Elektronický projekt MODURETIK, vedený Janem Jiskrou, jsem do dnešních dnů vůbec neznal. Když mi však na recenzi dorazilo CD „Fantas“, byl jsem opravdu mile překvapen. Už i na mou adresu chodí „elektrárny“ 🙂 O podobné úchylárny se v R.U.M. zinu stará především RadeK.K., ale když tenhle dáreček dorazil až ke mně domů, proč se mu nepodívat na zoubek. Ústřední cover nosiče připomíná apokalypsu v rozšířenějším stádiu. Už z toho důvodu jsem očekával EBM v naprosto masochistickém střihu, jenže… (ne že by úplně nebylo). MODURETIK nic takového opravdu nepřináší, kráčí „hodně přizdi“ a ve své podstatě se drží až nezdravě robotické unylosti. Pojmenovanou skutečnost však nelze nikterak brutálně stírat, jelikož právě v této hudební odrůdě má najít posluchač ryzí uměleckost. Jedna skladba jako druhá, dekadentní setrvačnost, monotonní vokál a nikterak složité aranže. Nicméně i přesto na tom všem něco je. Především hnilobný feeling a styl přednesu dělají s MODURETIKU poměrně ojedinělou záležitost, alespoň tady v Česku. Někdy stačí málo, aby posluchač získal pocit, že se přenesl do doby Terminatora 4. Ano, přesně takovouhle hudbu mohou mít rádi stroje! Na druhou stranu je zjevné, že MODURETIK čerpá inspirací spíše u starých elektronických kapel. Produkce samotná není nikterak přetechnizovaná, rozhodně nečekejte kanonádu efektů ve stylu THE CHEMICAL BROTHERS. I electro má dnes svoji „old school“.
Na CD se nachází devět kompozic, přičemž o první slovo se hlásí nepojmenované intro, které bylo pravděpodobně sejvnuto z nějakého hrůzného hororu. „Atom“ bez špetky vokálních linek nastavuje již výše zmíněnou odtažitou image, kulminující především ve skladbě „We Dancing“, baladou pro kyborky. „Fantas Magor“ je naopak o něco svižnější a do jisté míry i tanečnější kousek s českou lyrikou. Mezi nejlepší počiny pak lze zařadit hybnou, ovšem decentně laděnou EBM kulišárnu zvanou „Závislosti“. Opět polo-instrumentální skladba se skládá z několika rytmických rovin, přičemž hlasové halekání evokuje poslední nářky již pomalu rozkládajícího se narkomana. Ještě o stupeň výš bych vystavil track zvaný „Ty/Já“. Jedná se o jednoznačně nejsvižnější song, jež se dokonce snaží o pomyslnou melodii v jinak šíleně rozprostřené umělotině.
MODURETIK= zjevná šílenost pro malinkou hrstku posluchačů. Počítám, že tak 80% procent populace by podobný počin vyhodila z okna po první skladbě. Hledání různých prostředků k vyjádření vlastní pocitů…to je podstata, o kterou tu běží. „Fantas“ je zhoubné muzično, které dokáže v každodenním stresu člověka ještě více usadit na dno. Z tohoto materiálu prskají depky jak z papiňáku. Když váš pohltí, bude se vám to i možná líbit. Na MODURETIKU určitě něco je, ovšem pravda bývá někdy krutá: ano, tohle si rozhodně každý den pouštět nebudu. V nějakém temném klubu (třeba v Polsku je podobných podniků docela dost) bych si však MODURETIK velmi rád poslechl. „Roboti už jdou – roboti už tady jsou…
ALL