S hodně rozporuplnou nahrávkou si na mě posvítili POEMA ARCANUS. Tahle formace pochází až z dalekého Chile a její kořeny sahají hluboko do devadesátých let. Není proto divu, že album „ Transient Chronicles“ je už pátým v pořadí, přičemž jeho osud je vskutku zvláštní. CD jako takové spatřilo světlo světa v roce 2012 pod křídly Australis Records, jenže hned za několik měsíců byl proveden zvukový remastering a s jednou bonusovou skladbou se nahrávka zjevila v nabídkovém listu Solitude Productions (BadMoodMan Music je sublabel). Nutno ovšem podotknout, že ani na druhý pokus se v případě kapely nejedná o žádnou „zvukovou hitparádu“, pochopitelně měřeno s těmi nejsilnějšími počiny na scéně.
Nicméně i přes všechny kotrmelce, které s tímto nosičem souvisejí, přináší „Transient Chronicles“ pocitově prapodivnou kolekci bigbítového doom-rock metalu s přesahem k softovější verzi progresivního rocku. Problémem ovšem je, že nejlepší sekvence jsou různě poházeny napříč všemi skladbami a mezi tím vším se nachází spousta vaty. Kapela rozhodně nemá problém s instrumentální vytříbeností, ovšem silně to hapruje v práci s aranžemi, jenž působí značně nedotaženě a nejistě. Jako kdyby se kapela nemohla rozhodnout, zdali postaví svou hudbu na melodických písních či kompozičně roztahanějších položkách, přičemž součinnost obou možností prakticky vůbec nefunguje. Navíc ani po stránce atmosféry není hudba nikterak vábivá, i když přednes vokalisty Claudia je hodně steelovský. No i v těch pomalejších rovinách se hudba jaksi nutí do srovnání s TYPE O NEGATIVE, ovšem formace rovněž ctí tradice spojené s dřevní formou doom metalu a snaží se tyto dva póly spojit v jeden, nemluvě o rockových kurdlinkách ve stylu DREAM THEATRE.
Jak už jsem ale výše uvedl, zlomky tvorby borců z Chile nejsou nikterak špatné, ale jako celek album jednoduše nefunguje. Pokud by mi někdo namátkou pustil skladbu „Fugitive“, po jejím poslechu bych si dost možná vyžádal celou desku. Naproti tomu otvírák „Us Those Half Death“ je kouskem, jež doslova „ztratil refrén“. Tady by to opravdu chtělo nějaký mocný chór či growling, ale výsledkem je čistě vyklidněný hlasový projev bez patřičné instrumentální podpory. V obdobném režimu se pak nesou i další skladby s vyčíslením 40% OK, zbytek lemrový hudební zmar bez atmosféry a vzrušení.
Pokud si to všechno dobře vysvětluji, POEMA ARCANUS toužili po realizaci osobitého hudebního díla, ovšem samotný záměr se jaksi minul účinkem. Kapela sice nezní jako každý druhá, ale problém je v tom, že ji chybí z jednoho soudku dost a z druhého trochu. Z Chile v nedávné minulosti vznikla celá řada skvělých nahrávek, stačí vzpomenout na kapely jako MAR DE GRISES či ASTORVOLTAIRES (viz. rozhovor ve stejnojmenné sekci), ovšem POEMA ARCANUS patří jen do ranku celosvětového průměru. „ Transient Chronicles“ obsahuje hodně málo světlých momentů. Škoda.
ALL