Z východoevropských zemí se nám do rukou dostává poměrně hodně materiálu. Většinou se jedná o vcelku originální soubory, které těží především z tamního folklóru či národních tradic. Ruská kapela ORDALIUM je v tomhle ohledu docela rozpolcená. Při pohledu na jejich stránky zjistíte, že tihle borci uznávají své národní tradice. Potrpí si na své domácí symboly a jak se zdá, snaží se chránit svůj národ před náletem hamburgerů a Macdonaldů. Jak moc nacionalisticky členové ORDALIUM přemýšlí, těžko říci. Ovšem na nezájem fanoušků si tihle ruští chasníci stěžovat zřejmě nemusí. Alespoň při pohledu na fotky z jakéhosi hudebního festivalu, na které se můžete rovněž podívat na jejich domovských stránkách. Jinak ale musím konstatovat, že v Rusku existují rozhodně lepší partičky.

Např. mě napadají výborní TVANGESTE, které v současnosti poslouchám asi nejčastěji. Ale já vím, řeč je o ORDALIUM. Na svém druhém CD předvádějí klasický mix death-black metalu, nesoucího se ve středním tempu. Vše podbarvuje jemný zvuk kláves. Potomci carevičů se tedy jednoznačně shlédli v produkci „západních“ hvězd. Alespoň tedy co se týče hudby (trochu zvláštní, když si k tomu připojíte celkovou filozofii, popsanou výše). Spojte si starou tvorbu DIMMU BORGIR, přidejte CHILDREN OF BODOM a máte tvář ORDALIUM jako na dlani. Kvalitativně však tak vysokou samozřejmě nejsou. Především zvukově nahrávka pokulhává a to je nejvíce patrné v těch rychlejších pasážích, ve kterých téměř zanikají bicí.Slyšet je pouhé nevýrazné ťukání, jako když datel klepe v lese do borovice. Samozřejmě, najdou se tu i pozitiva. Především jsou to melodické a vcelku zdařilé vyhrávky, které příznivce podobných stylů určitě potěší.

Žel musím ale stále dokola připomínat, že se jedná o standardně vytvořenou „kopírku“, která nepřináší vůbec nic nového. Hudebně se tedy není téměř nad čím pozastavovat. Na tohle CD můžu říct jen: „Docela dobrý, ale víckrát si to nepustím.“ V dnešní době je už opravdu problém hodnotit standardně dobré desky :-).

ALL