Možná se to sem příliš nehodí, ale přesto bych se zde chtěl zmínit o akci, která naplňuje životy mnohých lidí (stojí to ale vůbec za ty nervy ???). Největším problém ovšem je časové pásmo. Většina přenosů běží celou noc a pokud nemáte zrovna dovolenou, vyspávat rozhodně nemůžete. Stejně jsem na tom i já sám. Poslední dva týdny tedy přežívám jako upír…

Přes den únava, v podvečer nějaká ta hudba a poté už sportovní maraton. K tomu je třeba ještě zaobalit další spoustu věcí, které vycházejí z klasického rodinného fungování (hehe, jak to udělat, aby člověk dokázal všechno stihnout). Ovšem proč tento krátký článek píši? Inu, i přes toto období (příjemné/náročné/šílené) se pokouším R.U.M. zine neustále aktualizovat a můžu vám říct, někdy je to tedy velké dobrodružství! Třeba dohodnout v této době rozhovor s kapelami x,y je skutečně nemožné. Ještě, že ti naši hokejisté už vypadli…. :). NE, TO BYL SAMOZŘEJMĚ ŽERT! Ale také šance, že se život brzy vrátí do normálních kolejí… ( Héja Slovensko, fandím vám, ale budu se dívat už raději ze záznamu… 🙂

ZOH končí už za několik málo dní a já se už těším, že mě od recenzí nebude odtahovat slečna Sáblíková, pan Bauer ani Tonda Hájek…život se vrátí do starých kolejí a vy si alespoň budete moci přečíst nějaký ten nový článek, rozhovor či recenzi. Z myslí se však už nikdy nevytratí skvělé sportovní výkony, kterých bylo skutečně vrchovatě! Za ponocování to stálo !