Nadějnou kometou v rámci post-doom metalu je česká kapela MORGUE SON, která se loni vytasila s velmi podařeným materiálem „DecadAnce“. Osobně jsem na tuto skutečnost upozornil už v recenzi, přičemž samotným návdavkem budiž tento rozhovor. Na mé otázky odpovídala klávesistka Werlinga…
Na úvod přijměte gratulaci k podařenému albu, kterým „DecadAnce“ bezesporu je. Má deska nějaký celistvý koncept, a nebo jsou jednotlivé skladby samostatnými položkami?
Děkujeme! No co se konceptu týče, tak deska jako celek jednotnou myšlenku nemá. Každá skladba má tak trochu svůj vlastní „život“, ale existují samozřejmě určitá pojítka mezi nimi. Celá deska je orientovaná na člověka, na pocity a negativní věci co se lidí týče. Na oficiálních stránkách je také v sekci „Diskografie“ položka „Pohledem autora“, kde jsou objasněné jednotlivé myšlenky každé skladby.
Po poslechu desky jsem získal pocit, že vám je hodně blízká stará doom metalová škola, ale zároveň jste určitě chtěli, aby deska zněla současně a autenticky. Trefil jsem se v tomto příměru?
Pokud jde třeba o „staré“ MY DYING BRIDE tak nám jsou určitě hodně blízcí, jinak jde spíš o ztvárnění našich autentických pocitů a současné vyznění. Takže asi ano, trefil ses 🙂
Deska vyšla v opravdu skvostně vyvedeném digipacku, takže i v tomto ohledu jste si dali záležet. Dnes však mnozí hudebníci tvrdí, že CD je vlastně jen takový pomocný promo předmět. Jaký je váš názor? Ptám se proto, že je stále pro kapelu určitou vizitkou, když se může pochlubit bohatou diskografií. Alespoň média či promotéři, tyto skutečnosti, stále berou v potaz….
Myslím, že v dnešní době, kdy si většina lidí muziku stahuje, je důležité dopřát těm, kteří si CD koupí adekvátní provedení. Grafické provedení a podpora kapely, či sběratelská „vášeň“ – proto se prodávají cd. Kdyby šlo pouze o hudební obsah, bez problému by si to mohl každý stáhnout. Cover a booklet je v podstatě jakási satisfakce za podporu kapely.
Některé kapely vydávají sběratelské edice i na vinylech. Přemýšleli jste někdy o této alternativě? Takový kolorovaný sedmipalcák by vám velice slušel!
Tak to děkujeme :-)… Abych pravdu řekla, ani jsme o tom ještě nepřemýšleli, protože na něco takového zatím nebyly prostředky. Ale v případě, že by se naskytla možnost a podpora, tak bychom do toho určitě šli. Myslím, že tím album nabývá nových rozměrů – a to nejen velikostních (smích).
Nedá mi to, abych se nezeptal na záležitost,o které jsem se zmínil i v recenzi. Některé kytarové riffy mi přijdou skoro až hardcoreové a v ten moment jsem si vybavil kapelu ORPHANAGE, kteří v podstatě dokázali i z doom metalu vytvořit razantní rozbušku. Znáš tuhle kapelu?
Přiznám se, že jsem je nikdy neslyšela (smích). Co se hard coru týče, tak je pár (ale doslova pár) kapel, které si poslechnu, ale nijak velkým HC fanouškem nejsem. U nás je doomová složka, jak už jsem zmínila, spíše obrazem našich emocí, než vlivem toho, co posloucháme.
V dnešní době je kapel velká spousta. Některé spolky dokonce produkují kvalitní hudbu, ovšem v záplavě tisíců dalších se stejně ztratí. Z vaší produkce mám pocit, že se tomuto „nebezpečí“ chcete vyvarovat. Řešíte nějak zvlášť tato témata?
Tak máme profily na serverech jako lastfm, facebook, myspace, bandzone, což by mělo napomoct propagaci. Dále máme samozřejmě oficiální web. Propagace je sice velmi důležitá a v dnešní době, kdy je opravdu jak říkáš spousta kapel, asi ještě mnohem důležitější než dřív, ale my bereme přednostně hudbu jako takovou. To je věc, na kterou se soustředíme a kam investujeme všechny prostředky. Propagace je pro nás až na dalším místě… ale pravda, je trochu smutné, že je dnes úspěšnost kapely odrazem dobré propagace a ne dobré úrovně.
Sestava MORGUE SON je v podstatě rozdělena mezi muže a ženy. Zajímalo by mě, jakým způsobem u vás funguje ona potřebná chemie? Vládne ve vaší kapele demokracie, a nebo někdo z vás má zkrátka poslední slovo?
No ono v podstatě až tak nezáleží na tom, kdo je žena a kdo muž. Protože jde především o názory, pohled na hudbu a tvoření jako takové a tam se nijak zvlášť pohlaví nepromítá (teda aspoň myslím). Rozhodně to není tak, že by ženy měly třeba míň prostoru. Záleží na každém, prostoru máme všichni dost.
Velká spousta lidí tvrdí, že když se tvoří album, bez hádek to nejde. Proběhlo něco obdobného mezi vámi?
Většinou se domluvíme bez problémů a není třeba autokracie, stačí obyčejné vysvětlení a zdůvodnění proč to má být tak nebo onak. Ale samozřejmě v případě nějakých neřešitelných neshod je třeba někoho, kdo by měl poslední slovo, což je zpravidla autor toho daného materiálu, o který se jedná. Nebývá to ovšem často.
Spousta kapel touží po smlouvě s velkým labelem a velkolepém tour po celém světě. Kdyby se vám tato příležitost naskytla, šli byste do toho? Asi nemusím zmiňovat to, že by se vám třeba i během krátké chvíle doslova přetočil svět vzhůru nohama…
Tak určitě šli 🙂 Ale jinak našim cílem je spíš dostat se k labelu – není nutné k velkému – od kterého budeme mít veškerou podporu. Po nějakých velkých turné nějak ani neprahnem, samozřejmě by to bylo velice hezké, ale není to nějaká priorita. Ideální stav by byl, kdybychom mohli řešit jen hudbu bez ohledu na organizační věci a finance.
Jako jedna z mála kapel stále využíváte oficiálních webových stránek a nesnažíte se spoléhat jen na Bandzone či MySpace, což je rozhodně skvělé. Je pro vás i tento způsob prezentace důležitý? Přiznávám se, že mě osobně je vždycky trochu líto, když zjistím, že má oblíbená kapela využívá jen tento způsob jednoduché prezentace…
No ono je to docela podobné jak s tím originální „cédéčkem“. Oficiální stránky ti dávají kvantum možností. V podstatě máš volné pole působnosti co se týče grafiky, jednotlivých záložek a obecně celého zpracování. Například žádný server (nebo nevím o tom) ti nedává možnost dát na web tapety ve vysokém rozlišení nebo například texty, či jejich výklad ke stažení. Servery jako bandzone podle mě slouží ke zběžnému seznámení s kapelou, ale vešeré další informace je výhodnější čerpat z oficiálních stránek.
Jakou roli ve vašem životě vlastně metal hraje? Sledujete nějak speciálně dění na tuzemské a světové scéně?
Dění určitě sledujeme, máme spoustu vzorů. To byla také jedna z motivací, proč jsme vlastně začali dělat muziku. Jinak muzika je pro nás asi jedna z nejdůležitějších – ne-li nejdůležitější věc. Ovlivňuje v podstatě všecko, co se okolo nás děje. Samozřejmě je to do určité míry individuální.
Mají členové MORGUE SON nějaké zájmy, které s hudbou vůbec nesouvisí?
V podstatě kromě povinností jako práce, škola atd. ani ne, snad jen Radim (bubeník) hraje fotbal a kluci se taky zajímají o auta, ale hudba je pro nás na prvním místě.
Dnes jsem se z medii dozvěděl tuto zprávu: „povinné úspory na penzi mají po smrti důchodce propadnout pojišťovně“. Jaký je váš názor na tuto problematiku?
Osobně se ani nijak zvlášť nedivím. Vždyť na podobném principu funguje třeba zdravotní, sociální a nebo jakýkoliv jiný typ pojištění. Taky můžeš celý život pracovat, nemít nárok na jakoukoliv státní podporu a platit sociální pojištění… jen je škoda, že z penzijního připojištění profitují soukromé společnosti, které investují kapitál v zahraničí, takže nějaká zpětná vazba je minimální.
Na co se mohou fanoušci MORGUE SON v dohledné době těšit? Máte třeba už nějaké nové skladby?
Materiál k novému albu máme v podstatě hotový, teď následuje dlouhá doba aranžování, pilování, opakování a tříbení. Hlavně nechceme nic uspěchat.Určitě bychom se chtěli posunout novým albem zase někam dál. K materiálu snad jen, že bude víc osobní.
Velice děkuji za rozhovor, pokud máte nějaké důležité info, na které nepřišla řeč, můžete ho našim čtenářům přednést! Mějte se fajn a přeju hodně štěstí, držím vám palce!
Děkujeme mockrát za rozhovor, recenzi i přání. Snad se všecko povede jak má. Na závěr snad jen to, že veškeré další info je nanašich stránkách a případně kontakt na nás: morgueson@morgueson.com.
ALL