Takže ono nestačí, že Japonsko je zcela jiný svět, což jsem ochoten a relativně schopen pobrat. V téhle jinakosti existují další podivnosti, třeba manga. Dříve se tu mihli snad jen Pokémoni, dnes díky kabelovce můžete sjíždět podobná zvěrstva v podstatě více, než vaše babička/maminka/atd svůj oblíbený, nekonečný seriál. Pokud budete hledat více informací, rozkryjete neskutečný vesmír, nabídky i poptávky. Různé verze tématicky stejné věci, film, TV film, TV seriál, doprovodné muziky, pajduláky, samolepy, oblečení, masky, hrnečky a kvantum dalšího materiálu, o kterém se nám ani nezdá. Nepředstavujte si nic, stále píšu o jednom jediném „produktu“, tedy Ranma 1/2. Pokusím se popsat dva soundtracky.

Ranma 1/2 (CD – 1990, Pony Canyon)
Jako neznalý postav, neposkvrněn zápletkou, neJaponec, jsem pracně vyhledal více dodatečných informací, jež mi stejně moc nepomohly. Syntetická muzika promíchaná mluveným slovem roztodivných postaviček, smyčce evokující plochy, klávesové vodopády, elektronická basa. Zkušeně složená hudba na rozhraní filmové, cíleného populáru pro zaujmutí co nejširších vrstev. Mnohdy se daří, jindy vyslechneme plytkost na entou. A protože ani skladatel musí nasávat, hledat a doplňovat své duševní nitro, málokdo na ostrově, na druhé straně zeměkoule odhalí, že si třeba v sedmé skladbě vypůjčil téma, naši lidovku „Nade mlejnem, pode mlejnem, husy se perou“. V rolích zpěváků se střídají, muži, ženy, děti, hlasy upravované, modulované, i ještě jemnější a více sladší. Komu vadí, že kdosi zpívá cíleně falešně? Neznáme souvislosti příběhu a situace ve scénáři, třeba se nějaká panda učí zpívat. Trochu mi celek připomíná stylový syntetický guláš Petra Skoumala, kdy se zřejmě snaží dětem představit co nejvíce. V tomto případě tvůrci nezapomněli na větší univerzálnost, rozplizlost a sevřenost.

Ranma 1/2 (CD – 1992, Pony Canyon)
V dalším dílu už jde do tuhého. Pumprlíci v barvách jsou tu také, navíc ve 45 skladbách, kdy se nám zřejmě představují jednotlivé postavy, ale je možné, že jsem úplně na špatné cestě. V průměru minutové nápady písní, samozřejmě prokládané mluveným slovem. Skladatel se nebojí použít sólo elektrické kytary, flašinetoidní doprovod, výrazně rytmické figury, dramaticky hravé sbory, barvit efekty, střídat nálady, kombinovat výrazy hudebních nástrojů a zpěváků samotných. Černobílá panda na červeném pozadí, černý veverkopes ve žlutém obdélníku. Objeví se nápad rozjeté skladba, za níž by se nemusela stydět začínající kapela z garáže (6), Petr Skoumal (7) řádící na mejdanu s Helenou Štáchovou (9), Eva a Vašek tvořící pro děti ve Studiu kamarád (13), Dáda Patrasová tamtéž (14), Andulko, Andulko v kombinaci s francouzsky vonícím akordeonem (20), disko čarodějnice (21), divně boosterovaná kytara českých tvrděrockových skupin 80. let (22), . Prostě smíchejte cokoli s čímkoli, přidejte skořici, oslaďte, rozmixujte na kaši, ale hlavně myslete na koncové spotřebitele – děti, když to přeženete, může se jim udělat velmi nevolno, špatně až blbě. Pro jistotu, aby nikdo nezapoměl, je tu shrnutí titulní písní. Opáčko neškodí.

RadeK.K.