Nevzpomínám si už, kdy jsem CD sehnal, ale pár let to bude. I po této době stále čumím jako puk. Jednak na obal, kde je porce černobílých fotek, na každé stránce bookletu jedna, co kus, to jiné téma. Uprostřed pak vložený list s jakýmsi textem, který je pro mě logicky „japonskou“ vesnicí. Dále mě i po několikátém poslechu stále burcuje i muzika samotná.Intro první skladby obstará na kytaře vybrnkávaný motiv písně, kterou u nás zpívá Marta Kubišová. Ihned po tomto antree se rozjede neuchopitelný výlet kdy dvě kytary třeští a k tomu naříká saxofon.
Elektrické šestistrunky chvílemí drnčí jako plech zapojený přes předzkreslovací efekt. Sax se nesnaží o motivy, jen krájí drsném podloží ostrým zvukem (1). Následující kus přináší burácející práci s páskou, jež byla nasycena všemožnými kousky hudby a útržky mluveného slova. Vše je živě efektováno za doprovodu sólujících saxofonových pichů (2). Říká se, že život je změna. Pak to platí i v muzice, kde je to navíc vděčné. Jak a co lze vyvádět s kytarou vyslechneme v jedenácti minutách. Kytarák „hráč“ zběsile loudí tóny, trhaně sóluje, drze pidliká. Druhý hudebník „zvukařík“ doluje maso.
Ze silně distortovaného nástroje dlabe objemnější zprasené ruchy. Oba k tomuto konání houkají, skučí (3). Tohle pustit v útržcích při zdolávání stezky odvahy tak si pár dětí stříkne do textilu, zbytek pak nadobro zcepení. Chlapci (nebo holky?) od kytar toho zřejmě nemají dost! Své hrdelní výrazivo se rozhodli předvézt v jiném gardu. Ryk dolují až z paty, extrémně křičí až vynechává mikrofon. Saxofonista cítí šanci využít téhle situace a v mozku přepíná na obdobný rejstřík. Divočí, ale v některých okamžicích nezapomene držet náladu a „slaďovat se“ (4). Po pár sólových extempore, po předvedení možností, se kapela opět sdruží a smahne komunikaci v triu, tedy dvě kytary a sax. Mírně roztažené stereo drží celek pohromadě. Zvuk je adekvátní potřebě. Vše je slyšet, nechybí přehlednost. Kytary jsou nabořeny jen velmi lehce a hra je to, oč tu běží (5). Závěr na závěr je zajištěn mluveným slovem (že by text z vloženého listu?) s lehkou podkladovou náladou (6). Volná improvizace. Povedená, vyvážená, nechybí vážnost, nechybí humor. Tohle mi vyhovuje, tohle rád poslouchám.
RadeK.K