Nenápadný poklad polské metalové scény, to je podle mého soudu blackmetalový projekt ODRAZA. Především aktuální placka „Rzeczom“ je skutečně velmi osobitou záležitostí, kterou lze doporučit především milovníkům naturalismu a trpké poetiky. Deseti skladbám pak logicky musí vévodit polština, jinak by to zkrátka nebylo ono. I díky tomu je produkce dvojice Stawrogin/Priest ještě uvěřitelnější. Více ale už v následujícím interview, které mi poskytl Stawrogin (kytara, baskytara, zpěv), jeden z „konstruktérů promazeného zázraku“.
Vítej u rozhovoru, polský bratře! Mohl bys českým čtenářům prozradit něco o vaší historii? Ne nic moc širokého, spíše mi jde o jakousi pozvánku k vašim nahrávkám.
Zdravíme! Poznali jsme se v roce 2007 na nějaké prapodivné párty v suterénu, který jsem měl v té době pronajatý. Později jsme zjistili, že sdílíme stejný hospodský a hudební vkus, nicméně společně jsme začali hrát až v roce 2009. ODRAZA byla vždy orientována na kamarádství. Z počátku jsme ale vůbec neplánovali, že budeme nějakou hudbu vydávat. Vzhledem k počtu vytvořených skladeb však vznikla potřeba materiál zaznamenat.
ODRAZA je skvělý název pro kapelu („Hnus“). Jak jste k němu přišli? To slovo má v polštině správně „krutý zvuk“. Mnohem lepší než anglický originál.
V té době jsme rozhodně nepředpokládali, že v zahraničí způsobíme potíže s výslovností. Název dokonale popisuje náš duševní stav v daném období. Od té doby se ale mnohé změnilo. Jsme starší, klidnější a možná lhostejnější. Zdá se mi, že z dlouhodobého hlediska může být pro nás obtížné udržet „úroveň hořkosti“, která musí doprovázet hudbu s takovýmto názvem.
Je známo, že vaše hudba přesahuje žánry, všechny nahrávky jsou opravdu velmi zajímavé. Jaká hudba tě kupříkladu celý život provázela a nyní provází? Dal bys dohromady nějaké základní ideje, na kterých je základ projektu ODRAZA postaven?
Jsem inspirován různými aspekty ve zcela jiné hudbě, od dětství mě provází mnoho žánrů. Kvůli emoční nestabilitě miluji kontrapunkty a rychlé změny nálad. Možná to v hudbě ODRAZY není slyšet, ale osobně miluji elektronickou hudbu. V oblasti rock & rollu se mi ale rovněž líbí obrovské množství kapel, které kladou důraz na detaily. Na takové, jež se nedají dost dobře popsat. Základní premisou kapely ODRAZA je budování dramaturgie hudby. Žánr a nástroje můžeme kdykoli změnit, ale tento hlavní cíl musí zůstat.
Nové album „Rzeczom“ je nějaký ten pátek venku. Jak dlouho trvalo napsat hudbu ke všem písním?
Psali jsme „Rzeczom“ celých pět let. Snažili jsme se být pečliví a zároveň jsme nechtěli spěchat. Dali jsme si několik měsíců pauzu a pak jsme se vrátili k písním, abychom získali svěžest a optiku posluchače.
Novinka je plná surových kytarových riffů, stopy jsou velmi různorodé… Je to největší rozdíl oproti debutovému počinu „Esperalem tkane“?
Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma alby spočívá v tom, že jsme tentokrát kladli důraz na psaní kratších písní. Jak roky plynou, je pro mě těžké psát dlouhé písničky. Na rozdíl od Priesta si nemyslím, že naše mini album „Kir“ bylo úspěšné. Nyní se zaměřuji spíše se na kratší formy, protože si myslím, že se mi vždycky líbila konzistence hudby. Dalším rozdílem je náš přístup k produkci nového alba. Zvuk je mnohem silnější. Myslím si však, že obě alba mají tuto prohloubenou rozmanitost – pravděpodobně v různých oblastech.
Řekl bych, že jste udělali posun v mnoha ohledech, především zvuk mi přijde opravdu surový. Nahrávka má skutečnou hloubku. Čím jste se nechali v rámci hudby i textů inspirovat tentokrát?
Pokud jde o zvuk, neměli jsme jasný směr ani inspiraci. Chtěli jsme jen, aby to bylo mnohem lepší než na debutu. A teď texty. V určitém okamžiku svého života jsem si uvědomil, že populární rockové nebo dokonce popové písně, mají mnohem radikálnější texty než ty v metalové hudbě. Výše uvedený názor může vypadat zdánlivě směšně, ale tak to já vnímám. Dlouho jsem se v metalové hudbě nedokázal identifikovat s texty, ale mohu se najít ve slovech umělců spojených s jinými žánry. Nicméně mým cílem bylo napsat metalové album s dobrými texty, vyhýbat se klišé a zbytečné poezii.
EP „Kir“ jsi už zmínil (celý jeden track k poslechu níže pozn. aut.). Co vás přimělo k tomu odstoupit od hlavního žánrového směřování a vydat se do poněkud odlišným končin? Na debut jste posléze navázali obdobně laděnou „dvojkou“, takže lze předpokládat, že „Kir“ bylo opravdu ukázkovým EP.
Krakovské muzeum nám nabídlo spolupráci, což jsme považovali za velkou výzvu. Naším úkolem bylo zkomponovat hudbu k filmu zachycujícímu během války koncentrační tábor Płaszów. Pak jsme celou skladbu odehráli na jedinečném koncertě. „Kir“ je v podstatě živé album.
ODRAZA není jediná „kapela“, ve které s Priestem působíš. Můžeš nám je v krátkosti představit?
Celkově v současné době pracuji na čtyřech projektech. Jedním z nich je ODRAZA. Oba také hrajeme v TOTENMESSE (black/death) a MASSEMORD (black)). Ostatní kapely (WTZ, GRUZJA) mají málo společného s metalovou hudbou nebo typickým metalovým přístupem – je to prostor, kde mohu experimentovat s jinými hudebními žánry.
Co soudíš o polské blackmetalové scéně, která je opravdu hodně pestrá a zajímavá? Existují nějaké kapely, se kterými se cítíte být spřízněni?
Myslím, že máme opravdu silnou a kreativní extrémní hudební scénu, ale určitě mě více zajímají polské kapely hrající v jiných žánrech. Typický black metal příliš nevyhledávám. Pokud existuje kapela, se kterou se cítím duchovně a citově spojen, pak je to FURIA.
Jak se dnes žije v Polsku? Covid -19 je letos velkým tématem. Co si myslíš o pandemické situaci v Evropě?
Ve skutečnosti mě kovidová situace příliš neovlivnila. Nemám žádné děti, mohu pracovat v režimu home office, takže… v jistém smyslu to pro mě byl čas si trochu odpočinout a zklidnit se. Něco podobného jsem za posledních osm let nezažil.
Plánujete s ohledem na propagaci alba nějaké koncerty?
ODRAZA neplánuje pravidelné koncerty. Předpokládáme, že pokud bude existovat vnitřní potřeba vyjádřit své vlastní pocity na jevišti, pak to jednoduše uděláme. V tuto chvíli ale takovou potřebu nemáme.
Co vlastně soudíš o současném politickém klimatu v Polsku? Například vaše prezidentské volby… To bylo téma, které nedávno rezonovalo celou Evropou. Máš k tomu nějaké zajímavé postřehy?
Postupem času jsem k těmto věcem stále více lhostejný. Možná je to také otázka sobectví a nevědomosti, jasně. Ale politika mě nezajímá, nemám potřebu naslouchat lidem, kteří notoricky lžou nebo vyjadřují názory, které pravděpodobně ani nejsou jejich osobními. Seru na všechny – ze všech stran – uterque aeque.
Hehe, a co si myslíš o České republice?
Máte krásné hlavní město! Miluji vaši kinematografii (Rok ďábla FTW!) A také kuchyni. Zmínil bych pivo, ale to je úplně jasné!?
Děkuji, že sis na mě našel čas a přeji hodně štěstí.
Také děkuji! Zdravím české maniaky!
ALL