MASTER’S HAMMER byli první metalovou formací, která se dokázala výrazně prosadit v zahraničí. Bylo to možná i z toho důvodu, že se o to prakticky nijak nesnažila a brala svou činnost s výrazným nadhledem. Vše začalo úspěšnými demosnímky a následným vydáním alba „Rituál“ pro firmu Monitor, beroucí do svých rukou všechno, co alespoň trochu zasmrdělo metalem. Z trojice TÖRR, ROOT a MASTER’S HAMMER to byli právě posledně jmenovaní, kteří se stali nezapomenutelnými legendami, tím spíš, když následný „Jílemnický okultista“ dráždil svou neskonalou originalitou. Když pominu zbytečné „Šlágry“, byla právě tato deska posledním kvalitním počinem na dlouhou dobu. Abych ovšem dloubl do vosího hnízda…dobře se pamatuji, kterak Josef Vojtek (KABÁT) onehdy hovořil o MASTER’S HAMMER jako o nejhorší koncertní kapele, jakou kdy v životě viděl. Bylo to samozřejmě ještě v době, kdy se obě kapely střetávaly na společném pódiu.
A vidíte, zatímco KABÁT dokázal prodat milióny desek napříč republikou, MASTER’S HAMMER obloudili Osmouse records a brzy se stali black metalovou atrakcí z východu Evropy. Zaslouženě… Alba „Rituál“ a „Jílemnický okultista“ mají rozhodně svá kouzla a nikdo jim nemůže upřít historickou funkci. Kdyby existovalo něco jako „povinná metalová četba na střední škole“, obě výše zmíněná díla by tam musela být zařazena.
Ovšem jak plynul čas, vzpomínky na MASTER’S HAMMER začaly uvadat, sem a tam je někdo vzkřísil coverem či rovnou tributním albem. V té době se začal definitivně rodit KULT. Oprávněný? Do jisté míry určitě! Ovšem ruku na srdce, kdyby ROOT skončili po albu „Temple In The Underworld“, byli by v dnes v podstatě ve stejné pozici. Svůj statut si však značně pošramotili „vlastní existencí“ a je úplně jedno, že některá následující alba byla skutečně velmi zdařilá. Lidstvo však stále potřebuje své „Bohy“, a tak se k jejich starším nahrávkám začala vracet velká spousta posluchačů a překvapivě i ti mladší, jenž o práci Štroma a spol. neměli ani potuchy. Jednou jsem jel vlakem a jeden zatrvzelý metalista vyprávěl těm mladším, kterak jsou MASTER ‚S HAMMER „základem všeho“ a bez sebemenší tolerance jim odpálkovával jejich oblíbence. V tom je asi největší problém. Vzpomene si dnes někdo na abum „Serpent Seed“ od ENTRAILS, nikterak výrazně prosazované, leč instrumentálně válcující black metalovou konkurenci? Ne, nebojte se. Tohle není zbrojení proti MASTER’S HAMMER, také mám jejich nahrávky rád, ovšem nesdílím absolutní nekritičnost ( i z řad mých skvělých přátel)
Na sklonku letošního roku však dochází k něčemu neočekávanému. MASTER ‚S HAMMER ohlásili návrat v původní sestavě a mánie kolem KULTU se rozhořela nanovo. Nikdo si už nevzpomene na průpovídku Františka Štorma, který do éteru řekl, že člověk poslouchající metal po třicítce, není normální. Když jsem to uslyšel, skoro jsem o sobě začal pochybovat, to víte, třicítka na krku. S návratem MASTER’S HAMMER jsem však omládl, aktuální album „Mantras“ stáhlo do pekla všechna anti-metalová slova. Proč se tedy MASTER’S HAMMER 
vrátili? Pro peníze? Nevěřím. Pro solidní přivýdělek? Určitě! Pro opětovnou lásku k black metalu? Nevěřím. Z důvodu tlaku fanoušků u nás i v zahraničí? Je to dost možné. Pro vlastně pobavení? Asi. Odpověď někde tady určitě bude! Plus/mínus…
Nicméně některá hudební tělesa mají své dobové specifikum a u MASTER’S HAMMER to myslím platí na sto procent. Návratem na scénu se sice staré nahrávky nepokazí, ale dost možná dojde k pošramocení oné kultovnosti. MASTER’S HAMMER se zkrátka stanou běžnými a ne tolik přitažlivými a důkazem budiž i nové CD. Všichni doufali v návrat k absolutním kořenům, a tak si kapela nemohla dovolit nic jiného. Jakákoli změna by neprošla! Dopředu bylo zřejmé, kterak bude album znít. Možná si říkáte, že jsem mohl napsat pouhou recenzi a stačilo by to. Hodnocení novinky jsem se však chtěl kulantně vyhnout. Ono totiž ani není co hodnotit. Nekritické fandy však „horké“ skladby uspokojí dokonale. Osobně se však bojím, že nikoho dalšího. Česko má dnes už mnohem lepší kapely, mladíky, kteří se metalem zabývají intenzivně . Zkrátka mají v sobě to, co měli MASTER’S HAMMER na začátku devadesátých let. Alespoň, že pánům nezmizel smysl pro humor – viz. texty (některé slovní obraty jsou skutečně k popukání, když už kapela nepobaví nikoho druhého, tak sebe určitě!)
Je mi jasné, že spoustu fandů tento článek nepotěší, i když na něm v podstatě vůbec nezáleží. Každý člověk si zkrátka může vybrat své oblíbence a stejně tak mají právo na život i MASTER’S HAMMER. Když bude příležitost, rád shlédnu jejich vystoupení, ale už rozhodně nebudu v extázi a ani si nebudu trhat triko s jejich logem, které už mám pěknou řádku let. Už mi zkrátka bude třicet…. kdyby však album „Mantras“ nevyšlo, vůbec nic by se nestalo….
ALL