Debutové album „Decadance“ ještě nestačilo pořádně vychladnout a už tu máme další přírůstek v diskografii talentovaných MORGUE SON. Kam asi povede jejich další hudební cesta? Ledacos naznačuje neortodoxní obal a především velmi pečlivě ztvárněný booklet, vzhlížející všelijak, jen ne metalově. A o to právě jde! MORGUE SON políbila múza nečitelnosti, alespoň tedy pokud budeme hovořit o nastolené image a pozoruhodném žánrovém směřování. Hned od první skladby „Godmother Edith“ je zřejmé, že se kapela vzhlédla v dnes tolik oblíbeném „post všechno metalu“, přičemž i zvuk kytar byl tomuto řemeslu víceméně podroben.
V sedmičce skladeb posluchač nalezne celou řadu metalových, ale i nemetalových postupů a taktéž vokální linky prošly až nečekaně rychlou evolucí. Album ovšem otevírá poměrně razantní otvírák „Godmother Edit“, který je zároveň jakýmsi odlitkem starší tvorby. Nicméně již v druhé polovině skladby se vyskytuje melancholické intermezzo kabaretního střihu s podporou „harmonikyózních“ kláves a čistého vokálu. Ještě mnohem tesknější jsou ale hned další dvě následující skladby v jejichž útrobách se doslova pere doomová nálada s několika dalšími protipóly. Rychlejší pasáže jsou spíše blackmetalového rázu, jenže než si jich stačíte užít, dostane se vám do uší další z doušků příjemných a především nenásilných melodií. Velmi příjemná je kupříkladu úvodní část v „Anorganic“, jež se dá bez několika rychlejších vybočení označit téměř za baladu.
„Na tomto místě, teď a tady/slavnostně slibuji slunci/že se ještě jednou rozesměju svým starým dobrým/smíchem/na svém dokonalém místě/a to navždy.“ (úryvek z básně „Rukavice hozená do tmy“ – Charles Bukowski).
Největší devízou nové hudební tváře MORGUE SON však tkví v prolínání intimních sekvencí s agresivnějšími pasážemi. Celý tenhle exkurz do nitra vnímavého posluchače se přitom udává naprosto nenásilně a přirozeně. Další slovutnou ukázkou budiž uhrančivá „paleta podzimních barev“ s názvem „Rat Justice And Pestilence“. Neméně slovutné poselství pak lze nalézt v následující „Suffering Of The Blind“ – „Nikdy si nevážíme dostatečně toho co máme. Vždycky začneme strádat až když to ztratíme. Ať už je to věcný předmět, kamarád, práce, zrak nebo třeba žena…“ Tohle nejsou slova, která bych si domýšlel, jde o vepsané řádky, které si můžete dost dobře zkontrolovat v bookletu, umístěném v jewel boxu (a nejen u této skladby).
MORGUE SON natočili velmi důstojného nástupce „Decadance“ a zároveň také nastínili, jakým směrem se budou chtít vydat v následujících letech. „ Impure Speculum Replete With Eeriness“ je dospělá deska dospělé kapely, které k dokonalosti chybí už jen několik malých krůčků…
ALL