Zajímavé je, že ve Švédsku existují dva hudební projekty s názvem NIDRIKE, ovšem pro vaší orientaci, tahle poměrně zkušená partička nedávno vydala svůj debut s názvem „Blodsarv“. O realizaci se postaral podzemní label Undead Propaganda a vzhledem k dalším souvislostem se rozhodně nejedná o krok do absolutního neznáma. Dva mozky NIDRIKE totiž dnes působí v dnes už velmi úspěšných VANMAKT, kteří letos vydali poměrně zajímavou desku s názvem „Ad Luciferi Regnum“. NIDRIKE však na rozdíl od hlavní kapely tíhnou spíše ke staré black metalové škole, jež se zároveň opírá o trash metalové kořeny. Ozřejmit bych však měl, že skladby zde zaznamenané, nejsou úplně čerstvé. Nahrány byly totiž mezi roky 2007-2008 a dost možná by i nikdy nespatřily světlo světa, nebýt samozřejmě Undead Propaganda. Dnes už je to zkrátka tak, že nejedná úspěšná kapela má nějaký ten vedlejší projekt, ve kterém hudebníci realizují své další hudební cíle. A nejinak tomu je právě zde. Ona ta stará „špinavá“ devadesátá léta mají stále něco do sebe ( i když já osobně bych se k tomu raději nevracel). Upozornit bych však chtěl na úplně jinou skutečnost. Po těchto nahrávkách často práhnou především sběratelé raritek a právě tato kolekce je jednou z rybek v nekonečně širém moři.
NIDRIKE jsou ve svém hudebním projevu silně nekompromisní. Deska je prakticky od samého počátku „děs honěný běsem“, zkrátka jakási pocta takovým jménům jako jsou třeba DARK THRONE či MAYHEM. Zvuk kytar mi však naopak připomíná mocné IMMORTAL ve svých úplných počátcích. Vokál je pak stylově spřízněný s „černotou“. Zajímavé ovšem je, že i v tak nepřehledné smršti se dají vystopovat i melodické momenty. Nečekejte ovšem, že je objevíte na první poslech. Pouze soustředěný a opakovaně nastavený poslech je cestou, kterak se do lůna hudby NIDRIKE dostat. Aby však ouška fanoušků tolik netrpěla, začlenila kapela do svých 
skladeb naprosto nečekané uvolňující sekvence. Jedná se především o melancholické kouzlení klavíru či akustické vybrnkávání. Takto pojatá „kouzla“ se povětšinou nacházejí na konci zběsilých skladeb, a nebo mezi nimi. Mají tak funkci jakýchsi odlehčených intermezz, připravující posluchače na další zběsilou jízdu po horské dráze.
Agresivní materiál tak rozhodně není určen pro black metalové začátečníky. Tohle je zkrátka masakr jak má být. Zároveň je však třeba konstatovat, že tento konzervativní metalový proud je už zkrátka pryč. Deska tak může z dnešního úhlu fungovat jako taková zdařilá hodinka metalového dějepisu a to ještě ke všemu ne z dílny pionýrů stylu. Zároveň mám pocit, že NIDRIKE jsou opravdu spíše odpočinkovým projektem a ta hlavní energetická síla se bude ubírat k úhlavním hudebním tělesům. Může se také klidně stát, že od NIDRIKE už nikdy nic neslyšíme. Už z toho důvodu mi nahrávka přijde raritní (ale to už bych se opakoval). Nicméně pokud jsou stále mezi vámi příznivci ortodoxního black metalu bez příkras, mohu vám NIDRIKE s čistým svědomím doporučit. Hudební výkony, razance, zvuk…všechno v naprostém pořádku. Inu, to víte… zkrátka Švédsko!
All