Pokud bych měl jmenovat několik málo kapel, které měly vliv na můj hudební vývoj, PARADISE LOST by určitě byli mezi prvními. Britská partička po skvělých deskách „Lost Paradise“ (1990) a „Gothic“ (1991), vydala v roce 1992 své třetí album „Shades Of Gods“, kterým se naplno zaryli do mého srdíčka. Skvostně snoubila death metalovou razanci s gotickým pochmurným větrem, jenž působil na tehdejší dobu nadmíru svěžím dojmem. Svůj talent však kapela zcela poodkryla hned následujícím úchvatným počinem „Icon“ (1993), kterým ovlivnila spoustu nově vzniknuvších kapel. Zpracování klipu ke skladbě „Emberes Fire“ získala cenu v kategorii Hard And Heavy na tehdejší ještě tvrdému kovu nakloněném MTV.
Své postavení kapela upevnila deskou „Draconian Times“ (1995), která dá se říci pokračovala v úspěších předchůdce a nabídla plno skvělých hitů jako např. „The Last Time“, „Forever Failure“ nebo „Hallowed Land“. I proto bylo další album fanoušky toužebně očekáváno, mnoho z nich se těšilo na nové skladby, ovšem PARADISE LOST se už nemínili vícekrát opakovat, a tak další řadovka „One Second“ (1997) nabídla značný stylový odklon od metalových břehů a přinesla skladby s nádechem gotického rocku ala THE SISTERS OF MERCY a to také za podpory elektronických elementů. Někteří starší fanoušci za tento krok kapelu odsoudili, ale dle mého soudu naprosto zbytečné, protože právě zde vykvetla „květinka ze ztraceného ráje“ do nejlepších barev. PARADISE LOST však se však rozhodli kráčet ve svém vývoji ještě dál a na albu „Host“ (1999) se zcela položili do melancholie a smutku. Výsledkem bylo excelentní elektronické album s nádechem DEPECHE MODE. CD se však nesetkalo s příliš velkým ohlasem hlavně lidí z metalových kruhů, ovšem na druhou stranu spoustě lidem otevřelo oči. Nejen v řinčení kytar je skryta síla! Pokud mohu mluvit za sebe, tak mám toto CD zařazeno jako jednoznačně nedoceněné a považuji ho v diskografii kapely za vůbec jedno z nejlepších.
Po experimentálním tahu se tedy očekávalo, jakým směrem se soubor dále požene. Jistou nápovědou bylo album „Believe In Nothing“ (2001), které nabídlo opět trošku více kytar a celkovým vyzněním bylo po právu zařazeno do kolonky moderní gothic rock. V těchto dnech však PARADISE LOST vydávají novinku s názvem „Symbol Of Life“ a jak jsem mohl posoudit z promo materiálu, jedná se opět o velice pestrou záležitost, kterou si rozhodně nenechte ujít! Více však už prozradí kytarista Aaron Aedy, který se se mnou bez problémů telefonicky spojil a z míry ho nevyvedla ani současná „přečíslovací epidemie“…
Zdravím tě Aarone!, jak se máš ? Já tedy nic moc. Mám rýmu a jsem hodně nachlazený…
Ahoj Aleši! Zdravím tě do České republiky. To je mi líto, rýma je nepříjemná věc. Jinak já se mám docela dobře…
Tak to je fajn. Já jen doufám, že se se mnou nebudeš nudit a abych to nějak odstartovali, tak bys mohl povědět, jak si se vlastně dostal k metalové hudbě a čím tě tak zaujala?
Neboj, určitě se nudit nebudu! A jak že jsem se dostal k této muzice? Dá se říci, že mě v počátcích hodně ovlivnil můj otec a pak už jsem šel vlastní cestou dál a dál. Sháněl jsem si nahrávky od různých kapel a dost lehce jsem do toho zapadl. Jinak mohu říci, že se v tomhle hudebním kolotoči pohybuji opravdu už dost dlouho.
Sleduješ tedy aktivně i dnešní hudební scénu? Jak se ti např. líbí alba tvých krajanů jako jsou THE MISSION – Aura nebo ANATHEMA – A Fine Day To Exit“?
Dá se říci, že dnešní scénu sleduji tak, jak mi to dovolí čas. Určitý přehled ale mám. Co se týče THE MISSION, ta ti hrají opravdu už hodně dlouho. Když jsem byl mladší, docela často jsem je poslouchal. Co se týče alba „Aura“, tak si myslím, že není vůbec špatné, ale jak jsem již řekl, mám radši ty starší alba. A ANATHEMA? To je opravdu pohodová a taky velmi dobrá kapela. Tvoří ji partička skvělých lidí a docela dobře si pamatuji, jak jsem rád poslouchal jejich album „The Silent Enigma. Pak vím, že měli několik změn v sestavě a dnes už znějí trochu jinak. Ale rozhodně je to dobrá kapela!
OK, pojďme tedy konečně k PARADISE LOST. Právě v těchto dnech vám vychází nové album „Symbol Of Life“, představ ho tedy našim čtenářům. Jinak z proma, které jsem měl k dispozici, mě opravdu nadchla skladba „Mystife“…
Hmm, tak to jsem rád, že se ti líbí, díky za pochvalu. Myslím, že právě skladba „Mystife“ docela dobře ukazuje směr, kterým jsme se na novém albu vydali. To znamená, že celé album je o dost tvrdší, ale na druhou stranu také propracovanější. Nadále zůstaly zachovány naše typické postupy z posledních alb, které však nyní ještě podpořil opravdový „heavy sound“. Víš, strávili jsme přípravou tohoto alba opravdu hodně času a domnívám se, že se to vyplatilo. Pokud tedy mohu mluvit za sebe, tak ti můžu říci, že se mi naše nové album moc líbí a že jsme s ním opravdu spokojený. Když ho poslouchám, jsem opravdu šťastný :).
Mám podobné pocity jako ty, fanoušci budou určitě hodně překvapení až novou desku uslyší…Vypadá to, jako byste se přece jen trošičku vrátili k metalovým břehům…
Máš pravdu v tom, že přece jen ty metalové vlivy jsou na novince cítit a dá se říci, že je to takový návrat… S tím souhlasím. Např. Deska „Host“ byla opravdu velice experimentální nahrávkou, na které jsme si zkusili něco, co jsme dosud nikdy nedělali. Ovšem stejně jako předtím, tak ani nyní nehodláme stát na místě. Neustále se vyvíjíme. Uvidíme, co na to lidé. To víš, všem se zavděčit nemůžeš. No uvidíme, jak fanoušci zareagují právě na tuhle desku, která je tedy rozhodně tvrdší, metalovější, ale také jsme zde využili opět nějaké nové technologie a myslím, že jsme se snažili, aby nahrávka byla co nejpestřejší.
Já si myslím, že starší fanoušci budou vaším CD asi nadšeni, ale co třeba ti, kteří si oblíbili CD „Host“? Ti budou asi hodně překvapeni…
No, asi budou překvapeni, ale jak jsem říkal, je to těžké zavděčit se všem. Někdo upřednostňuje metalové skladby, někdo zase jiné. Je to na každém, jakou kdo upřednostní nahrávku. Jinak si ale myslím, že na albu jsou skladby, které by měly potěšit jak nové, tak i naše staré fanoušky.
Album se jmenuje „Symbol Of Life“. Má to nějakou spojitost s obalem, případně textovou stránkou?
Ve své podstatě to spojitost má. Texty mají ostatně jako vždy u nás ve většině případů hlubší význam a myslím si, že nutí posluchače nad některými tématy přemýšlet. Proto je také velice těžké o některém textu něco konkrétního říci. Myslím si, že posluchači si určitě udělají obrázek sami. V tomto ohledu tedy nedošlo k žádné výrazné změně. Totéž se dá říci o spojitosti obalu a textů. Ten symbol na obalu má samozřejmě spojitost s názvem alba „Symbol Of Life“, ale také upozorňuje na to, že PARADISE LOST jsou opět zpátky a plni života.
Výborně. Aarone, PARADISE LOST jsou známí tím, že využívají velké množství elektronických komponentů. Máš rád nějaké ryze elektronické kapely jako např. FRONT LINE ASSEMBLY, MENTALLO ENTER FIXER nebo třeba klasické DEPECHE MODE?
Ano, využíváme hodně samplů a nových technologií, jako třeba tebou zmínění DEPECHE MODE. Jejich hudba se mi opravdu líbí, využití elektroniky v jejich podání je skutečně na vysoké úrovni. Podobnou muziku mám opravdu rád…
Bavíme se nyní o elektronické hudbě, ale PARADISE LOST byli a stále jsou kultem především pro většinu metalových kapel. Slyšel jsi např. tributní album PARADISE LOST?
Něco takového jsem opravdu zaznamenal, ale teď se mi to nějak nevybavuje. Už je to docela dlouho, co jsem to slyšel.
A máš tedy alespoň rád cover verze?
Ano, jasně! Mám rád cover verze. Je to skvělé, když kapely vyjádří svou úctu prostřednictvím nějaké předělávky té dotyčné kapely. Je to opravdu velice příjemný pocit, když vidíš, že si tě někdo váží natolik, že předělá tvojí skladbu a má k tobě úctu. Jinak naše nové album vychází také v limitované edici, kde jsou jako jako bonusové skladby zařazeny dva covery. Konkrétně jsou to skladby „Xavier“ od DEAD CAN DANCE a „Small Town Boy“ od BRONSKI BEAT A důvod? Jednoznačné vyjádření úcty k těmto kapelám. Takže vidíš, že covery si nejen rádi poslechneme, ale že také občas nějaký uděláme. Myslím, že je to tak v pohodě.
Souhlasím s tebou a také si myslím, že covery jsou vaší silnou stránkou. Např. Se mi velice líbí vaše předělávka skladby „Walk Away“ od THE SISTERS OF MERCY, které mám opravdu moc rád…
Tak to já také! Hráli jsme s nimi např. v Německu (ale také u nás – pozn.aut.) a řeknu ti, že jsme si to opravdu užili. Bylo to velkolepé! Fanoušci byli naprosto úžasní! Tahle šňůra byla pro mě velkou zábavou a bylo to strašně super, že jsme právě s nimi mohli vyrazit na turné. Yeah, mám rád nahrávky THE SISTERS OF MERCY!
Dobrá! A znáš Aarone nějakou českou kapelu?
Je mi to líto, ale bohužel žádnou českou kapelu neznám. Nebo lépe řečeno je to spíš tak, že třeba přijedeme do nějaké cizí země, kde mi spousta lidí nebo muzikantů věnuje své nahrávky, ale já si je při té spoustě cédéček vůbec nestačím poslechnout, což mě velice mrzí a také nemám tolik volného času na to, abych tu strašnou spoustu nahrávek vůbec zvládl nějak protřídit. Až se tedy k vám znovu vypravíme, určitě to tedy napravím, protože jsem si jist, že tady v Anglii bych nějakou českou nahrávku těžko sehnal.
A teď schválně vyzkouším jakou máš paměť. Pamatuješ si ještě na váš poslední koncert u nás?
…tak to jsi mě dostal. Počkej, přemýšlím. Tak to je tedy těžká otázka, protože při té spoustě vystoupení se mi ten koncert, na který se mě ptáš, vůbec nevybavuje. Navíc jsme hráli v České republice už několikrát. Ne, opravdu si nevzpomenu. Vzpomínám si však dobře na vaše skvělé fanoušky. Vždy nás dobře přijali a všechny koncerty u vás byly super. Víš, tady v Anglii přece jen když lidé přijdou na koncert, tak spíše jen stojí a dívají se co se na pódiu děje, ovšem u vás to je úplně něco jiného. Mám rád takové koncerty. Určitě se u vás opět brzy a rádi ukážeme. Už se na to opravdu moc těším.
Taky se budu těšit a určitě se přijdu podívat. Odbočme na chvíli od muziky. Anglie je pověstná fotbalem. Dá se říci, že každý Angličan fandí nějakému klubu, co ty? Máš nějaký oblíbený celek v Premiere league ?
Ano, dá se říci, že také já sleduji fotbal. Ne nějak náruživě, ale jsme celkem v obraze. Ovšem v Premiere league žádný moc oblíbený tým nemám, fandím totiž jednomu klubu od nás, který hraje v první divizi (druhá nejvyšší soutěž v Anglii). Mohli by postoupit, ale je to těžké. V cestě stojí celá řada hodně dobrých týmů.
Znáš českého mladíčka Milana Baroše? V poslední době se mu hodně daří!
Jasně, Liverpool! Těm se docela daří, že? Ano, to jméno toho mladíka jsem opravdu zaznamenal. Hraje vážně skvěle!
Dobře a když jsem u toho sportu, říká ti něco lední hokej? To je pro změnu zase náš národní sport…
Jasně, lední hokej. To víš, že vím o co jde. Vždy se dívám, jak se to tam pěkně řeže a pere :):):). Je to hodně rychlý sport a moc dobře vím, jak je u vás oblíbený. Jste v této hře skutečně výborní!
Díky za tvou chválu. Vraťme se ale k podstatě tohoto rozhovoru. Jaký je tvůj názor na hudební tiskoviny či undergroundové fanziny? Patří k čitatelům těchto plátků?
To víš, že čtu. Vždycky si nějaké hudební časopisy beru na turné. Člověk se dozví hodně o nových kapelách, které třeba vůbec nezná a v životě je neslyšel. V tom je dle mého soudu důležitá role fanzinů. Magazíny zase přinášejí nejčerstvější zprávy o nových albech, takže role obou periodik je nezastupitelná.
OK, pojďme dále. Jsem zvědav, co mi odpovíš na tuhle otázku…Na plakátech a na fotkách vypadáte vždy hodně smutně, a proto lze usuzovat, že jste velcí pesimisté. Dokonce to tvrdí i někteří vaši fanoušci…
Né, vážně ? :):):). Opravdu to tak vypadá? No je možné, že tak na lidi působíme, a že i tak vypadáme. Také je pravda, že naše hudba a hlavně některé skladby jsou hodně melancholické a smutné. Z toho to podle mého soudu pramení. Ovšem zase na druhou stranu třeba složíme smutnou skladbu, ale jsme např. šťastní šťastní, že se nám povedla. Jinak abych ti odpověděl přesně…žádní moc velcí pesimisté nejsme. Prostě tak asi jako každý jiný, jednou jsi šťastný, podruhé smutný. Záleží na okolnostech.
Á, děkuji za odpověď. Docela ti dávám, že ? A to ještě ta má hrozná Angličtina…
To je je v pohodě…ani má Čeština není zrovna nejlepší… 🙂 🙂 🙂
Tak tomu se říká pravý anglický humor :). No tak fajn. Mám tu pro tebe další vypečenou otázku. Jakou skladbu by sis nechal zahrát na vlastním pohřbu?
Kde že?
Na vlastním pohřbu ?
Na mém pohřbu? Tak to je síla 🙂 🙂 🙂 . Až tedy zemřu, chtěl bych si nechat zahrát…ale víš co? Raději se nechám překvapit, i když by tomělo být něco veselého, aby se mi z tohoto světa dobře odcházelo. Je to přece jen poslední cesta…
No to záleží na tom, zda jsi věřící nebo nevěřící. Věříš v Boha, nebo případně v Satana?
Jsem nevěřící, ale otázka víry je vždy hlavně o osobní volbě dotyčného člověka. Je to jen na tobě, jestli v něco nebo v někoho věříš. Nevím, co k tomu více dodat… nechtěl bych se k tomu moc vyjadřovat. Je to prostě jen na osobní volbě.
Jako člen velice známé a úspěšné kapely jsi procestoval dá se říci celý svět a velice často jsi mimo domov Jsi takhle šťastný a spokojený?
Ale jo, dá se říci, že jsem takhle šťastný, i když někdy se nějaký problém vyskytne. Ale už jsme si na to zvykl. S kapelou jsme už poznali nejen spousty míst, ale poznali jsme také spousty lidí, kteří mají naši hudbu rádi. Je to opravdu velice zvláštní, když přijedeme někam, kde to neznáš, ale lidi znají tebe a mají rádi tvoje nahrávky. To pak když hrajeme koncert, vůbec mi nepřijde, že jsme třeba tak daleko od domova.
Tak to je skvělé. Ještě jednou se ti omlouvám za ten můj častý kašel do telefonu. Nějak ten přechod léto-podzim těžko zvládám…A co ty? Máš rád podzim nebo třeba zimu?
Já myslím, že podzim docela ujde. Působí na mě docela uklidňujícím dojmem, listí padá ze stromů, krajina se mění… je to docela příjemný čas. Naproti tomu nemám rád zimu. Člověk je stále nachlazený, třeba jako ty…Prostě že bych byl nějakým „fanouškem“ zimy, to se říct nedá.
OK., já sice mám zimu rád, hlavně lyže, ale ta rýma mě už opravu s….. Aarone, co třeba ty a filmy? Máš rád třeba horory? Já jsem milovník těchto filmečků…
Yeaaah! Mám rád horory! Vždy se rád na nějaký podívám. Jaké máš rád třeba ty horory? Já jsem teď nedávno viděl jeden hodně dobrý drasťák. Samé obludy a monstra, skvělé efekty. To mám rád…
Tak já mám rád takové ty klasiky jako např. EVIL DEAD I./II. …
EVIL DEAD, jasně! Teď ta jednička tuším vyšla také na DVD, že ? Je to však docela „levnýů film, kde se to jen zabíjí a moc skvělých efektů se tam nedočkáš, ale ve své podstatě je to starý šlágr. Ano, jak říkáš ty, klasika…
Dobrá, Aarone! Mohl bys ještě na závěr prozradit, jaké plány mají PARADISE LOST do budoucna?
Máme těsně po vydání alba a tak se budeme snažit ho co nejlépe propagovat a necháme se překvapit, jak na něj budou reagovat lidé. Potom vyrazíme na turné, kde představíme nové skladby na živo a potom už zase začneme pracovat na dalším albu… Je to prostě stále pořád dokola, ale já už se stejně moc těším.
Aarone, velice ti děkuji za rozhovor a prosím o poslední vzkaz našim čtenářům. Jinak jsem moc rád, že jsem mohl dělat rozhovor právě s tebou, protože nahrávky PARADISE LOST mám opravdu moc rád…
To mě Aleši opravdu moc těší! Velice ti děkuji za rozhovor. Zdravím všechny naše fanoušky v České republice. Věřím, že se brzy uvidíme na koncertě a doufám, že se vám budou naše nové skladby líbit. Tobě Aleši děkuji za rozhovor. Měj se krásně!
All
[yt-black]xjQtMioX6z4[/yt-black]