Dalším produktem v diskografii Mr. Munruthela, je také třetí řadové album „Epoch of Aquarius“, které vyšlo v roce 2006 a mnozí příznivci ho budou znát především pod originálním názvem, čili takto: „Эпоха Водолея“. Zajímavostí téhle reedice je však kromě základního hracího času, ke kterému se pochopitelně níže dostaneme, také umístění bonusu v podobě coveru „Black Sun“ od legendárních DEAD CAN DANCE. Jestliže se vám však do rukou dostane digipacková verze, vydaná labelem Svarga Music, najdete na úplném konci předělávku „Tomhet“ od BURZUM! Hezky spletité, co říkáte? Ovšem, ať už si zvolíte jakoukoliv verzi, dostanou se vám do ruky po stránce grafiky, velice hodnotná díla, ale to už je u MUNRUTHEL jaksi samozřejmost.
Jestliže jsem v recenzi na debut „Yav, Nav i Prav“ hovořil o tom, že se na něm MUNRUTHEL vyřádil naprosto sám, tak na „Epoch Of Aquarius“ už tak úplně neplatí. Muruthel je sice coby výhradní autor podepsán pod všemi skladbami, ovšem celá řada hostu mu vypomohla nejen s vokály, ale také s dalšími nástroji. Sám hlavní protagonista se pak postaral o „jeho“ bicí, klávesy a pochopitelně také o zpěv. Kdybychom pak měli srovnat „Epoch Of Aquarius“ se dvěma předchozími počiny, dost dobře by to nešlo. Recenzovaná nahrávka se totiž veskrze řídí metalovými pravidly a pokud zůstala alespoň decentní nit, jež protíná všechna Munruthelova alba, vztahuje se k pohanskému odkazu, ovšem v trochu odlišných, než by si na první dojem mohlo zdát. Hlavní představitel nebombarduje posluchače příběhy o slovanské jedinečnosti, ale nenápadně se snaží představovat obrazy svých vlastních fantazií.
Možná i proto je hudba v jeho podání pestrou skládankou, odrážející se od symfonického black metalu až k samotným kořenům made in „classic heavy“. Dalšími instancemi jsou ale také vlivy čerpající z útrob pagan/folk metalu a v neposlední řadě i „instantního“ rocku. Košaté kompozice jsou posléze zahaleny do nesmírně atmosferického hávu a u některých by se dalo i říci, že Munruthelova produkce stojí víceméně na klávesách a dosti často válcuje kytarový zvuk jako takový. To je prakticky má jediná výtka, kterou bych si zde dovolil zmínit. Naopak naprosto přesvědčivé se mi zdají všechny druhy vokálů, hlavní personou počínaje a všemi hosty konče. Když si k tomu člověk i přimyslí to, že tenhle matroš vznikl takřka před devíti lety (!), vůbec se nedivím, že má na Ukrajině a Rusku statut kultu!
„Epoch Of Aquarius“ je pro Munruthelovu diskografii důležitým dílem. Ukázalo mu to tiž cestu, jež momentálně skončila i dechberoucího počinu „CREEDamage“. Nicméně i toto album má svoje kouzlo a pokud tíhne k pestré metalové formě, rozhodně byste neměli opomenout ani toto dílo, jež rozhodně má svoje nepopíratelné kouzlo. Jsem zvědav, jestli se Gardarika Musikk odhodlají ještě k dalším reedicím…
ALL