PANYCHIDA – Na vzestupu!

CzechS Honzou Vaňkem podnikám rozhovory v pravidelných intervalech, a protože PANYCHIDA nedávno vydala skutečně parádní album „Haereticalia – The Night Battles“, byl důvod k dalšímu setkání o to příhodnější. Tím spíš, že se kluci vrátili z koncertní šňůry po Mexiku a v klidu domova přemýšlejí o nedávno potvrzených koncertech v USA! Tomu říkám jízda!

Honzo, venku máte další desku! Jaké jsou tvoje pocity a dojmy? Liší se nějak od těch předchozích „porodů“? Vidíš „Haereticalia – The Night Battles“ skutečně jako ten nejlepší počin, na kterém ses kdy podílel?
Ahoj Aleši, ano deska je venku! Bylo to tentokrát poměrně dlouhé, zejména pak kvůli tomu, že jsme nahrávali na etapy a začali již loni v létě, a tudíž se práce táhly skoro rok do finálního vydání. Způsobeno to bylo hlavně tím, že jsme dost hráli a šetřili si volna z našich prací na ježdění s kapelou, takže se nahrávalo a pracovalo ve volných chvílích, převážně o víkendech. Pocity z alba máme dobré, víme, že je deska jiná a bylo to od počátku jasné, byť jsme původně úplně neplánovali, že z toho bude regulérní album. Nakonec se to ovšem tak vyvrbilo, že deska podle nás splňovala nároky na celé album a je i tak prezentována. Zda jde o počin nejlepší, nedokážu říct – jde především o počin malinko jiný, a to hlavně díky těm orchestracím a také příběhu, který se táhne celým albem. Myslím, že jako „koncepční“ album deska funguje velmi dobře. Ohlasy i naše dojmy jsou pozitivní a to je zkrátka to, co se počítá. Jsme rádi, že deska zní zase jinak, byť bychom to neradi prezentovali jako nějaký „nový“ směr. Další album bude podle všeho opět agresivnější a méně uhlazené.

„Kam asi PANYCHIDA směřuje“? To jsem si říkal, když jsem nahrávku poprvé slyšel celou a pečlivě. Kam tedy směřujete? Uměl bys to nějak definovat? Mně osobně přijde deska mnohem odlehčenější a přístupnější…
Asi je to tak jak říkáš, ale jak jsem řekl, nebral bych to jako nějaký vytyčený směr pro věci budoucí. Prostě se nám to takto sešlo, a jelikož skládání je pro nás věcí intuitivní a nikoli nějak plánovanou, tak podle stylu novinky nelze vynášet nějaké soudy. Budeme jedině rádi, když bude další album znít zase jinak a každá deska bude mít svůj xicht.

album coverPromítá se do vaší aktuální tvorby to, co v současnosti nejvíce posloucháte? Osobně mám dojem, jako kdybyste přišli na to, že to úplně nejlepší je ukryto v písničkové formě, nikoliv v dlouhatánských kompozicích. Jak moc se v tomto ohledu pletu?
Já mám pocit asi stejný. Asi jde i o to, že časem se člověk trochu lépe naučí skládat. Ony často ty dlouhé kompozice mohou mít nádech takového skladatelského neumětelství, kdy se lepí jedno na druhé, aniž by byla patrná nějaká niť, která se skladbou táhne. Nejspíš to přichází se zkušenostmi, že se člověk naučí trochu lépe rozvíjet nápady a stavět kolem nějakého nosného tématu spíše než lepit k sobě různorodé pasáže. Určitě pak skladby lépe fungují naživo a pro posluchače jsou stravitelnější. Nechci tady říkat, že skládáme v současnosti záměrně primitivní hudbu, ale spíš se asi intuitivně snažíme, aby dané nápady trochu držely pohromadě. To ale neznamená, že příště nemůžeme složit delší skladbu. Akorát to asi v našem případě nebudou desetiminutové kompozice. Taková PANYCHIDA prostě v současnosti není.

Jak moc je pro vás důležité, aby šly aktuální skladby použít pro živou prezentaci? Přemýšleli jste třeba i tímto směrem, když jste materiál skládali? Jste schopni zahrát v živém provedení většinu z nových skladeb?
Dopředu moc nepřemýšlíme, co a jak půjde hrát a jak bude fungovat. Spíše pak z hotového alba vybíráme to, co si myslíme, že by fungovat mohlo. A skutečně ne vždy co funguje na albu, funguje pak i živě. Chce to vybírat s citem. Například jsme měli v úmyslu hrát skladbu „For I don´t cause the Evil“, ale ukázalo se, že naživo to zkrátka není dobrá volba, a tak se od toho upustilo, byť na albu ta skladba funguje velmi dobře. Nejde ani o složitost či spíše hratelnost technickou, ale o celkovou funkčnost. Jinak většinou ve studiu prostě tvoříme a až pak zjišťujeme, co jsme efektivně schopni předvést naživo. V zásadě jsme ale bez větších problémů schopni secvičit všechno, co je na albu. Nicméně u nás je to skutečně tak, že skladby cvičíme až poté, co jsou zaznamenány jejich finální verze. Studio je pro nás tvůrčí záležitostí a nechodíme do něj apriori secvičení.

Panychida_band_photo1Jedním z největších překvapení nahrávky jsou především symfonické pasáže, kterých není zrovna málo. Jak jste k tomuto kroku dospěli? Panovaly i nějaké pochyby, zda do něčeho obdobného jít? Upřímně se přiznávám, že jste v tomto ohledu nic nepokazili, ani známka kýčovitosti, nicméně mi dáš určitě za pravdu, že celkové vyznění PANYCHIDY to zásadně ovlivnilo…
Byl to zkrátka pokus, o kterém jsme si nebyli jisti, zda je to krok správným směrem, ale jak skladby rostly, ukázalo se, že to je cesta, kterou se pokusíme vydat. Orchestrace jsou prací Sinnerala, který si prostě trochu vyhrál a výsledek stál za pokus. Nic moc víc filozofie v tom není. Ale jak už jsem říkal, další deska, která je z ¾ složená, bude mít evidentně přímočařejší tvář a podobných „obohacení“ tam bude mnohem méně. Určitě ale bude stále poznat, jaká kapela zrovna hraje z repráků.

Můžeš přiblížit, kterak jste se dopracovali ke konceptu „Haereticalia – The Night Battles“? Když jsem si pročítal texty, přišlo mi, že se v nich objevuje symbolika, která jakoby skrytě komentuje to, čím si jako společnost procházíme. Bylo vaším záměrem se trochu poušťourat v historii, ve vlastních fantaziích, ovšem s cílem trochu rozředit i tu současnost?
Ten příběh znám už dlouho a vždycky mě docela fascinoval. A teď se nějak nabídlo, že by mohl sednout ke skladbám, které vznikají, tak jsem prostě začal pracovat na textech v tomto duchu. Nejsem si vědom, že by v textech byly odkazy na současné dění. PANYCHIDA nikdy nebyla o tom nějak zásadně komentovat dobu, ve které žijeme, jako spíš o uniknutí této době. Už možná právě proto, že ta doba je taková jaká je a má dost velký potenciál člověku žití znechutit v maximální možné míře. Proto ale máme kapelu, abychom na toto tak trochu zapomněli a odebrali se do světa jiného, který ale také nemusel být nijak ideální a možná právě proto tam nacházíš nějaké skryté souvislosti. Nebyl to ovšem záměr. Na to máme na hudebním poli určitě jiné experty, kteří se rádi podělí o své názory na současnou společnost. I my máme své názory, ale kapela nám nikdy nebude sloužit jako ventil. A pokud ano, tak opravdu okrajově.

Panychida_band_photo2S aktuální deskou jste představili i váš aktuální label, který se postaral o vydání. Vím, že jsi mi minule říkal, že jste se už několikrát docela spálili… Tudíž mě zajímá, proč právě Cursed Records? Jak hodnotíš dosavadní spolupráci?
Cursed jsou malá firma, která se podílela už na předchozím albu. Jsme za ty roky už přáteli a jevilo se jako rozumné ve spolupráci pokračovat. Labely se o nás v žádném případě neperou a chodit s prosíkem, nutit se někam, to není moc náš styl. My jsme malá kapela, Cursed malý label a dohromady to funguje velmi dobře. Albu se dostalo v rámci možností podpory ještě před vydáním, což se nám snad ještě nestalo. Vůbec to nasazení labelu bylo celkem příjemné a je vidět, že se firma v rámci možností opravdu snažila. Asi tak, jako se my snažíme v rámci našich možností. Kdybychom byli jedna kapela ze sta, nejspíš by nám nikdo tolik pozornosti nevěnoval. Záběr je sice menší, ale ve finále možná efektivnější. Navíc podmínky jsou přátelské a nevážou nás žádné nesmyslné smlouvy a nikdo nás s ničím nebuzeruje. Stále platí, že se o spoustu věcí postaráme sami, takže ta spolupráce je funkční i v tom ohledu, že pracují všichni a ne jen jedna strana, čekající, že ta druhá vše zařídí a vše se stane samo.

Velkým tématem je určitě vaše tour po Mexiku, což je něco, co hned tak nějakou českou kapelu nepotká, a když už potká, tak to rozhodně není záležitost zcela běžná. Dá se hovořit o tom, že si borci z PANYCHIDY splnili jeden takový skrytý sen?
Pro nás je asi snem objet toho co nejvíce budeme schopni, takže část snu se postupně plní. Mexiko byla jedna z možností a jsme za ni rádi. Byla to skvělá zkušenost, zvláště to setkávání se s fanoušky v úplně jiném prostředí a za úplně jiných podmínek. Určitě to všichni hodnotíme pozitivně a doufáme, že se tam ještě vrátíme. Zároveň si nemůžeme klást extra vysoké mety, ale postupně se prostě prokousávat příležitostmi, které s lety přicházejí. Stále jsme kapela vázaná undergroundem a od toho se vše odvíjí. Nemůžeme si diktovat, ale můžeme se snažit se těm metám přibližovat a postupně je naplňovat.

Panychidav MexkuKdyž vezmeš hraní v klubech, zázemí, obecenstvo atd. Bylo hodně znát, že se nacházíte v místě, které je extrémně daleko od domova?
Tak rozdíly tam samozřejmě jsou, ale dnešní svět už je tak propojen, že to není nijak zásadní s ohledem na koncert kapely apod. Obecenstvo bylo samozřejmě dle očekávání živější a méně upjaté. Pochopitelně i přes tu globalizaci je Mexiko pro nás stále dost jiný svět, v mnoha ohledech dokonce svobodnější, v mnoha jiných zase více rigidní. Ale co se týká samotných koncertů, tak tam až takový rozdíl nebyl. Možná krom toho zásadního, že v Mexiku běží čas trochu jinak, a tudíž nemá moc smysl spoléhat na nějaké časové harmonogramy. Jednoduše čekáš až dojde ten čas na onu a onu událost. Na to se ale dá rychle zvyknout. Prostě se jen zahodí ten stres spojený s časování a plánováním a jen tak pluješ na vlnách událostí. 🙂

Vzpomeneš si na ty prvotní pocity a dojmy, které jsi měl, když jsi několik vteřin stál na podiu a díval ses na všechny ty zcela neznámé tváře? Měli tamní fans povědomí o vaší hudbě, nebo se s vámi prostřednictvím koncertů spíše seznamovali?
Ten první koncert jsem měl docela horečku, (asi klima z letadla udělalo své), takže jsem byl tak trochu mimo a spíš se soustředil na to, abych to nějak zvládnul. Ale očekávání tam bylo vidět. V Cuauatle jsme údajně byli první cizí kapelou vůbec a lidi tam na nás byli i celkem nachystaní. Dokonce znali skladby, po akci naběhli a kupovali merch, fotili se jak šílení, podepisovalo se a tak dál. To u nás nezažiješ. Samozřejmě velká část se s náma seznamovala, ale podle ohlasů myslím, že jsme zanechali dobrý dojem a snad se na nějaká z těch míst časem vrátíme. Pak budeme moci určitě všechno líp porovnávat. Ono to dnes už není tak, že by v Mexiku nebyl dostatek koncertů, kapel tam jezdí spousty, takže bylo fajn sledovat, že jsme zanechali nějakou stopu.

promo flyer1Říká se, že v Mexiku se dějí různé věci, na které se Evropan jednoduše ani nedokáže dost dobře připravit. Prožili jste jako hosté nějakou nepříjemnou a absolutně nečekanou událost? Ono se pochopitelně napovídá spousta báchorek, ovšem mě samozřejmě nejvíce zajímá, jestli můžeš některé věci spíše vyvrátit, nebo potvrdit? Extrémně divocí fanoušci, drogy, kriminalita atd. atd.).
Nic úplně ultra extrémního se nám nepřihodilo, což je fajn. Já zas nejsem takový dobrodruh, abych si tyhle situace musel užívat. Trochu jsme se měli na pozoru i s ohledem na všechny ty různé historky, ale prostě to proběhlo bez větších komplikací. Drogy určitě jsou viditelnější a dostupnější, na ulici se prohánějí ozbrojenci jako za války, některá místa je doporučeno raději minout, na cestách potkáte i různé mafiánské skupinky, kterým je také lepší se vyhnout, ale nemyslím, že by jim nějak zásadně šlo o to se po turistech vozit. Tam si tihle lidé jedou svůj místní byznys, si myslím. Určitě i policie je tam trochu uplatitelná, s tím se tady už člověk tolik nesetká resp. je to mnohem skrytější. Asi už nebudeš nabízet policistovi úplatek za to, aby tě nechal po pěti pivech odjet autem. Nám se maximálně stalo, že nás chtěli pokutovat, když jsme chcali u silnice – v tom bordelu, který tam všude je podél silnic, je zakazování chcaní asi spíš nástrojem přivýdělku těch policistů. Potkali jsme i nějaké ty mafiánské skupinky a v tu chvíli nám řidič David z ARMADY i odmítl zastavit a raději našel jiné místo na zastavení se zdůvodněním, že bychom se mohli dostat do problémů. Jinak se k nám ale všude chovali velice přátelsky a spíš vycházeli vstříc. Překvapení třeba vzbudilo, když jsem po otevření piva sebral zátku a hodil ji do koše – to přihlížející skupinka nechápala. Taková maličkost, která ti třeba ukáže na trochu jinou náturu lidí tam. Ale třeba procházka po tržišti znamenala se zadarmo najíst, napít a samozřejmě poskytnout nutné fotky místním, protože jsme zkrátka byli bílí, což bylo nutné mít zvěčněno. A co se týká koncertů, tak minimálně jsme trhli rekord v rozdaných podpisech a společných fotkách, místy už to bylo fakt hodně i na nás. Ale holt to už člověk musí vzít a hlavně to vzít přátelsky. Když jsem třeba podepisoval někomu vstupenku (tu stejnou) již podruhé, tak jsem tomu moc nerozuměl, ale dotyčný prostě tvrdil, že to chce mít dvakrát, tak nebylo co řešit. Těch historek je spousta a samozřejmě už si ani všechny ty momenty nevybavím. Bylo to hodně výživné na různé nové podněty. 🙂

Panychida_band_photo5Jak je metal v těchto končinách přijímán? Byli jste hodně středem pozornosti, když jste šli např. do restaurace?
To spíš z toho důvodu, že jsme byli z Evropy. My jsme tam pochopitelně hráli furt undergroundové akce s rozpětím od 50 do 200 lidí, takže středem pozornosti jsme byli v klubech, to ano. Mimo kluby tu pozornost přitahovalo něco jiného. Tady by ses asi neletěl vyfotit na ulici s cizím Mexikáncem, ale tvoji pozornost by určitě také upoutal. Oni to mají holt takové spontánnější a o tu fotku si klidně řeknou. Jednou na nás nějaký místní socka, který asi poznal nějaké black metalové triko řval, že jsme fašisti, tak to bylo taky takové úsměvné. Musel ho odhánět personál restaurace, ve které jsme zrovna seděli. Samozřejmě úsměvnější je to o to, že fašisti ve skutečnosti nejsme hahahaha.

Za svůj život jsi toho procestoval už docela dost. Viděl jsi spoustu zemí, lidí, různých komunit atd. Jací jsou podle tvého názoru Češi? Jakou máme podle tvého názoru pověst ve světě?
Češi jsou v pohodě, mají rádi svůj klid a to je cajk. Často se ukazuje na tu naši sedláckou náturu, ale to je podle mě všude, akorát jako cizinec tu sedláckou náturu ostatních národů nedokážeš správně identifikovat. Hlavně mně ta sedlácká nátura nijak nevadí, v dnešní době je to možná právě jeden ze zdrojů takového toho zdravého selského rozumu, kterého ubývá, a do popředí se hrnou všechny ty samozvané intelektuální elity, ze kterých se mi povětšinou obrací žaludek třikrát vzhůru. Jinak pověst ve světě… Většinou lidé reagují dobře, když řeknu, odkud jsme… ve finále je tu v současnosti klidněji než jinde ve „vyspělém světě“ a možná nám to už začínají také trochu závidět. Není dle mého třeba Čechům vyčítat nějakou zabržděnost. Když se podívám kolem a kolem, není moc kam se hnát.

Panychida_image1Je to už víc jak rok, co je Česko hluboce vtaženo do uprchlické krize, a to zejména prostřednictvím mediálních her a nekonečných debat na sociálních sítích. Je v Česku nějaká osobnost, která podle tvého názoru dokáže celou tuto kauzu pojmenovat věcně a s nadhledem?
Fanánek… našlo by se jich víc, ale pokud chceš věcně a s nadhledem, tak Fanánek.

A ještě jedna obdobná otázka. Budu se opakovat. Máš zkušenosti, na cestách jsi toho viděl a potkal dost… Dokážeš mi na základě toho, co jsi viděl a víš, vymodelovat předpokládaný scénář toho, jak se bude celá tato problematika vyvíjet, alespoň tedy ve vztahu k Česku?
No to asi nedokáže úplně nikdo, ale je zřejmé, že procházka po „západních“ zemích už není, co bývala a ve finále se na mnoha místech člověk skutečně už musí mít na pozoru. To je prostě fakt a kdo tvrdí, že to tak není, tak buď lže, nebo nevytáhnul paty z Čech, kterým vytýká ono sedláctví. Takže pokud si necháme neustále srát na hlavu, jak máme ve zvyku už po desetiletí, tak to tady nejspíš dopadne podobně jako jinde na Západě. My máme jedinou kliku, že nejsme pro ty tzv. uprchlíky nijak extra lákavá destinace. I z toho důvodu je ale dobře, že Češi jsou, jací jsou, protože to bude minimálně trvat déle, než jinde. Já jsem nesčetněkrát slyšel povzdechy od obyčejných Němců, Francouzů, Belgičanů, že se bojí jet v noci sockou, nebo se bojí poslat dítě do školy samotné. Ale tenhle vyprcanej establishment má evidentně s Evropou jiný plány, takže názory lidí jsou umlčovány stejně, jako byly v nejhorších dobách dvacátýho století. Komu to není podezřelé, tak je buď idiot, nebo v tom jede taky.

Panychida_image2Trochu navážu. Umělci často do své práce vkládají emoce, jež vycházejí z toho, co je zrovna trápí. Vidíme to na denním pořádku, dokonce bych řekl, že angažování jsou dnes i ti, od kterých by se to před několika měsíci ani nečekalo. Co si o tom myslíš? Dokážeš si představit, že by tě problematika „něčeho“ vtáhla tak moc, že by ses začal konkrétně vyjadřovat prostřednictvím PANYCHIDY? Jak to vlastně máte v tomto ohledu nastaveno? Existuje ve vaší tvorbě „míra angažovanosti“, přes kterou byste nebyli nikdy ochotni přejít?
PANYCHIDA se nikdy nebude v ničem angažovat, to už jsem uvedl výše. Kapela pro nás není nástroj vyjadřování nějakých našich vlastních soukromých pohnutek, což nevylučuje, aby se někdo z nás nemohl angažovat individuálně – každého věc. Navíc ze své pozice stejně nemáme možnost ovlivňovat davy a jsem za to, že většina našich fanoušků bude i tak mít podobné názory, jako máme my, takže by to bylo jen plácání do vody a honění si vlastních eg. Ve tvorbě PANYCHIDY se tomu budeme snažit vyhýbat. „Umělci“, kteří se snaží se politicky veřejně vyhraňovat a komentovat situaci, ze sebe povětšinou minimálně před polovinou svých fanoušků a příznivců, udělají idioty. Nikdy nevíš, jakého ražení je tvůj fanoušek! Proto si myslím, je vhodné se těhle angažovaností zdržet. Obecně všichni ti aktivisti za dobro, ekologii, korektnost a já nevím za co všechno, napáchají většinou více škody než užitku. Příkladů je nesčetně mnoho. Zatím poslední výlev domácích tzv. hip hopperů, kteří nejspíš na základě podpory své náctileté fanouškovské základny došli k názoru, že mají mandát komentovat a ukazovat lidem, jak se věci mají a inteligentní cestou na všechny vyřvat své bohapusté FUCK OFF. To je zářný příklad demence a ubohosti těhle lidí. Bojovat za lepší svět tím, že pošlu všechny, se kterými nesouhlasím veřejně do prdele, je skutečně výkon hodný ocenění. Zvláště přihlédneme-li k tomu, jakými texty a postoji se tahle parta a jejich další kámoši prezentují. Je fakt dojemný, že jim strašně vadí, že Zeman pije Becherovku a Brichta nemá rád uprchlíky. Samozřejmě s klukama pak Česká televize udělá rozhovory, aby bylo mládeži jasno, jaké spořádané názory (krom jointů inhalovaných i prdelí) kluci zastávají. Sorry, ale tahle doba asi není pro mě, takže si radši zalezu s tou kytarou a budu se snažit tyhle pokrytce nevnímat, protože pokrytectví je asi úplně to nejhorší, s čím se člověk dneska může setkat. Asi jsem tímhle v zásadě nějaký svůj postoj vymezil, ale v podstatě si myslím, že nejlepší je nemyslet si o tom nic, časem to možná bude i nejbezpečnější, protože skutečně nikdo neví, kam tahle demence může zajít. Sláva korektnosti.

Panychida_band_photo4Na scéně se pohybujete bez větší přestávky téměř dvanáct let. Natočili jste čtyři řadovky, jedno EP, odehráli jste řadu koncertů, zahráli jste si v zahraničí a hlavně jste se dostali na úroveň jedné z nejznámějších kapel v daném žánru u nás. Kam ovšem teď? Existuje ve vašem případě ještě nějaká extra motivace? Jak daleko máte např. k tomu, abyste projeli svět třeba společně s MARDUK? Je vám tato meta ještě hodně vzdálená?
No já bych to zas tak nepřeháněl. 🙂 Od turné s MARDUK bych řekl, že nás dělí tak zhruba 5000 EUR, protože to je asi tak jediná cesta, jak se na takové turné dostat. My jsme stále ještě hluboký underground. Je nám jasné, že ta „metalová“ elita mezi sebe jen tak někoho nepustí. Tu a tam se to někomu povede, ale recept neznám. Motivací je pro nás to samotné hraní, když vidíš, že to lidi baví, koupí si desku, triko, pokecaj, daj pivko. No a pak je tu to ježdění, čas, který spolu trávíme, protože nás to baví a rádi si pokecáme spolu a něco zažijeme. Samozřejmě je fajn, když se posluchačská obec rozrůstá, ale v našem případě to není hnané žádnou reklamou, ale spíš tím efektem sněhové koule, takže hezky pomalounku. Jak se říká, že i cesta může být cíl, tak to bude asi naším cílem. Dokud nás to bude bavit a okolnosti to budou dovolovat, budeme v tom pokračovat. Ale „velká“ kapela už z nás z principu nebude, to už jsme prošvihli.

Jak je to ve tvém případě s hudebním fanouškovstvím? Ještě sleduješ scénu intenzivně a zajímáš se o nové kapely? Zaujala tě v poslední době nějaká nahrávka, od které bys to původně ani nečekal?
Scénu sleduju pořád, baví mě furt objevovat a taky mě baví se vracet ke starým zkušeným harcovníkům. Mám rád starý heavík, ale i nové blackmetalové a deathmetalové kapely. Metal mě prostě baví celkově. Jen v podstatě neposlouchám žádný ten pagan, který je nám dáván do vínku, a který nás možná také trochu limituje, protože lidé čekají něco jiného, než skutečně děláme, takže se v poslední době snažíme prezentovat spíše jako metalová kapela, a to bez ohledu na další škatulky. V poslední době jsem takhle třeba objevil, byť třeba nejde úplně o nové kapely: ATLANTEAN KODEX, REGARDE DES HOMES TOMBER, RIMFROST, GRAND MAGUS, REBAELLIUN, SOL SISTERE, TRIUMPHATOR, BATUSHKA, SHRINE OF INSANIBILIS, RAZOR OF OCCAM… baví mě desky starých MERCYFUL FATE, novinka DENNER/SHERMANN, KATATONIA, DESTROYER666, nové hevíkové kapely, jako RAM, PORTRAIT, TRIAL, ENFORCER, zpětně jsem se vracel k DARKWOODS MY BETHROTED, ACCEPT, SAXON, OLD MAN´S CHILD, LIZZI BORDEN, GRAVE DIGGER, X-WILD, DARK FUNERAL… je toho moc. Poslouchám v podstatě furt něco a nedá se na to ani pořádně vzpomenout. 🙂 Jsem trochu skeptický ke všem těm okult záležitostem, kterých se vyrojilo opravdu mnoho, ale i tam si vyberu. Určitě ještě musíme zmínit české kvalitky, jako je INFERNO nebo MALLEPHYR!!

Jaké jsou vaše nejbližší plány? Uvidí vás posluchači na nějakém známějším letním festivalu?
Letos v létě nás nikde moc vidět nebude, ale budeme se snažit, aby to bylo příští rok lepší. Už na tom pracujeme, tak uvidíme. Příští rok rozhodně chceme něco víc živého podniknout. Letos už to ani nejde vzhledem k volnu v práci atd. Máme za sebou krátké tours s ANGANTYR a DORDEDUH, pak Mexiko, víc se toho do jednoho roku v našich podmínkách vtěsnat nedá. Uvidíme, co se povede v příštím roce. Zájem hrát je, uvidí se, zda také bude zájem o nás.

Díky moc za rozhovor. Závěrem můžeš klidně přidat několik vět o tom, kterak máš Rumzine v nekonečné a neutuchající oblibě. 🙂 Ať se daří !!!
Rumzine mám zafixován zejména jako starý kopírovaný plátek, kterých ubývá. Přiznám se, že internetovou verzi sleduji sporadicky, ale i tak je dobré objevit se na stránkách zinu oddaného undergroundu, kde je zřejmé, že to člověk dělá protože to má rád a baví ho to stejně jako nás. Takže díky a ať se daří.

ALL

http://www.panychida.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *