Song“ bych v tomto ohledu raději nezmiňoval, protože je naprosto otřesná).
„ Never Meant To Last“ je album upřímné, ale na můj vkus dosti nevýrazné. Pokud ovšem něco zaslouží obdiv a pochvalu, pak je to nepochybně zvuková kvalita, díky které RYKER’S alespoň částečně vystrkují rypáky z průměru. Ve stejných superlativech lze ovšem hovořit o grafickém zpracování bookletu, luxusně zpracovaném digi-packu, ke kterému je přiložen obrovský plakát s nálepkou. Na své si ale přijdou i sběratelé vinylů, neboť album vychází i v této klasické formě. Po stránce vizualizace tedy jasná jednička, celkově ovšem neoddiskutovatelný průměr.
ALL
http://www.beatdownhardwear.com/