Hluboká sonda do posluchačovi duše, to jest materiál „Polish Rouge“ od slovenského komanda REMMIRATH, které se rozhodlo přistoupit k black metalu z trošku odlišnější strany. Jen houšť, řekl by dobrodružný posluchač, lačný po nestandardních hudebních postupech. Kde se ovšem vzalo ona nesvázaná touha po neotřelém experimentování? Budiž tato recenze jako taková malá odpověď. Zatímco většina blackmetalových kapel si libuje ve vykreslování lesů, zasněžených plání, hor…, REMMIRATH si jakožto zdroj inspirace vybrali periferie velkých měst, tmavá zákoutí a lampami osvícené ulice, po kterých se zrovna teď nikdo neprochází. To ale není všechno. Noční velkoměsta to nejsou jen zatuchlá předměstí, ale především navoněná centra plná zbohatlíků. Všude svítí světýlka a život vypadá tak krásný a bez problémový. Můj kolega Radim by s radostí zakřičel: „to je progrese, ty to valej jako ENSLAVED 🙂 .
Jestliže je látka „Polish Rouge“ spíše náročnější, neustále jsem zkoumal její „účelnost“. Zkrátka a dobře, má hlava čekala zda bude schopna pozřít celý „townovský“ koncept. Nakonec se to přece jen povedlo, ale nebylo to snadné. REMMIRATH sice nemají nouzi o kvalitní nápady, ale přece jen by to ještě něco chtělo. Některé skladby (či pasáže) jsou skutečně blackmetalově nahulené, v jednu chvíli by si člověk řekl, že poslouchá nemastný/neslaný „old school“, ale v tu ránu se objeví razantní změna a samotná hudba nabere úplně jiné kontury. Viz. třeba skladba „Replacing The Sun“, jejíž defilé je čistě melancholicky rockové, ovšem ještě hlouběji sahají REMMIRATH v černé rockovce „A Little Trip To The Stars“.
V tentu chvíli se však ještě nedá hovořit o přímém experimentování, ale spíše o koketování s ne-metalem. Mnohé však přebije následující kousek „La Figurine Plastique“, jenž dává na zřetel, že ani elektronika není kapele cizí. A právě tento song jaksi „vyčistil cestu“ pro hlavní chod a tím je bezesporu titulní kompozice „Polish Rouge“. Právě do této skladby naroubovala kapela nejvíce nápadů (také má necelých dvanáct minut) a v podstatě by se dalo říci, že v ni propojila všechny ty avantgardní prvky, které z ostatních tracků „pouze“ vyčuhují.. Skutečně podařený opus, dokládající, že skladatelsky jsou na tom tito slovenští hoši výborně. Naštěstí ani dvěma posledními skladbami („What Remains After Us“ a „Rainy Friday“) si REMMIRATH reputaci rozhodně nepošpinili, byť se opět nesou v jakémsi hardrocko-blackmetalovém duchu (ufff, to je slovní spojení…).
I přes kompoziční bombastičnost však REMMIRATH stojí (zatím) na půli cesty. Kluci by do budoucna mohli zapracovat na lepších vokálech. Ty zde zastoupené jsou jaksi jalové, do samotné hudby se příliš nehodí. Ještě o stupeň hůře na tom je zvuková kvalita, padající hodně do průměru. Možná i z toho důvodu některé povedené nápady ztrácí lesk. Ale to se určitě časem zpraví. „Polish Rouge“ je debut jako zvon! Vnímavým posluchačům ho mohu jednoznačně doporučit!
ALL