„Flirting with Disaster“ je název debutové demokazety karlovarské kapely PERVERSIST, která před čtvrtstoletím zahájila svou poměrně úspěšnou jízdu metalovým undergroundem. Pravda, už je to pěkná řádka let, ovšem tu a tam neškodí trochu se zastavit a maličko si zavzpomínat. Zvláště když výše zmíněný materiál v tomto roce vyšel premiérově na CD, a to v rámci speciální edice Souls Of Underworld Records. Jsem moc rád, že se mi povedlo k rozhovoru přizvat tehdejšího vokalistu Bárnyho, s nímž mě historicky pojí hned několik příjemných „pohovorů“, ostatně vše je na Rumzinu k dohledání. A teď už do časů death-grindových PERVERSIST, Bárny je zpět!
Bárny, srdečně tě zdravím. Smyslem tohoto rozhovoru je zavzpomínat zejména na časy dema „Flirting with Disaster“, které v nedávné době vyšlo poprvé na CD. Na úvod jednoduchá otázka! Co to s tebou dělá a jak tento nápad hodnotíš? Co pro tebe tato nahrávka osobně znamená?
Buď zdráv, Alle. Nápadu, po téměř čtvrtstoletí exhumovat naše první demo, říkám, jednoznačně odvaha hraničící se sebedestruktivními úmysly. Každopádně z toho mám radost a je mi tato skutečnost příjemnou, Tak nějak ve mně budí dojem, že i hříchy mládí mohou přinésti své ovoce, v tomto případě prostřednictvím milé vzpomínky, trochy té nostalgie. Dejvymu patří za toto velký dík. Osobně pro mě „Flirting with Disaster“ znamená začátek hudebního kolotoče kolem naší kapely, pomyslný startovní výstřel, který nás dostal, kam nás dostal. A tak nějak určil naše hudební směřování.
Máš v paměti nějakou zajímavou vzpomínku, která se ti v souvislosti s „Flirting with Disaster“ vybaví úplně jako první?
Těch je přímo hromada. Například jak jsem se mořil, tenkrát na prehistorickém PC, tvorbou obalu a poprvé přičichl k programům na zpracování grafiky. Jak vše s nadšením a vervou vznikalo. Jak byla spousta lidí ochotna pomoci, tu s logem kapely, tu s intrem nahrávky, s grafickým návrhem, tiskem obalů kazety a dalšími věcmi. Myslím, že i po letech těm lidem patří obrovský dík. Bez nich by to bylo velmi těžké, ne-li nemožné. Vůbec, ta atmosféra okolo celé záležitosti byla taková nabitá elánem, ochotou a energií…
Co nějaký výjimečný zážitek spojený s natáčením? Našel by se? Máš ve vzpomínkách jen radost a zábavu, nebo i něco málo stresu?
Co se týče kapely celkově, vzpomínám povětšinou na věci dobré, veselé a zábavné. Lhal bych, kdybych tvrdil, že žádné stresy a chmury nikdy nebyly, ale to jsou věci dávno vyřešené, odpuštěné, zapomenuté a v propadlišti dějin zmizelé. Konkrétně s „Flirting“ ale snad ani nic nelibého nebylo a alespoň pro mě to byla zábava, ale i nová zkušenost. A veselá příhoda z natáčení? Ve studiu jsme se ptali Zdeňka Šikýře, kam večer po natáčení na pivo. On nejdřív řekl, že je tam nedaleko hospoda U Milionu, ale pak se podíval na mě a říká: „Ale s těma tvejma kecama tam radši ani nelez,“ a poslal nás na hlavní ulici, že už tam něco najdeme. Našli jsme hospodu U Chmelového věnce, kterou jsme okamžitě překřtili na U Řitního věnce a jali se statečně hasit žízeň pivem. Sedělo tam jen pár štamgastů a my, když tak nějak kolem pátého piva, vstoupil do hospody trampík s kytarou. Náš bývalý kytarista Míra Adamec si půjčil od trampíka kytaru, že si trochu zabékáme, ale obsluha protestovala s tím, že to majitel zakázal a že ani hosté to nemají rádi. Míra nakonec obsluhu ukecal, že jako jenom jednu a potichu… Ovšem do deseti minut s námi hulákala celá hospoda, a to včetně obsluhy. Štamgasti si pochvalovali, že už tam dlouho nebylo tak veselo a zpívalo se ještě po půlnoci.????
Vydat kazetu, nemluvě o CD, to tenkrát nebylo jen tak. Byl to pro tebe osobně splněný sen? Jak jsi to tenkrát všechno prožíval?
Nebral jsem to ani jako splnění snu, spíš jako krok nutný k tomu, aby se později mohl uskutečnit sen v podobě vydaného CD. Chtěli jsme to mít pěkný, tak jsme udělali barevný obal, se kterým ohledně grafiky poradil jeden známý, jenž tenkrát vlastnil tiskárnu. Ten to pak i vytiskl za slušnou cenu. Od ostatních kapel jsme vysondovali, kam do studia, od Martina Čecha z Epidemie Records, kde vyrobit kazety. Tam jsme si vyžádali i potisk kazety, aby to vypadalo trochu profi, a miminko bylo na světě. Starostí kolem toho bylo dost, ale i energie a nadšení spousta, tak jsem to ani jako nějak obtížné nevnímal. Prostě jsme si za tím šli a bavilo nás to.
Chybí ti dnes něco z téhle doby?
Vlastně ani ne. Co se mělo stát, se stalo, co se mělo odžít, se odžilo a jede se dál… Teď jsou zase jiné výzvy a zkušenosti tehdy načerpané, se někdy hodí, případně se získají nové. Život v současnosti je dostatečně barevný, a tak není třeba se nějak příliš obracet k minulosti. Čerpat z ní, to ano…
Devadesátá léta jsou mnohými umělci považována za nejsvobodnější období, které tu kdy vůbec bylo. Vidíš to podobně?
Těžko říct takhle z hlavy.???? Pro mě je to pořád stejné, tu svobodu mám asi uvnitř, a tak se moc nekoukám po okolí. Možná se posledních pár let řeší ve veřejném prostoru spousta nesmyslů, ale tam není žádná povinnost na ně reagovat či tomu věnovat pozornost. Tak si dělám svoje a ty nesmysly prostě neřeším. Nejsou to moje nesmysly.???? Vlastně teď, když odpovídám na tvé otázky, tak si připadám úplně stejně svobodně jako tenkrát.
Jak se ti zamlouvá samotné zpracování nahrávky? Co říkáš takové té Dejvyho „posedlosti“, která se drží originálu non plus ultra? Za mě všechny palce nahoru, nemluvě o té otištěné kazetě na CD. ????
Zamlouvá se mi to velmi, hlavně ta grafická šablona, do které je to zasazené. Nabízel jsem Dejvymu, že mu můžu poslat původní master, ze kterého se to točilo na kazety, ale on odmítl, že to chce 100% autentické, jako by to hrálo z původní kazety. To se, myslím si, bezezbytku povedlo. Za mě spokojenost.
Nyní bych se ještě vrátil do těch krásných časů devadesátek. „Flirting with Disaster“ se dle mého soudu objevilo jaksi zčistajasna. Byla to tehdy pro vás premiérová nahrávka, ovšem u recenzentů si vedla opravdu velmi dobře, mnohem déle působící kapely jste tímhle počinem třeba i zastínili, možná i zaskočili. Jaká tenkrát byla kapelní minulost každého z vás?
Před vydáním „Flirting“ jsme společně muzicírovali už něco přes tři roky, z toho jako PERVERSIST dva a první rok pod názvem TOTAL UTERO, což byl vlastně takový noise bordýlek založený na improvizaci. Míra Adamec a Míra Frček spolu před PERVERSIST chvilku hráli v kapele MERCENARY, ale nic moc velkého z toho nebylo. Já jsem chvilku hulákal s jednou partičkou, ale tam to nebylo vůbec produktivní, tak jsem brzy odešel. Whiskas tak nějak obdobně. Oblažil svou přítomností pár puberťáckých projektů, ale také nic vážného. Malda jakbysmet. Zastínili a zaskočili, jo? Ty budeš něco chtít, viď? ????
Nó, až se jednou vrátíte, uvidíme.????Každopádně, od těchto dob jste byli součástí toho krásného soukolí, krásného a nefalšovaného metal undergroundu. Jak s odstupem času vzpomínáš právě na tento kolotoč?
No, jako na ten kolotoč. Byla to zábava, paráda, ale jako u toho kolotoče, občas přišla i nevolnost, když se to přehnalo.???? Whiskas někdy zlomyslně tvrdí, že jsme to dělali stejně jen proto, že jsme měli zdarma vstup na fesťáky, kde jsme hráli a kvůli chlastu.???? S tím se pojí i taková příhoda… Jednou jsme hráli v Mostě, v podniku jménem Planet Alcohol, a majitel se nás ptal, jestli chceme za vystoupení prachy, nebo chlast, který vypijeme. Vzali jsme ten chlast. Majitel pak po akci přišel se zoufalým výrazem a prohlášením: „Že já kokot vám nedal radši ty prachy!“
Uměli jste za to vzít, však si to dobře pamatuju.???? Jak ale s odstupem času hodnotíš vztahy mezi kapelami? Vesměs idylka, spolupráce, nebo třeba i nějaká ta negativa, řevnivost, závist?
Jako život sám, jednou tak, jednou tak… Narazí se na různé lidi, ale z větší části to bylo celkem v pohodě. S nějakými vyloženě antipatickými projevy jsem se nesetkal. Ono se to špatný totiž říká za zády, tak se to k jednomu nedostane a patlat se ve sto let starých sračkách, tak nějak stejně nemá smysl. Nic dobrého to totiž nepřinese.???? Ale ať už to bylo jakkoliv, potkali jsme spoustu skvělých lidí a s mnohými jsme doposud v kontaktu.
Po realizaci dema jste měli určitě vyšší ambice, což se následně i potvrdilo. Vydáním dvou alb jste si zajisté splnili další sny. Když se ale vrátíme trochu zpět, vybavil by sis, kam až sahala vaše touha dokázat ještě něco víc? Třeba vyjet na tour po Evropě, ještě více se zviditelnit atd. Bylo to podle tvého soudu reálné?
Ha, nachytal jsem tě nepřipraveného.???? Vyjet na tour po Evropě byla věc naprosto reálná a ještě před vydáním prvního CD, v roce 2000, jsme turné po Evropě jeli společně s pražskými INTERVALLE BIZZARE a Američany SKINLESS. Pak přišla ještě dvě CD a touhy a představy byly veliké, leč máloco z nich se pak realizovalo, neb na podzim roku 2003, po vydání druhého CD, přišel rozpad. Před rozpadem jsme koketovali se saxofonem, který seděl v instrumentálce „Misirlou“ jako prdel na hrnec a naživo to mělo obrovský úspěch. Na základě toho jsme s Whiskasem spřádali plány na větší začlenění tohoto nástroje do naší hudby a snili o vytvoření jakéhosi death-grindového orchestru. Ale to už navždy zůstalo jen v té říši snů a nikdy se to nerealizovalo. Také jsme si snili o nějakém zámořském turné po Spojených státech, ale ani na to už nedošlo. Jestli byly tyto sny reálné, to se teď s odstupem času špatně odhaduje, ale pokusím se.
Začlenění saxofonu do naší hudby ve větší míře se klidně realizovat mohlo, neb saxofonistku jsme měli a bavilo ji to. Grindový orchestr asi sotva, ale sen to byl hezký. No a turné za mořem se možná udát mohlo, ale to bychom museli vydržet muzicírovat o trochu déle.
Jasně, toto vaše tour mi úplně vypadlo z hlavy, máš pravdu.???? Ale ještě trochu maličko zpět. Po první demu následovalo vydání debutové desky „Necrophilharmony“. Na jaké místo ji ve svém osobním žebříčku nyní stavíš?
To je těžké takhle říci. Asi jako by se tě někdo ptal, které své dítě máš nejraději. Každopádně „Necrophilharmony“ byla naše nejúspěšnější nahrávka vůbec a nejvíc kusů jí šlo do světa. Vlastně ten materiál měl původně vyjít u jednoho německého labelu jako split CD, ale nakonec z toho sešlo a vydal to Jirka Holub na své značce Pigeonshit Agency jako samostatné CD. Akorát se k tomu přihodily skladby z předchozího vinylového split EP s americkými PROPHECY, aby to mělo délku regulérního alba. Jinak si myslím, že naší nejosobitější nahrávkou je druhé CD „Machine Grind Surgery“, jež tak nějak zůstalo trochu nedoceněné, ale na tom se zřejmě podepsal rozpad kapely, který následoval po jeho vydání. Občas nám někdo vyčetl, že to má jinou produkci než „Necrophilharmony“, což bylo ale záměrné, protože se stejným zvukem by „Machine Grind Surgery“ znělo spíše jako hluková koule a prostě by to nehrálo, což jsme nechtěli. Taky se občas nelíbil minimalisticky a mimo deathmetalová klišé zpracovaný obal. Ale i tohle byl záměr, protože jsem v té době byl už tak nějak unavený z těch typických death malůvek ala monstrum na hoře lebek po kolena ve vnitřnostech. To je vlastně věc, která je mi podezřelá i v současné době, kdy většina deathmetaloých alb graficky vypadá jako by byla od jednoho a téhož malíře a grafika. Čest výjimkám.
Jaký je tvůj současný hudební vkus? Liší se nějak zásadně od doby, kdy jste ještě hráli?
Můj současný hudební vkus je dosti rozšířený, řekl bych. Například poslouchám vážnou hudbu, jazz, blues, různé druhy elektroniky, folk, ethno, hip hop, operu a zkrátka cokoliv, co mě osloví a líbí se mi. Metal poslouchám stále, ale už se nepídím po všem, co vyjde, hodně si vybírám a neduní mi to do hlavy od rána do večera. Dá se to shrnout tak, že se můj vkus nezměnil, jen lehce rozšířil a vykrystalizoval.
Existuje nějaká malinká šance, že by se členové PERVERSIST sešli, třeba i v rámci výjimečného koncertu a zahráli něco málo svých „balad“? Měl bys do toho chuť?
Nikdy neříkej nikdy. A nic není nemožné.???? Šance vždycky existuje, dokud jsme všichni naživu. Ale momentálně se to k tomu nechystá. Speciálně u mě je to hodně limitováno zdravotním hlediskem, kluci mají rodiny a závazky v jiných kapelách… Nicméně nijak kategoricky to nezavrhuji a udát se může ještě spousta věcí. Momentálně to necháváme volně plynout a jak říkáme, uvidí se. Co jsme tak naposledy všichni spolu mluvili…????
Na svůj FB profil jsi napsal toto: „Už jen někdo vydat naše nahrávky na vinylu a budu dokonale šťasten.“ Už k tobě doputovala nějaká nabídka? Jsi stále příznivcem tohoto hudebního formátu?
Jo, tak to bych si opravdu moc přál, neb jsem více než velkým příznivcem tohoto formátu. Vlastně, když se mi něco líbí natolik, že to chci mít doma, pořizuji si to na vinylu, pokud to tedy na něm je k dispozici. No a zejména u metalu to teď většinou na vinylu k dispozici je, takže sbírka se mi utěšeně rozrůstá. Nabídka na vydání našich alb na vinylu ke mně žádná nedoputovala, což mě trochu mrzí. Takže pánové vydavatelé, berte to jako výzvu…????
Chlapáku, moc ti děkuji za rozhovor. Jsem rád, že jsi opět po letech pustil Rumzine do své spižírny.???? Už jsi v to pravděpodobně nedoufal, ale stalo se. Co víc si přát…
Já děkuji tobě, že sis na nás vzpomněl a poskytl prostor našemu nostalgickému povídání. Rád jsem odpověděl na tvé dotazy a spižírna cítí se býti poctěna. Metal.????
ALL