„Pohodlně jsem se usadil, udělal šálek čaje z nového pytlíku a jal se studovat cože’s mi to vlastně připravil…“. Tak pravil Michal Jaroš alias Kverd z kapely HEIDEN, kterého jsem si dovolil otravovat šestnáctkou rozličných skladeb. Nuže, pojďme do víru dění…
X-CORE – Good Bye Forever ( z alba „Life And Stuff“)
Hmm, romantický klávesy, ať je to neofolk bože, prosím…. Ne, tak to není neofolk. Mění se to do klasicky budovatelského nápěvu a riffování a já mám pocit, že bych měl z psacích potřeb vůkol postavit ledový chrám na vrcholu soumračné hory. Obehnat ho draky a ty pro jistotu ještě dalšími draky.
Jde o X-CORE a jejich poslední album „Life And Stuff“. Znáš tuhle kapelu?
Zvláštní, tohle jméno jsem měl vždycky zafixovaný pod nějakou tvrdší hudbou, ale to je asi prostě tím, že se v tom neorientuju. Tuším, že to nahrávali u Grapowa. Na mě to žádný dojem neudělalo.
LYKATHEA AFLAME – Flowering Entities (z alba „Elvenefris 2011“)
Ježiši, zasekl se mi přehrávač… Ne, tak to je technický death metal. Zní mi to jakoby hrálo několik kapel dohromady. Nevím – odcházím s hlavou jasnou a prázdnou. Na tohle sem starej…
Hi! No docela zásadní nahrávka téhle scény. LYKATHEA AFLAME z alba „Elvenefris“, které letos vyšlo v remastrované podobě…
Hi, zase jen jméno, které si ale s ničím nepojím, tahle muzika mě nebaví. Nevím, co bych tam měl poslouchat, na co reagovat, co si užít. Zásada / nezásada.
PUDING PANÍ ELVISOVEJ – I’am Your New Friend ( z alba „Play Pause Eject“)
Nějaká neo-úleťárna. Zpěvy zní jako THE BEATLES, což pro mě není blbě. Celý je to ale hodně repetitivní, což u týhle muziky dost vadí. Od půlky tam regulérně hraje víc skladeb BEATLES dohromady. To je nějakej bordel, vypínám, nevím kvůli čemu bych si měl tohle ještě pustit. Brouky si dávám čas od času fakt rád, ale tohle je mimo.
Dost zvláštní věc ze Slovenska s názvem PUDING PANÍ ELVISOVEJ. Takže obdobné šílenosti nemusíš?
Nemusím, já se v tom fakt ztrácím… Asi jsem prostě stará konzerva.
NOSFERATU – Horror Holiday (z alba „Wonderland“)
Jo, tohle bude nějaká modernější gotika. Produkčně je to docela plochý, ale to je možná tím, že to není nová nahrávka. Zpěvák má takovej ten intonačně vystylizovanej projev. Žádanou imaginací podobný muziky určitě bude určitě Střihoruký Edward :-D, ale proč ne. Je to na mě dlouhý, ale alespoň nemám hned chuť to vypnout.
Takhle hraje jedna z legend britského gothic rocku a jmenuje se NOSFERATU. Možná je opravdu překvapení, že to nehraje úplně „staře“…
Jo, to je z toho slyšet. Ono to asi bude vypadat hrozně, ale i ten gothic rock mě minul. Rozhodně ale chápu, co a proč se na tom lidem líbí.
TEXTURES – Reaching Home (z alba „Dualism“)
Moderní metal, tak jak jsme asi zvyklí ho slýchat a mít/nemít rádi. Nic překvapivýho, ale ten hlavní melodickej motiv je pěknej, funkční, to se mi líbí. Odzpívaný je to taky slušně, akorát je zpěv zvučenej tak nějak „naprostředek“, což by mohlo nahrávat tomu, že to je kapela odsud, ale to jen hádám. Interpreta nepoznám, podobný věci si nepouštím.
Často hrají v ČR, mají zde hodně fanoušků a jsou to…TEXTURES z jejich nového alba „Dualism“.
Kurva, za toto mi někdo utrhne hlavu, nějakej kamarád mi to pouštěl týden zpátky a teď jsem si to fakt nevybavil :), lev už prostě není co býval.
HT – Noc a samota (z alba „Absinth“)
Zvukově tomu chybí prostor, ale má to takovou psychedelickou náladu. Zpěv se mi nelíbí, ale zase to nemá úplně blbej text. Každopádně je to slovenský a skladba se jmenuje „Noc a samota“ :-), to tam zaznělo fakt dostkrát :-D.
Ano, skladba se skutečně jmenuje „Noc a samota“ a hraje ji skupina HT. Jsou pro tebe texty obecně jen doplňkem, anebo je při poslechu hudby také pečlivě sleduješ?
Pokud je můžu sledovat, sleduju je. Vokály chápu jako další rovinu vyjádření, další nástroj. Když slova mají co říct, je to skvělé a můj osobní dojem to hodně vylepší.
ROOT – Legacy Of Ancestors (z alba „Heritage Of Satan“)
Studenější vyznění, to bych se mohl chytat trochu víc. Jasné, tohle jsou ROOT, takhle produkuje kytary Blackie – je to docela rozpoznatelný – to bude asi něco z nový desky. Textově to je hodně impotentní, 3:41 je ale sympatickej čas, dýl bych to asi poslouchat nechtěl. Z jejich tvorby totálně žeru „The Book“. Na tu desky bych přísahal, ale zbytek mi nic neříká a „Satanův odkaz“ bude patrně případ druhý. Nic jsem si v tom pro sebe nenašel.
Ano, jsou to noví ROOT. Já naopak nejvíce žeru „Kärgeräs“! Co myslíš, že vede staré pardály k obdobnému návratu? Domníváš se, že by třeba HEIDEN mohli být za cca. 10-15 let znovu „více“ metaloví ?
Nevím, nerad bych mluvil o něčem takovým z mojí pozice. Možná je to prostě určitá forma příjemné retrospektivy, která ROOT baví. A že by HEIDEN byli víc metaloví? Juj, no teď si to těžko dokážu představit, popírat to by bylo asi naivní. Zatím máme docela jiné choutky a vize.
FREAKANGEL – The Last White Dance (z alba „Humanity By De-fault“)
Tucárna s kresleným „zpěvem“… Inu proč ne, pokud to bude mít nějakej rozvoj a nápad. A hele, nemá to nápad… Kdo by to byl řekl? Tak popojedem.
Ukázka estonského EBM. Kapela se jmenuje FREAKANGEL…
Nikdy jsem o tom neslyšel, i kdyby tahle skladba zrovna fungovala, často se u podobných věcí nemůžu zbavit dojmu, že tam jakoby „chybí písnička“. Zase to bude čistě otázka osobních preferencí.
ARKONA – Nikogda (z alba „Slovo“)
Válečná vřava – střih – chropot – střih – death – střih – Máša. Jo, ARKONA a další marný pokus oživit slovanský pagan metal. Píšťaly, velkolepost, strojený smutek, drive – to všechno tam je a to všechno mě dokonale míjí.
Takže pagan období už tě definitivně minulo?
To asi takhle nejde říct, jen prostě nevydejchávám jeho juch-expresivní metalovou formu. Takový „Kveldssanger“ od ULVER poslouchám pravidelně a pořád, stejně tak třeba WARDRUNU nebo třeba „To The Nameless Dead“ od PRIMORDIAL. Čili nejsem alergický na přírodu a pohanství jako takové – to vůbec ne, mám k němu stále úctu. Podobné formy vyjádření jsou mi už cizí.
STONE SOUR – Say You’ll Haunt Me (z alba „Audio Secrecy“)
Modernější rocková písnička? Vida, tohle se příjemně poslouchá, dobrej zpěv. Tohle mě baví, připomíná mi to Coreyho Taylora ze SLIPKNOT, takže to možná bude ta jeho druhá kapela… STONE SOUR… nebo tak nějak.
Vynikající! Opravdu jsou to STONE SOUR! Máš z obdobného hudebního ranku ještě nějaké oblíbence?
Jasně, často si dávám třeba poslední desku ALICE IN CHAINS, což mi nepřijde úplně mimo. Taylor má úžasnej hlas – barevnej, svůj. Poslouchám rád i SLIPKNOT, když mám náladu na něco tvrdýho a třeba u nich mi přijde, že to na jeho projevu stojí a padá. STONE SOUR na mě působí mnohem víc jako kapela, kde každý má svoje místo.
EUTHANASIA – Revelation ( z alba „IV.“)
Začátek je příjemnej, podobný náladový brnkání mám rád. S nástupem kytar už mám ale zase trochu obavu, že se mi to líbit nebude. Hmm, první slova a je vymalováno. Gotický atmosférický rock bez atmosféry – jako kuře na kešu, jenže bez kešu. Na ty refrény snad existuje nějakej generátor na netu, to není možný.
Po delší době se na scénu vrátila česká EUTHANASIA. Počítám, že tuhle kapelu asi znát budeš. Skladba pochází z aktuálního CD „IV“.
Hmm, EUTHANASII zase vnímám jen jako jméno, které jsem možná zachytil na nějaké výběrovce, ale to je tak asi všechno. Fakt se mi zdá, jakoby to celý mělo hrát na feeling, který tam ale potom chybí. Nemám pro podobnou muziku asi buňky nebo pochopení.
OLD SILVER KEY – Cold Spring (z alba „Tales Of Wanderings“)
Podobný přístup, tentokrát s přesahem do blacku. Má to takový současný feeling a výsledek je pro mě o mnoho poutavější. Taková muzika opravdu emoce vyvolává a to se mi líbí. Je to trochu na styl ALCEST nebo LES DISCRETS, ale ani jedno z toho to není. Zní to garážovějc. Nepoznám to, ale líbí se mi to určitě nejvíc z toho co jsem zatím slyšel.
Odhadoval jsem, že tohle by se ti líbit mohlo. NEIGE+DRUKH = OLD SILVER KEY. Osobně jsem však od této koalice čekal přece jen o něco víc…
Jo tohle, jasné. Tu nahrávku jsem samozřejmě zaznamenal, ale kdovíjak nadšený jsem z toho nebyl. Možná jsem zkoušel jiný song než jsi mi vybral ty, ale měl jsem z toho celého takový „nucený“ dojem.
ENVY – Dreams Coming ( z alba „Recitation“)
Niege? My o vlku a vlk… Jeho projev a harmonie na kytaru jsou hodně specifické a tohle tu náladu má takže bych tipl, že v tom má prsty. Struktura skladby je nezvykle energická a špinavá takže to asi nebude ALCEST. AMESOEURS už bohužel nefungují takže buď ta kooperace – LANTLOS a nebo PESTRE NOIRE. Ani jedno z toho naposlouchaný nemám, takže spíš hádám. Co se skladby týče, určitě palec nahoru.
Tak tady jsem tě možná maličko načapal. Jsou to japonští ENVY, takže pokud je neznáš, možný typ pro tebe?
To jsi mě načapal trochu víc než maličko :), tuhle věc jsem zase vnímal jako jedno z mnoha jmen a je to určitě zajímavá práce. Poohlédnu se.
SUNDOWN – Don’t Like To Live Today (z alba „Design 19“)
V podstatě bych mohl zopakovat to, co jsem napsal k písničce 11. Jen bez toho brnkaného začátku. Schematické, poplatné klávesové plochy, které skladbě nic navíc nedávají, riffování průhledné jako sklo, přímá rytmika a zpěv ala Ville Valo (jen o 2 třídy horší). Připomíná mi to GREEDY INVALID. Fakt se nechci nikoho dotknout, ale tohle mě zkrátka nebaví. Svý posluchače to nepochybně má, pro mě už to je hodně nepříjemný balancování na hraně seriózně míněný produkce a zábavovky.
Ukázka z alba, které už je takřka zapadáno prachem. Jsou to švédští SUNDOWN z alba „Design 19“. Zaregistroval jsi někdy v minulosti toto jméno?
Asi ani ne, chápu že ve své době třeba ta nahrávka působila úplně jinak, ale mám dojem, že na to, abych tuhle věc docenil bych s ní musel prostě ten čas prožít. Takhle je to jalový až hrůza.
SECRET Of DARKNESS – Voices Of Truth ( z alba „(In) Humanity“)
Melodický black metal a asi to znám, protože mi to hrozně něco připomíná, ale ani za prase si nemůžu vzpomenout co. Klidně by to mohlo být český. Není to ale můj šálek kafe (na který sem zrovna dostal chuť). Táhlá sloka střídaná rytmickým breakem, který se v pohodě poslouchá napoprvý, ale na další poslechy už nic nenabízí. Doma bych si to nepustil.
Ano, tady jsme doma. Kapela se jmenuje SECRET OF DARKNESS, přičemž skladba pochází z nového alba „(In) Humanity“.
Jojo, vychází to myslím u Metal gate, zaznamenal jsem to, pamatuju si ten opravdu nepovedený obal :). Asi to má svoje příznivce – není to průšvih nebo tak něco, ale já potřebuju od hudby asi jiný věci.
DAVOVÁ PSYCHÓZA – Stráta pameti (z alba „Nakrmte prežratých“)
Uh… :-D. Točte se punkáčové :-D. Slovenský melo-punk-rock s podprůměrným zvukem, zpěvem, textem a vším co k týhle radovánce patří. Jako veselá tečka na závěr to není špatný.
Legendární slovenská punkovka DAVOVÁ PSYCHÓZA. Co ty a punk? Stane se ti, že by sis někdy pustil obdobnou hudbu?
Já a punk? Nevím, nejspíš ho nesnáším 🙂 Je tam v podstatě skoro všechno co na muzice nesnáším :), ale občas je to i sranda, takže když se chcem někde pinknout těžko si pustíme Bacha, že jo. Pro mě je asi nejlepší punk „God Save The Queen“ od MÖTORHEAD.
Moc děkuji za čas, který jsi skladbám věnoval. Nyní bych tě rád poprosil o výčet tvých současných oblíbenců… díky!!!
Já děkuju za příležitost ověřit si, že mám hodně, hodně co dohánět. V poslední době mi ušima nejčastěji projde tohle:
BLACKFIELD – II
MIRACLE – Fluid Window
PLACEBO – Meds
SÓLSTAFIR – Svartir Sandar
KORN – The Path of Totality
GHOST BRIGADE – Until Fear No Longer Defines Us
HIM – Deep Shadows & Brilliant Highlights
ALL