RAVENOIR – Opíráme se o tajemno, inferno a mystično. Pokud někoho tato témata iritují a provokují, tak je vše v pořádku

Alesh AD (jinak kytarista ROOT) v době covidové nelenil. Zhmotnil své černé hudební vize prostřednictvím alba „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“, které spolu s ním nahrála zajímavá sestava hudebníků, a to pod záštitou nové kapely RAVENOIR. Žánrově se jedná o hodně temný derivát death-black metalu, přičemž už nyní je zřejmé, že RAVENOIR svým debutem řádně rozčeří stojaté vody metalového podzemí. A pravděpodobně nejen toho tuzemského. O všem jsem podstatném jsem vedl rozhovor s hlavním protagonistou.

Aleshi, řekni nám na úvod, jak se v současnosti máš? Jak metalový hudebník tvého ražení tráví covidové večery? Co všechno se ti kromě skládání podařilo za ten jeden rok stihnout?
Srdečně tě zdravím a stejně tak i všechny čtenáře R.U.M.zine. Celý tento poměrně už více než dlouhý covidový stav trávím nejlépe tak, jak je to jen možné. Tento prapodivný stav, plný nařízení, zákazů a nesmyslných příkazů, se snažím ignorovat a nenechávám si do života vpouštět beznaděj, deprese a smutek. Snažím se být stále nějakým způsobem aktivní a vytěsnit tak ze svého života tohle koronavirové šílenství. Když tato situace minulý rok udeřila a uvěznila nás všechny do domácího vězení, rozhodl jsem se pro založení nového hudebního projektu RAVENOIR. Začal jsem tedy dávat dohromady materiál pro debutové album „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“. Celý tento proces, od komponování muziky, psaní textů, vyhledání spoluhráčů a nahrávání ve studiu, tak zabral celý loňský rok 2020. S ROOT jsme také nacvičili nový koncertní program, se kterým jsme v létě ještě stihli odehrát několik vystoupení, než nám byly na podzim znovu zakázány. Společně s redaktorem a dlouholetým kamarádem Radkem Bubeníčkem jsme začali pozvolna připravovat moji autobiografickou knihu. Nevím přesně, kdy a u kterého vydavatelství vyjde, ale jistě bude obsah této knihy, pojednávající o mém hudebním životě od úplných začátků, velmi zajímavý.

Co tě na současné situaci nejvíce štve? Když tedy pominu to, že nemůžete hrát koncerty…
Pomineme-li tedy ten zásadní zásah do mého života, jakým je NEKONCERTOVÁNÍ, tak co mě nejvíce na tom všem štve je nesvoboda a zoufalé vládní kroky, které, jak vidno, k lepšímu nevedou. Nechci nijak zjednodušovat celosvětovou koronavirovou situaci a mávnout nad tím rukou. Mám ale takový pocit, že je to vše až příliš zbytečně nafouklá estráda, která měla a má sloužit jako dokonalý a převýchovný strašák pro celé lidstvo. Myslím si, že to každému nějakým způsobem změnilo život, a to v tom lepším případě. Věřím, že je spousta takových, komu to život zničilo, ba dokonce vzalo. Je to opravdu velice smutné. Ale smutná jsou také všechna ta nesmyslná vládní nařízení, která trvají už několik měsíců, den ode dne se různě upravují a mění, ale především nefungují. Nechci asi nad tím ani přemýšlet, protože je to k zlosti a jak už jsem řekl, nebudu plýtvat svým drahocenným časem nad touto děsivou masírkou, které bude kdo ví kdy konec. Jen pevně doufám, že už brzy.

Dohromady jsi dal zcela novou kapelu. Měl jsi hned od začátku jasno o sestavě? Zkus nám přiblížit „námluvy“ spojené s verbováním členů RAVENOIR. Jak tohle všechno probíhalo? Souhlasili okamžitě všichni oslovení?
Když se v mé hlavě rodil nápad pro založení a zrealizování nového hudebního projektu RAVENOIR, tak už na začátku jsem věděl, koho bych rád oslovil a přizval ke spolupráci k nahrání alba. Pan kolega od dunivého nástroje, Igor Hubík, byl bez dlouhého zvažování jasná volba. Známe se dokonale, působíme společně několik let v domovských ROOT a hlavně nás pojí společná řeč, pohled na muziku a především náš společný humor (smích). Takže mou nabídku kvitoval. Patrika Sase jsem oslovil na doporučení kamaráda a bubeníka Klaudia Kryšpína (PRAŽSKÝ VÝBĚR, STROMBOLI). Když jsem na YouTube shlédl několik Patrikových videí, byl jsem šokován a okouzlen natolik, že jsem neváhal jej ihned oslovit. Patrik znal mou tvorbu v projektu THE SQUIRM a byl rovněž potěšen mou nabídkou, kterou s nadšením přijal. Osobně Patrika Sase považuji za jednoho z nejlepších bubenických mistrů, a bylo mi velkou ctí s ním album nahrát. Önslaughter z DEBUSTROLu je ryzí metalový guitarkiller. Osobně se spolu známe už taky nějaký ten pátek. Je to veselý chlapík a samozřejmě kvalitní kytarista. Za zmínku stojí to, že sestava RAVENOIR vykrystalizovala bez konkurzu, jediné zkoušky, jamování nebo osobního setkání.

Počítám, že jsi výhradním autorem hudby a většiny textů. Snažili se i ostatní nějakým dílem přispět, nebo jednoduše respektovali to, že RAVENOIR jsou primárně o tvém uměleckém vyjádření?
Ano, hudební stránka RAVENOIR je čistě má záležitost, jsem také autorem třech textů. Dva texty pro RAVENOIR napsal BigBoss a čtyři skladby otextoval Igor. Za dokonalé překlady všech textů do angličtiny a podrobné konzultace, kterých nebylo málo, patří obrovský dík mému dlouholetému věrnému příteli a dvornímu překladateli, Svaťovi Říčnému. Všechny texty jsou nádherné a jsem s nimi velmi spokojen. Skladby převážně vznikaly v období první vlny COVID-19, kdy jsme nemohli koncertovat s ROOT. V době, kdy jsem byl uvězněný doma

Jak moc složité je v dnešní době budování nové značky? Nebo se to dá přece jen navléknout na to, že všichni máte bohaté hudební zkušenosti, spoustu kontaktů atd.?
Stojím na počátku další z mých hudebních cest a začínám psát novou kapitolu. Vždy se snažím přistupovat ke všem svým aktivitám zodpovědně, naplno a dotáhnout vše do konce k celkové spokojenosti. Jinak tomu nebude ani v případě RAVENOIR. Všechny začátky jsou vždy složité. Nadhled a bohaté hudební zkušenosti, kterými oplýváme, jsou samozřejmě jistou výhodou a velkým plusem pro začínající těleso, nicméně cestu k úspěchům ti tohle zaručeně neuhladí.

Svět je kapelami a hudebními projekty doslova přetížen, zaujmout náročného posluchače není vůbec snadné. Mohl bys nyní popsat, čím jsou podle tvého soudu RAVENOIR výjimeční? Čím myslíš, že by mohl debut „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“ nejvíce zaujmout?
Jsem si vědom toho, že hudební trh je už několik let celosvětově přesycený kapelami, ať už jde o jakýkoliv styl. Z mého pohledu tu šanci prorazit a být úspěšní na hudebním trhu mají všichni stejnou a bezesporu je opravdu náročné zaujmout. Všechno je v rukou kapely, především jaké kvality může nabídnout a co je pro to všechno ochotná obětovat a udělat. Vždy se budu snažit dělat maximum a dýchat za nový projekt. Tou nejdůležitější metou, co si kladu, je tvořit pod křídly RAVENOIR kvalitní muziku, s níž budu vždy spokojený. Moc rád bych také oslovil co nejširší spektrum metalových přívrženců, kteří si naši tvorbu oblíbí a RAVENOIR si získá jejich přízeň. Na druhou stranu, kritiku už několik let absolutně neřeším a neberu si ji vážně k srdci. Vždycky dělám věci tak, abych s nimi byl spokojen já sám. Osobně nedokážu posoudit, čím jsou RAVENOIR výjimeční a čím debutové album nejvíce posluchače zaujme. Je to velice temné dílo, nasáklé blasfemickou náladou. Je to album stvořeno podle mých představ a jsem s ním naprosto spokojen po všech stránkách.

Je ve tvém případě uvažování a přemýšlení o jednotlivých skladbách stejně náročné, jako samotné skládání a následná realizace? Jsi schopen dojít k nějakému rozhodujícímu závěru třeba i čirou náhodou?
Ke skládání potřebuji především samotu a ticho, abych se mohl koncentrovat na danou věc a vklouzl tak do toho svého „vnitřního světa“. Pokud ano, skládání jde v podstatě samo. Jsou chvíle, kdy zrovna nemám k dispozici kytaru a nápad musí okamžitě ven. V tom případě si nápady napískám na záznamník do mobilu a později se k nim vrátím. Důležité je mít ke komponování skladby náladu. Když není, těžko ze sebe něco vysypu. Nevím, co přesně je tím spouštěčem inspirace. Možná je to jenom nějaký vnitřní přetlak invence a fantazie. Je to velice impulsivní.

Přiznám se, že jsem od nahrávky očekával pravou severskou rubanici, ovšem ve výsledku se jedná o poměrně temnou a melodickou záležitost, jež není čistě blackmetalová. Mám z nahrávky pocit, že všechny skladby jsou pospojovány jednotnou emoční linkou, ale zároveň jsou dostatečně pestré. Souhlasíš?
Ano, s tvým postřehem souhlasím. Cítím to stejně a byl to záměr, se kterým jsem u skládání materiálu pro album přistupoval. Miluji v muzice potemnělost, syrovost a stejně tak melodičnost. S takovou fúzí strašně rád koketuji. Emoční linky jsou v muzice to nejupřímnější a nejkrásnější. Většinou alba, nebo jak ty říkáš “rubanice“, která osloví ihned na první poslech, také velice brzy omrzí.

Zkus nám nyní přiblížit atmosféru nahrávání alba. Byly některé procesy zcela odlišné od těch „rootovských“? Jaké zážitky si z nahrávání debutu odnášíš?
Studiová práce a proces nahrávání probíhá většinou vždy stejně a nejinak tomu bylo i tentokrát. Nahrávání alba probíhalo pozvolna a nenásilně, v několika nahrávacích studiích skrze českou vlast, v časovém horizontu zhruba šesti měsíců. Bicí nástroje byly nahrány v ostravském studiu Plesná, většina kytarových partů v mém domácím studiu a některé kytary jsem nahrával také v bzeneckém studiu Shaark, stejně jako všechny zpěvy a klávesové nástroje. Önslaughter si svá kytarová sóla nahrál v žateckém Bohemian Hell studiu. Baskytara a akustická kytara se nahrávala ve studiu Dejan Sound v Brně. Kytarové sólo vzácného hosta Andyho La Rocque bylo nahráváno v jeho Sonic Train Studios ve švédském Varbergu. Celkový mix a mastering alba vznikal pod rukama mistra Pavla Hlavicy ve studiu Shaark. Pod celkovou produkcí alba jsem se podepsal já. Nahrávání celkově bylo úžasné dobrodružství s naprosto skvělým výsledkem.

Hodně současných kapel, v podstatě i těch blackmetalových, pomalu opouští od blasphemických témat. RAVENOIR jdou však zcela opačnou cestou, už vaše promo fotky mnohé prozrazují. Co bylo tím rozhodujícím kritériem, že sis vybral právě tuto cestu? Vystihuje nejvíce tvoji osobnost?
Ano, vystihuje. Satanská filozofie je mi velice blízká a můj život plyne tímto směrem již řadu let. Jak už jsem v několika rozhovorech zmínil, textová tématika RAVENOIR se opírá o tajemno, inferno a mystično s notnou dávkou blasfemie. Pokud někoho tato témata iritují a provokují, tak je vše v pořádku. Baví mě provokovat.

Na albu se podíleli i zajímaví hosté. Mohl bys jejich podíl čtenářům přiblížit? Splnila všechna hostování tvoje očekávání? Byla ve hře ještě nějaká jména, která nakonec nevyšla?
Na debut jsem si moc přál jen tyto dva hosty, což se mi také splnilo. Kytarista Andy La Rocque (KING DIAMOND) je pro mne zcela jednoznačně zásadní a brilantní kytarová osobnost planety. Od mých hudebních začátků je Andy můj kytarový guru s nezaměnitelným rukopisem kytarových sól, která jsou všechna bez rozdílu naprosto dokonalá a dotažená. Jeho hostování na albu RAVENOIR bylo v podstatě splněním jednoho z mých hudebních snů. S Andym jsem si na téma jeho hostování v mém projektu psal již dříve, ale nebylo to nic závazného. Osobně jsme se spolu setkali v roce 2019 na Rock Heart festivalu v Moravském Krumlově, kde jsem měl možnost V.I.P. vstupu. Tento kytarový génius je opravdu velice přátelský, vstřícný a sympatický chlapík. Napsali jsme si několik emailů, probrali podmínky a dali tomu čas. Nakonec slovo dalo slovo a Andy La Rocque vyzdobil svým sólem skladbu debutu „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“. Nesmírně si toho vážím a bylo mi velkou ctí. Maestro BigBoss byl dalším hvězdným hostem na albu a své role se zhostil dokonale. Jeho zcela nezaměnitelný a démonický hlas otevírá album skladbou „Nocturnal Initiation (Proloque)“ a také zazní ve skladbě „Dark Vision“. BigBoss k těmto dvěma skladbám napsal texty. Za jeho hostování na prvotině RAVENOIR jsem velice, velice rád.

Patříš mezi hudebníky hodně vytížené. Máš přitom čas sledovat hudbu u „konkurence“? Je nějaké album, které tě v poslední době opravdu zaujalo?
Poslouchám to, na co mám momentálně náladu. Určitě si rád poslechnu i tvorbu jiných kapel. Nebráním se tomu. Víš, naučil jsem se neřešit hranice mezi styly. Je to zcela zbytečné a svazující. Muzika se mi buď líbí, nebo ne. Je dobré mít v muzice širší záběr a nevěnovat se pouze jednomu stylu. Většinou se vracím k poslechu alb mých nejoblíbenějších favoritů, kterými jsou IRON MAIDEN, KING DIAMOND, BATHORY, SLAYER, BEHEMOTH nebo například BELPHEGOR. Mimo to mám však nejraději absolutní ticho a klid.

Zkus nyní představit všechny nosiče, na kterých „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“ vyjde? Četl jsem dokonce něco o USB. Jak tento artikl bude vypadat?
Debutové album RAVENOIR vyjde v podobě překrásného šesti panelového digipacku a stejně tak i v podobě klasického CD jewel case. V současnosti spousty automobilů už nemají CD přehrávače, takže album nabídneme i v podobě USB flash disku, který bude ve tvaru kreditní karty s výsuvnou částí, potisk bude samozřejmě titulní strana obalu a bude obsahovat skladby ve wav formátu, anglické i české překlady textů, fotografie i loga RAVENOIR. Ještě tento rok by „The Darkest Flame Of Eternal Blasphemy“ mělo vyjít na vinylu a objeví se rovněž na všech digitálních platformách. Album vyjde 21.února 2021 u slovenského vydavatele Gothoom Productions. Pan vydavatel a můj kamarád Peter Beťko mi nabídl naprosto vyhovující podmínky, takže nic nebránilo podpisu smlouvy. Mimochodem, Peter je taktéž autorem překrásného loga RAVENOIR, všech propagačních materiálů kapely a v neposlední řadě celkového designu alba. Je velice kreativní a vstřícný. Radost s ním spolupracovat. Touto cestou jej zdravím a za vše, co pro RAVENOIR dělá, mockrát děkuji.

Skvělé! Děkuji za rozhovor, ať se Vám RAVENOIR daří posouvat k „temným“ zítřkům!
Děkuji mnohokrát.

ALL

https://www.facebook.com/RavenoirOfficial

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *