MERZBOW & JOHN WIESE – Multiplication (CD -2004, Misanthropic Agenda)
Harsh noise jaxviň! Hodinový disk je poctivě rozdělen. Masami Akita poslal v květnu zvuk do Ameriky, tam jej zpracoval John Wiese a o měsíc předtím se událo to samé, ale opačným směrem. 5:1 není výsledek hlukového utkání, ale poměr skladeb. Vyváženost obou materiálů je markantní, oba kováři umí nekompromisně drtit i se zklidnit a na chvíli opatrně chroupat, aby zase rozjeli ten známý, nekonečný seriál. Mírnou převahu má Wiese kvůli používání kontrastnějších prvků. Akita je zde zadumanější a snad i proto výsledek není, řekl bych, stoprocentní. Pracuje, tvoří, manipuluje, ale mládí si nebere servítky. Velmi potěšující!

JAMIE SAFT & MERZBOW – Merzdub (CD – 2006, Caminante Recordings)
Kromě svých sólových nahrávek Masami Akita alias MERZBOW, se účastní také split realizací, ale hojně také poskytuje své syrové zvukové materiály druhým, kteří s tímto, bez jeho zásahu dělají poté psí kusy. Ne vždy se zadaří a je otázkou nakolik je výchozím bodem kalkul velkého jména.

Jamie Saft připravil na svém labelu kolaborační disk s tříbarevně vyladěným digipakem. Černý podklad a na něm žlutá, zelená a červená. Mozaikovitě poskládané čtverečky s kulatými rohy, čtyři vložené kartičky, tři na odvrácených stranách adekvátně kolorovány, čtvrtá se sérií log vydavatelství. Strany přední nesou informace. Z těch se lze dočíst, že MERZBOW dodal počítačovou nahrávku z ložnice, jíž poté Jamie Saft podkreslil a smíchal množstvím nástrojů (zpěv, kytara, basa, bicí, varhany, syntezátory, nahrávky).

Tato mince má dvě rozporuplné strany. Osm tracků na ploše 71 minut je pestrých jako barevné kombinace obalu. I přes jistou garážovitou zastřenost celku, jsou nástroje lehce rozpoznatelné, přestože velice efektovány. Odvažuji se tvrdit, že americký panáček je muzikant. Skladby mají struktury skladeb a hudební nástroje jsou plně využívány k tomuto prospěchu. Se stylovými omezeními si J. Saft hlavu neláme. Conquerer (1) má serióznost klasické hudby i divnost avantgardy. „Beware Dub“ (2) je strašidelným kouskem ruchových impulsů, rytmizujících kovů, hravých kláves a vesmírným hlasem. „Shinning JLO“ (3) nahrává mé teorii o hudebníkovi. Zkreslení je veliké, ale když se rozjedou bicí muzika je hotová. Sludge-dub-techno. Zprasení Scorn! Kantacky Fried Dub (4) je nejkratším úsekem nosiče a přilétá na proudech šumících větrů. Elektronické svisty plynou a občasně jsou narušeny střihem. Výtečná skladba! Pravda i následující „Visions Of Irie“ (5) má přes šest minut, ovšem nestojí v řadě. Úvod by mohl v klidu posloužit třeba Daliboru Jandovi jako nápad na nový hit, zbytek už nikoli. Syntetický rytmus a varhany stále předou tu svou, Jamie moduluje hlasy a dráždí efekty. Ke konci skladby vyslechneme několik intenzivnějších pasáží, ty však působivou skladbu nezničí. V čem spočívá nebezpečnost „Dangermixu“ (6) jasné není a nebude. V rámci celku zajímavá mixáž ruchů se syčícím koncem. „Updub“ (7) je opět na vlně zpomaleného filmu. Díky bzučící elektronice a skoro-havajce nepůsobí temně i když hlas je hnán do nejnižších poloh. Bicí a rytmické vzorce se sekají, takže se může stát, že se přistihnete, jak divně cukáte hlavou. „Slow Down Furry Dub“ (8), nejdelší a závěrečná. Také ihned vycítíte, že není kam pospíchat. Déšť, decentní ruchy navozující pocit vylidněných prostranství, monumentální klavír a pod igelitovou stříškou reggae kapela, snažíce aby lidé z oslavy neodcházeli a neodjížděli domů. Co je to však platné, chvílemi sílící vítr, zima, jsou mocnější než unylá muzika. Lidé se vytratili a konce deště se dočkali jen zvyklí živočichové.

Toliko tedy můj subjektivní popis té dobré a snad správné varianty. Buď se můžete na album dívat jako na dobrou Saftovu sólovku nebo na špatnou spolupráci. Díky poslechnutému tvrdím, že bylo naprosto zbytečné užívat polotovary japonského hlukostřelce. Budu-li tedy uvažovat o albu jako takovém, myslím, že Saft neměl pražádnou jinou potřebu užívat cizí ruchy, než „zištný“ důvod velkého jména, k rozšíření svého umění, které si to dozajista zaslouží. Těch pár, nevýrazných hluků už by bez problémů zvládnul také, má na to!

RadeK.K.