Hlučoun, brusič, topič a nástěnkář, ne nebojte se, nejedná se o řezníka Krkovičku, jehož arzenál masa je obrovský, ale o Radka Kopela, který se výhradně stará o špajz z jehož útrob vylézají nenapodobitelné hlukové vibrace. NAPALMED jsou již nějaký ten rok jasným noisovým monopolem, když to přeženu, jsou takovým ekvivalentem bigbítového KABÁTU, jenž dále válcuje konkurenci silou nezměrnou. Zatímco však tepličtí platí za dokonale prosperující společnost, NAPALMED patří spíše k „neziskovkám“, ze které peníze unikají a unikají…kolik do toho všeho musel Radek vložit úsilí a peněz (a to i přesto, že fanoušků tohoto mikro žánru je u nás bytostně málo). NAPALMED je však dávno zavedená značka a dokonce mám i pocit, že Radek Kopel přesvědčil některé hudební fanoušky ( i novináře) o smysluplnosti svého počínání. Stejně si ale myslím, že kdyby Radek pocházel z Japonska, měl by pozici v celosvětovém undergroundu mnohem pevnější (i když i nyní se může pyšnit skutečně zajímavými kontakty).
Má maličkost přistupuje ke každé nahrávce NAPALMED jako k experimentu. Vždy si říkám, “ tak, co mě nyní čeká“!? Ještě než však přistoupím k samotnému obsahu, rád bych se zastavil u bookletu, který je opět naprosto originální a svým způsobem i nenapodobitelný. Černobílá skládačka připomíná modely z ABC, uvnitř je klokaní kapsička, ve které je disk zastrčen. Tak mě tak napadá, že by Radek klidně mohl vyrábět přebaly ostatní formacím….Ale abych celou myšlenku dokončil. Obal je sepnut originálním špendlíčkem (nebo co to je), takže nešikovní jedinci, dejte si pozor, aby se vám kus drátu nedostal pod kůži jako mně 🙂 Tímto se pro mě tento nosič stává tím nejbrutálnějším. Jeho spuštění mě stálo krev…!
A brutální je pak samozřejmě i produkce. Jestli hudební, to je slovo do pranice. Když jsem v předcházejících recenzích psal něco o tom, že se NAPALMED snaží orat pole zvuky neobdělaná, teď mám dojem téměř opačný. Skoro bych si dovolil tvrdit, že se NAPALMED opět malinko vrátili ke staré dobré (zvukově masakrující) řezničině. Když se zkrátka Radek a spol. rozčílí, i kovové předměty se musejí klepat strachy. Pro mě to ovšem znamená, že více jak čtvrthodinku obdobného noisu nejsem schopen pobrat. Je to zkrátka tovární kravál a zároveň cesta k totálnímu zešílení. Určité části CD jsem si napumpoval do sluchátek a málem mi explodovala hlava. Šílenství a dekadence – starý ksicht NAPALMED je zpět. Držte si uši a klobouky, pánové a dámy…
ALL