
Někteří lidé jsou plni energie, další vytrvalí, ale jsou mezi námi i nezdolní, že VaPe? Nemám slov, přejdu tedy rovnou k nahrávce. Jednoduše vypravené cédéerko obsahuje dva cca. půlhodinové tracky. Klávesové hrátky (1) s bezpočtem poloh, a to jak improvizačních, hledačských, kamsi cílených i nechtěných. Opatrnost, respekt a pokora je tu v přímém styku s touhou tvořit. Využíváno je vše: svištící generátory, rytmické dynamičtější elementy, tajuplné nálady. Je opravdu radost poslouchat a představovat si. Uvažovat, ne o záměru, ale o procesu samotném. Klidnější a logicky zvukově kvalitnější úseky (2) jsou napadány lo-fi ataky, které však neboří, ale pomyslně oddělují. Přesto celek působí velmi příjemně.
Notrow 32 – Jarní turné * Bílá sobota (DVD-R, 2009, samopal)
Technologie jsou tu pro nás, možností je mnoho, přesto jsou tak málo využívány. Kvantum projektů na internetu, mnohé pouze v intencích studiové tvorby nebo statického profilu. Lidí, kteří, jsa obklopeni přístroji za desítky, stovky tisíc, nestvoří jakýkoli výsledek. Vím však o jednom, který je aktivní sám o sobě. Snad proto, že má pocit, snad proto, že ho to baví. Přes úvodní titulky (1) se rovnou dostaneme ke skladbě (2), kde dva pánové elektroakusticky rozeznívají cosi jako kytaru a cosi jako vertikální banjo. Náběhy na hlukovější plochy jsou jen zdáním, oba stroze pátrají po zvukových možnostech. Plechová vana, sbitá koza, štafle jim byly v malé místnosti jedinými němými svědky. 
Potok už byl zmíněn, teď však coby doprovod dostane plný prostor (5). Oba pánové při jeho šplouchavých, šumících zvucích rozehrají anti-meditační tóny na pístové píšťalce a okarínce. Nezvaní hosté skončili, potok tam šumí dodnes dál a dál. Čeká nás další přesun (6), tektoráte k totálním ruinám domu. Ohořelé kusy, objevená lebka kočky je v naprostém souladu s hororovým ambientem playbacku. Při procházení opuštěných místností se tento změní na jakýsi (play-)blackový včelín. Nechtěně těkavé záběry, díky prudkým světelným kontrastům neustále pracující clona, mají i přes dokumentační amatérskou podstatu umělecký rozsah. Po očuchání prostoru a umístění se v něm, duo nabídne rozhovor španělky a trumpety (7). Doprovodné, dvojstrunné brnkání jako podpora opatrnému žesťovému dechu. Odchod z prozářené místnosti (8/1) do temných zákoutí budovy i zvukových ploch. Seřazené můry na prasklině stěny, zbytky světla, drolící se cihly, hromádka větví, mravenci u mrtvolky 
Třetím lementem je prosazující se vítr. Každý správný tramp, neřkuli každý normální člověk si po sobě uklidí (11) než se vydá na další cestu. Kouzlo nechtěného nám do záběru přináší různé lidi. Jakoby po tom osamocení přišli vhod. „SkoroGuns’n’Roses“ neurazí. Zastávka na svahu (12) je časem pro tralalajku a mandolajku. Jedna z nich dojde během produkce k úhoně, ale správný profesionál na sobě nadá nic znát a hraje jako o život. Oprava, naladění nástroje, kus je dohrán. Zbývá návrat domů (13), ukázka neslyšeného noise a nezbytný titulek (14) konec i s potleskem.
Bude turné pokračovat? Je dvojice plnohodnotnou sestavou? Pár otázek na závěr.
RadeK.K.