Panoptikum hudební odnože, kterou novináři ve spolupráci se Siouxie Siux nazvali gothic rockem. Co to vlastně je? Ptali se mnozí nezasvěcení! Že by hudba ze středověku? Možná temná jako středověk! Ano, kostra nového hudebního směru byla postavena, ovšem žádná kapela nedokázala spojit tolik chmuru a chladu v jeden celek, jako to dokázali THE SISTERS OF MERCY. Paradoxní je, že principál „milosrdných sester“, Andrew Eldricht (vl.jménem Taylor) se od tohoto spojení snažil co nejvíce distancovat. Svou vizáží, charakterem a démonickým přednesem ale stejně nevědomě stavil chrámy gothic rockových tradic. Bez černých brýlí si ho asi nejvěrnější fanoušci nedokáží vůbec představit! Co tedy můžete od tohoto článku očekávat? Rozhodně se nechci pouštět do rozebírání detailních historických fakt. Spíše se vám pokusím připomenout a v zásadě také okomentovat všechny důležité nahrávky, které Andrew se svými společníky zplodil. Rovněž jsem nezapomněl na některé zajímavosti, které se těchto „černých“ person bezprostředně týkají.

Pokud tedy nemáte o této důležité kapelce až tak velký přehled, tak rozhodně čtěte! Myslím, že ani nemá cenu jmenovat seznam metalových či rockových kapel, které se k odkazu THE SISTERS OF MERCY hrdě hlásí. Vždyť právě „sestry“ byly tou nejčernější hudbou. Tou nejchladnější zimní krajinou. Tím hrůzostrašným hororem, který vás v noci nenechá spát!

POPRVÉ A NAVŽDY ZE TMY NA SVĚTLO – „First And Last And Always“ (1985)

Skladby: Black Planet, Walk Away, No Time To Cry, A Rock And A Hard Place, Marian (version), First And Last And Always, Possession, Nine While Nine, Logic, Some Kind Of Strange
Sestava: Andrew Eldricht – zpěv, Wayne Hussay – kytara, Gary Marx – kytara, Dr.Avalanche – bicí, Craig Adams – baskytara

Jak už jsem zmínil v úvodu, kapela THE SISTERS OF MERCY je do jisté míry nejvíce spojena s jedním člověkem, kterým byl (je) Andrew Eldtricht. Hodně lidí o něm hovořilo buďto jako o arogantním nafoukanci a nebo jako o geniální charismatické postavě, plné rozporů. Ať je to jak chce, Andrew se vždy uměl trefit do vkusu jak kritiky tak fanoušků. Album nazvané „First And Last And Always“ bylo prvním krokem ze tmy do světla. Můžete si všimnout, že historie THE SISTERS OF MERCY se začala psát již v roce 1980, ovšem až o pět let později se kapela dočkala regulérního alba a to pod svoji vlastní značkou Merciful Release, která poté kapelu doprovázela i na další cestě. „Setry“ ale v době vydání tohoto kultovního počinu už nebyly na scéně zcela novou akvizicí. Velmi dobré ohlasy totiž provázely již prvotní singly, ze kterých se asi tou nejslavnější písní stala nadčasová „Temple Of Love“.

Debutové album objevuje geniální spojení Eldrichtova temného vokálu se zvonivou kytarou Wayna Husseye, dalšího geniálního hudebníka. Stačí si poslechnout úvodní skladbu „Black Planet“ a musíte mi dát za pravdu. Ihned na vás padne ten zádumčivý chlad. Milosrdný dotek temnoty! Při frázích „black planet, black world…“ vnímavému posluchači musí jistojistě tuhnout krev v žilách i po letech! Nemůžu nezmínit, že k této skladbě bylo natočenu velmi podařené video. Tradiční auto bez střechy, prohánějící se horskou krajinou. „Walk Away“, další nezadržitelná skladba, které klestí cestu Dr.Avalanche (bicí automat, kterého takto Andrew pojmenoval… a také vlastně jediný člen kapely, který s ním vydržel až do samotného konce :-)). Tuto skladbu si např. velmi oblíbili další slavní Britové PARADISE LOST, kteří ji dokonce velmi podařeně předělali na jednom ze svých singlů.

Mezi ty úplně nejtemnější kousky patří pomalejší „Marian“. Po chvilce černé poezie klasika největšího kalibru! Titulní skladba se totiž stala jakousi hymnou a asi málo který koncert by se obešel bez tohoto otvíráku. Ani závěr alba nikterak nepokulhává. Temnota na prvním místě! Pokud byl v tu dobu metal malé batole, punk umírající stařeček, tak gothic rock byl tou nejzásadnější halucinogenní drogou, která mohla posluchačům a kritikům oblbnout hlavu. A také se tak stalo. THE SISTERS OF MERCY se s hudebním stylem, který nikdy neovládal masy, dokázali vyšvihnout mezi nejpozoruhodnější britské kapely všech dob a to měli na svém kontě pouze jedno dlouhohrající album.

Gotické hradby se však začaly brzy otřásat. Vyhrocené spory (především mezi dvěma kohouty – Andrew vs. Wayne) a osobní rozepře, doslova rozmetly rozjetou ikonu na popel. Geniální egoista Andrew dokázal během chvíle rozebrat celou kapelu, a to se rozešel i s Gary Marxem, se kterým „sestry“ prakticky zakládal. Odchod od THE SISTERS OF MERCY však asi nejvíce ranila Wayna a pokud jste alespoň malinko zasvěceni do těchto sporů, tak víte, že obě dvě strany zůstaly ještě dlouho znesvářeny. Každopádně, Wayne začal psát historii své kapely, kterou sestavil z ostatních členů „sisters“. Pojmenoval ji THE MISSION (další album souboru se totiž mělo jmenovat „Left On Mission Revenge“), ale to už je trošku jiný příběh…

V ZAJETÍ VODNÍ ŘÍŠE – „Floodland“ (1987)

Skladby: Dominion/Mother Russia, Flood I, Lucretia, 1959, This Corrosion, Flood II, Driven Like The Snow, Never Land, Torch, Colours
Sestava: Andrew Eldricht – zpěv, Patricie Morisson – zpěv, baskytara

Po první desce se THE SISTERS OF MERCY prakticky rozpadli a mnoho předpokladů pro návrat tu nebylo. Andrew se však rozhodl, že se pokusí najít nové hudebníky, což se mu povedlo tak na půl. Na spolupráci se totiž dohodl se zpěvačkou Patricií Morisson a to byla také jediná osoba, kterou ke své spolupráci potřeboval. Zavřel tak ústa všem pochybovačům, kteří tvrdili, že bez Wayna jsou „sisters“ odsouzeni k zániku. Světlo světa uzřelo album „Floodland“. Tato koncepční deska opěvuje vodu jako apokalyptické monstrum. Prostředek armagedonu, ve kterém se mísí smutné pocity s rozkoší a něhou.

„Floodland“ je neskutečně krásná deska! Pokud bylo první album temné a zádumčivé, tak opravdu nenacházím slova pro popsání tohoto skvostu, ze kterého mi běhá mráz po zádech kdykoli ho poslouchám. Hned v úvodní „Dominion“ se poprvé představuje Patriciin čarokrásný vokál, který nádherně doplňujemistrův dominantní přednes (tady se můžete přesvědčit, že doom metalové kapely až tak s revolučním prvkem v prolínaní mužského a dívčího vokálu nepřišly). Nová podoba THE SISTERS OF MERCY je oproti minulosti mnohem nadýchanější, monstróznější a do jisté míry i hitovější. Jak naznačuje titulek, tak úvodní skladba se doslova geniálně přelívá v následnou „Mother Russia“. Depresivní „vodní“ intermezza „Flood I“ a „II“ doslova krájí hladinu ostatním hymnám. Mezi ně patří klipovka „Lucretia“ (jinak na singlu uváděná pod názvem „Lucretia My Reflection“) a asi nejzpěvnější „This Corrosion“.

Zapomenout nemohu na překrásnou klavírní baladu „1959“. Závěr alba plyne ve znamení vodního živlu, který nikdo nemůže zastavit. S poslední skladbou „Colours“ máte opravdu pocit, že vše kolem vás odnáší voda. Do alba „Floodland“ jsem se skutečně zamiloval. Každopádně až v současné době pozoruji, jakým neuvěřitelným způsobem Andrew dokázal předstihnout dobu. Tato deska neztratila nic ze svého lesku ani po letech. Z mého pohledu překonává i nesmrtelný debut…

OBRAZ REÁLNÝCH PŘEDSTAV – „Vision Thing“ (1990)

Skladby: Vision Thing, Ribbons, Detonation Boulevard, Something Fast, When You Don´t See Me, Doctor Jeep, More, I Was Wrong
Sestava: Andrew Eldricht – zpěv, kytary, Dr.Avalanche – bicí, Andrea Bruhn – kytara, Tim Bricheno – kytara, Tony James – baskytara, Maggie Reilly – zpěv, John Perry – kytary

Pokud fanoušci z alba „Floodland“ padali na zadečky a slibovali si, jak Andrew spolupráci s květinkou Patricií roztočí, museli být hodně rozladěni z následného rozchodu a ukončení jejich vzájemné spolupráce. Ukázalo se, že s mistrem je opravdu těžké vyjít. Nicméně „pády“ a „příchody“ jsou jeho doménou a tak se v roce 1990 na trhu objevuje třetí album „Vision Thing“, které tentokráte bylo prací regulérní skupiny, kterou Andrew sestavil. Fanoušci byli po vydání této desky rozděleni na dva tábory. Jedni tvrdili, že kapela natočila nejslabší desku a ti druzí samozřejmě tvrdili opak. Ať je to jak chce, na „Vision Thing“ jsou „sestry“ slyšitelné zas v poněkud jiném odstínu. Když bych měl celý popis zjednodušit, tak bych napsal něco o „temném bigbítu“. Titulní skladba totiž „řeže“ stěžejní tří akordový riff stále dokola (skvělá provokace) a to co by vás třeba mohlo u MOTÖRHEAD nudit, tak zde funguje naprosto svojským způsobem.

Ostatní skladby jsou však už mnohem více „sisters“. Tradiční temnou stránku duše odkrývají skladby „Ribbons“ nebo „Detonation Boulevard“, kde dostal opět prostor dívčí zpěv, tentokráte v podání Maggie Reilly. V recenzích však byly nejčastěji chváleny skladby „Doctor Jeep“ a Eldrichtova nejoblíbenější, „I Was Wrong“. Když ještě přihodím já svou špetku, tak rázem dojdeme k logickému závěru, že „Vision Thing“ je jednoznačně nejhitovější záležitost v tak trochu složité diskografii „milosrdných sester“. Mezi mé nejoblíbenější skladby totiž patří překrásná balada „Something Fast“ a textově alegorická „When You Don´t See Me“. THE SISTERS OF MERCY se tímto albem tak trochu odklonili od gothického rocku (byť podle mistra ho nikdy nehráli) a předvedli „něco“, co se dá označit jako „black rock“.

Další černý palác byl tedy vystaven a v dálce se třepetaly další výzvy. Je až neuvěřitelné, jak se k nim náš hlavní hrdina postavil… a asi právě proto je kult THE SISTERS OF MERCY naprosto nenapodobitelný…

NÁVRAT DO TMY – „Some Girls Wander By Mistake“ (1992)

Skladby: Alice, Floorshow, Phantom, 1969, Kiss The Carpet, Lights, Valentine, Fix, Burn, Kiss The Carpet (sekond version),Temple Of Love, Heartland, Gimme Shelter, The Damane Done, Watch, home of The Hit-Men, Body Electric, Adrenochrome, Anaconda

Asi už nikdo si nevsadil na dlouhou životnost nové sestavy THE SISTERS OF MERCY. Andrew opět nezklamal. Sestava z alba „Vision Thing“ dlouho pohromadě nevydržela. Popularita a úspěch však dopomohly k realizaci výběru singlů z let 1980-1983. Je zajímavé, že kapela se k tvorbě z počátku osmdesátých let hmatatelně vzdálila, ovšem na prodej tohoto výběru to nemělo vůbec žádný vliv.

„A Slight Case Of Overbombing“ (1993)

Skladby: Under The Gun, Temple of Love, Vision Thing, Detonation Boulevard, Doctor Jeep, More, Lucretia My Reflection, Dominion/Mother Russia, This Corrosion, No Time To Cry, Walk Away, Body And Soul

Konečně alespoň něco! V roce 1993 vychází kompilace, která bilancuje tři předešlá alba. Aby bylo smysluplnosti učiněno zadost, byly staré kousky opatřeny novým zvukovým hávem a také byly některé notně upraveny či prodlouženy. Důvodů, proč toto CD nenechat ladem, je více. Především jsou to tři skvělé bonusy. Věrné fanoušky určitě potěšila novodobá verze hitu „Temple of Love“, kterou doprovodným zpěvem podpořila izraelská zpěvačka Ofra Haza. Jedinou novou skladbou se stala úvodní „Under The Gun“. Opět se jedná o jeden z nejtemnějších kousků v „sesterské“ černé historii. Mohlo se zdát, že cesta do budoucích časů je silně nalajnována. Žel se tak nestalo. Andrew sice sestavil novou „kapelu“ a představil se na několika štacích (a to i přesto, že koncertování příliš v lásce neměl a klidně by se bez něho obešel), ovšem nové album bylo stále v nedohlednu. Novinkové skladby ale Eldricht stvořil. Dokonce se s nimi pochlubil na pražském koncertě v devadesátém osmém roce, čímž přítomné obecenstvo příliš nepotěšil. Co se však nezdařilo poprvé, to Andrew napravil o tři roky později. Ještě nyní se vyprávějí legendy o tom, jak měl mistr právě v tento den dobrou náladu. Všem obdivovatelům tehdy spadla ústa, když se jejich idol objevil na podiu v hokejovém dresu a s blond přelivem.

MEZIDOBÍ, ANEB REBELIE NEMILOSRDNÉHO BRATRA – THE SISTERHOOD – „Gift“ (1986)

Skladby: Jihad, Colours, Giving Ground, Findland Red – Egypt White, Rain From Heaven

Na projektu se podíleli: Andrew Eldricht, Lucas Fox (ex.MOTÖRHEAD), James Ray, Patricia Morrison, Alan Vela, Dr.Avalanche

Do diskografie THE SISTERS OF MERCY nelze také nezapočítat projekt THE SISTERHOOD, který se svými parťáky sestavil sám vůdce Andrew. Album „Gift“ se vtěsnalo mezi alba „First, Last And Always“ a Floodland“ a tak trochu posluchače mátlo. Mnozí se totiž domnívali, že hlavní kapela se rozpadla. To byl však omyl. Málo kdo však ví, že THE SISTERHOOD se měla jmenovat nová kapela Wayna Husseyho. Andrew však svého soka doslova rozdrtil tím, že svůj projekt pojmenoval úplně stejně a tím, že okamžitě vydal toto album, Wayne mohl tak nanejvýš sklopit zrak. Album „Gift“ je pomsta! Krutá pomsta a to hlavně konzervativním posluchačům. Andrew totiž tímto electro-gothic-dance nosičem tak trochu předběhl dobu a asi málo kdo tuto desku dokáže vstřebat. V rytmické techno-gotické skladbě „Jihad“ se poprvé představuje zpěvačka Patricie Morrison. Nikoliv však zpěvem, ale spíše „sloganovitým“ přednesem.

Z jejích úst vycházejí po celou dobu skladby tyto číslice: 2, 5, 0, 0, 0, které měly prý vypovídat něco o finanční částce, kterou Hussay Eldrichtovi dlužil. Píseň „Colours“ je zřejmě tou nejtemnější pozvánkou k „sistrsovskému“ albu „Floodland“, na kterém se také později objevila. Velice důležitá informace se týká vokálu. Na první poslech by se mohlo zdát, že zpěv opatřil Andrew, ale není tomu tak. Veškeré vokály (vyjma zmíněné první skladby) byly svěřeny chlapíkovi jménem James Ray. Jeho zabarvení hlasu tak trochu velkého mistra připomínalo a já si dokonce myslím, že to byl záměr. THE SISTERHOOD je velice odvážná deska. Chladná a provokativně stereotypní. Je to takové cesta z očistce do pekla! Především závěrečné opusy, Finland red – Egypt White“ a „Rain From Heaven“ jsou doslova elektronickým funusem.

Samotným obsahem byla deska předurčena ke komerční zkáze. To ale zřejmě nebylo nic, s čím by Andrew nepočítal. Hned poté totiž spustil hudební povodeň… („Floodland“). Pokud ale máte rádi trošičku té temné elektroniky, tak toto album rozhodně nenechte ležet na dně obchodu.

DVA KOHOUTI = DVĚ LEGENDY

Poprvé, naposled a na vždy. Opravdu výstižný název pro první album Andrew vs. Wayne. Tito dva kohouti se v dalších letech nemohli ani cítit. Především Andrew v té době vypustil ze svých prostořekých úst vskutku ledacos. Pro ne tak zasvěcené čtenáře jsem sestavil jakési sondy do obou těchto komplikovaných géniů hudby. Použil jsem přitom různé internetové servery a také český legendární časopis BANG! Pokud chcete alespoň trochu poznat povahy obou hlavních person, čtěte pozorně…

ANDREW ELDRICHT

O Sisters of Mercy:
„Tuto kapelu jsem založil proto, že určité věci kolem nás byly špatné. To znamená, že kolem nás byli lidé, kteří nás v lásce zrovna neměli. Byli jsme totiž pravým opakem toho, co bylo obvyklé. Vytvořili jsme záměrnou opozici.“

O své aroganci:
„Jsem arogantní? Problém je v tom, že opravdu nemám čas bavit se s lidmi a oni pak mají dojem, že jsem arogantní. Je těžké jim vysvětlit, že když ušetřím čas tím, že s nimi nebudu vykecávat, pořád si můžou kupovat desky a ty desky přece dělám pro ně. Když strávím všechen čas kecáním s kdekým, nikdy neudělám práci, kterou mám a v důsledku toho se semnou nebudou moci bavit.“

O osobní spokojenosti:
„Nejvíce mě dokáže naštvat, když někdo něco dělá pod své možnosti. Když lidé kolem mě uvažují stylem „to je dobrý, takhle to stačí“. Lidi obvykle přizpůsobují své ambice svým schopnostem, ale já se na to snažím jít jinak. Znamená to, že někdy je tvůj život docela bolestný, ale je to jediný způsob, jak žít skutečně zajímavě.“

O rozchodu s Waynem:
„Kolem našeho rozchodu se rozpoutala spousta nepravd. Pravda je však taková, že jsem vyhrál já, ale nakonec mi nebylo umožněno věrohodně to vysvětlit. Měl jsem s lidmi, kteří nyní tvoří THE MISSION dohodu, že se rozejdeme a nikdo z nás nebude používat původní název. Jenže když se jim nepodařilo nikoho nalákat na své demáče pod různými názvy, začali si nárokovat na ten název práva, která byla patentována. Nakonec se rozhodli pojmenovat se THE SISTERHOOD a proto jsme nemohli dělat nic jiného, než být THE SISTERHOOD dřív než oni. Jediná cesta byla prostě použít toto pojmenování a tím ho zneškodnit.“

O image:
„Chodil jsem vždycky v černém. Tak trochu to ladilo s mou osobností. Media narvala fanouškům do hlav, že jde o mou image. Blbost. Je opravdu neuvěřitelné, jak media dokáží lidi zblbnout. Proto jsem se na všechno vybodl. Klidně se celý obléknu do bílého a je mi úplně jedno, jestli budu „in“ nebo „out“.“

O ženách a lásce:
„Absolutně odmítám. Do toho jsem se dostal jen jednou v životě a nehodlám to znovu podstoupit. Jinak mám rád holky, které inteligentně vrtí svým zadkem. Když se podíváš na kotníky, můžeš říci jaký je zbytek. Je to jako u koní. Zní to sice pobouřlivě, ale vím jistě, že holky říkají to samý o chlapech.“

WAYNE HUSSEY

O stylu zvaném gothic rock:
„Jasně. Byl jsem u zrodu něčeho nového a odlišného. Novináři to vždy musí nějakým způsobem pojmenovat. Necítím se však jako „gotik“. Vlastně ani nevím, co si pod tím mám představit. Ale když nás tak lidé označují, nic proti tomu nemám.“

O drogách:
„Jel jsem v nich opravdu „hustě“. Člověk zkouší, kam až může zajít. LSD, heroin atd.. Někdy jsem se v obětí drog cítil opravdu šťastně. Takhle ale nejde žít do nekonečna. Uvědomil jsem si, co opravdu chci. Narodila se mi dcera a rozhodně bych nechtěl, aby se dívala na pomalu umírající trosku.“

O hotelech:
„Jednou v Londýně, ještě se „Sisters“, jsem vyhodil záchod z okna. Když přijela policie a hledala někoho v černých brýlích, tak jsem jim řekl, že Eldricht má jedny a šel jsem klidně spát.“

O sporech s Eldrichtem:
„Je to už nějaký čas, co jsme spolu byli v jedné skupině. Po vydání prvního alba s ním bylo doslova k nevydržení. Choval se jak magor. Vlastně to je magor. Dnes už spolu ale vycházíme vcelku dobře. Nejsme sice zrovna nejlepší přátelé, ale nejsme ani nepřátelé.“

O The Mission:
„Tahle kapela je vlastně moje rodina. Jsme přátelé a trávíme spolu spoustu času. Známe se už strašně dlouho. Dnes už si ani nikdo nevzpomene, že naše nulté album se jmenuje „The First, Last And Always“ :-).“

KULT THE SISTERS OF MERCY

Kult THE SISTERS OF MERCY je nesmrtelný! Ani pohrobci THE MISSION nikdy nedosáhli tak mocného věhlasu, jako v barvách sester, byť některá alba, zejména „Children“ (1988) a „Carved In Sand“ (1990), jsou velmi podařená a rovněž patří do zlatého fondu gothic rocku. Milosrdné sestry jsou však spojeny hlavně s naším hlavním protagonistou, který se vždycky smál jako vítěz. Je až neuvěřitelné, kolik následujících kapel dokázali THE SISTERS OF MERCY ovlivnit. Tak kupříkladu jsou to němečtí CREMATORY (na albu „Awake“ představili cover song „Temple of Love“), dále gotičtí nástupci TYPE O NEGATIVE nebo již v úvodu zmínění PARADISE LOST.

Také na české scéně existuje kapela, která se v leedských černo-obrýlencích shlédla. Řeč je samozřejmě o jihlavské kapele XIII.STOLETÍ. Opravdu málo který band dokáže posluchače tolik zfanatizovat. Já jsem samozřejmě jednou z obětí. Andrew Eldricht je génius! A každý génius je svým způsobem osobnost vyšinutá. Od roku 1993 kapela nevydala žádnou oficiální nahrávku, ale přesto duch této legendy žije dál. Neumírá. Existuje však několik opravdu raritních bootlegů. „Sestry“ jsou v tomto ohledu skutečnými mistry. Asi nejznámějším z nich je CD „Some Boys Wander By Mistake“ z roku 1992. Obsahuje B-strany singlů z let 1984 až 1988. Co se týče živé prezentace, tak ta je podobná „londýnskému přízraku“. Andrew se vždycky někde objeví, aby se pak schoval do černé nory…

I když… několik výjimek by se našlo. Např. spolupracoval s německou electro-metalovou formací DIE KRUPPS na několika remízech, a aby jeho provokací nebylo málo tak v době sporu s firmou EastWest (vydala některé velmi úspěšné singly od „Sisters“) vytvořil techno projekt SSV, který vznikl jen proto, aby se Andrew vyvázal ze smlouvy na další alba jeho domovské kapely. Zdá se to až neuvěřitelné, ale opravdu se tak stalo. Pánové z tohoto vydavatelství se nejprve snažili vzdorovat, ale pak poznali, že když Andrew bude chtít, klidně už žádnou jinou desku v barvách sester neudělá. Album projektu SSV (německá zkratka, znamenající letní výprodej) nese název „Go Figure“ a těžko říci, zda si tento materiál vůbec někdy někdo vyštrachá. Když totiž tenhle „povedený“ matroš pánové na firmě slyšeli, málem padli do mdlob. „Primitive-techno“, dělající si ze všeho prdel… tak takhle se obcházejí závazky! Povídají se dokonce historiky o tom, že Eldricht toto album vytvořil za jedno odpoledne a k produkci si pozval svého známého, který jinak pracoval jako hamburský barman.

„Je to zkrátka podřadné techno, ze kterého byly odstraněny bicí, aby bylo ještě nudnější. Texty mají být zaměřeny především na oslavu zabíjení nevinných kolemjdoucích a prodeje drog školákům…“ …tohle je něco málo z ohlasů, které Andrew pustil do světa. Uznejte, že něco podobného se jen tak nevidí… Kult THE SISTERS OF MERCY však žije dál! Jaké jsou však další plány „sisters“ a jsou-li vůbec nějaké? Uvidíme, jestli se ještě někdy dočkáme výraznějších odpovědí…

DODATEK – SEZNAM SINGLŮ A EP:

The Damage Done (1980)
– The Damage Done
– Watch
– Home of the Hit-men

Body Electric (1982)
– Body Electric
– Adrenochrome

Alice (1982)
– Alice
– Floorshow

Alice EP (1983)
– Alice
– Floorshow
– Phantom
– 1969

Anaconda (1983)
– Anaconda
– Phantom

The Reptile House EP (1983)
– Kiss the Carpet
– Lights
– Valentine
– Fix
– Burn

Temple of Love (1983)
– Temple of Love
– Heartland

Temple of Love EP (1983)
– Temple of Love (Extended)
– Heartland
– Gimme Shelter

Body and Soul (1984)
– Body and Soul
– Train

Body and Soul EP (1984)
– Body and Soul
– Train
– Body Electric
– Afterhours

Walk Away (1984)
– Walk Away
– Poison Door

No Time To Cry (1985)
– No Time to Cry
– Blood Money

This Corrosion (1987)
– This Corrosion
– Torch

Dominion (1988)
– Dominion
– Untitled
– Sandstorm

Lucretia My Reflection (1988)
– Lucretia My Reflection
– Long Train

More (1990)
– More
– You Could Be The One

Doctor Jeep (1990)
– Doctor Jeep
– Knocking On Heavens Door (Live)

When You Dont See Me (1992)
– When You Dont See Me (Remix)
– Ribbons (Live)

Temple of Love (1992)
– Temple of Love 1992 (Touched by the Hand of Ofra Haza)
– I Was Wrong (American Fade)

Under the Gun (1993)
– Under the Gun (Jutland Mix)
– Alice 1993
– Under the Gun (Metropolis Mix)

ALL