MAGMA HOTEL se v R.U.M. zinu hezkou chvíli neukázali a dnes už tomu je víc jak deset let, co tahle parta zrealizovala parádní debut „Deja vu“, na kterém v podstatě ujíždím dodnes. Klukům se tenkrát povedla vskutku parádní věc… Čas ovšem běžel dál jak zjednaný a v roce 2009 se „Magmáči“ dočkali pokračování v podobě druhé alba „Original Cliché “, které se však ke mně nikdy nedostalo a vlastně jsem z něho slyšel pouze onu slavnou klipovku, kde jsem si povšiml i několika změn v sestavě, přičemž dnes už v řadách MAGMA HOTEL působí zcela jiní kytaristé, než tomu bylo na debutu (Payo, Šotek), zatímco „staré jádro“ je tvořenou stále naprosto přesvědčivým vokalistou Rockem, basákem El Bartem a bicmenem Elwisem B. Posledním článkem do skládačky je poté klávesák Ropko…
V této sestavě, dá se říci šest let od vydání posledního alba, se MAGMA HOTEL (konečně) přihlásili s další oficiální prezentací své vlastní tvorby, byť se tedy nejedná o řadovou desku, ale spíše ‚EP, jehož cílem je patrně představení aktuální formy s ohledem na následnou realizaci dalšího alba. A jak moc jsou tedy MAGMA HOTEL úspěšní v současnosti? Přiznávám se, že VELMI! Pokud jsem před lety o kapele hovořil jako o jedné vůbec z nejlepších formací v ranku hardcoreovém, tak toto tvrzení mohu hravě zopakovat i po těch dlouhých deseti letech. MAGMA HOTEL jsou zkrátka výrostci, kteří se nedrží pouze jedné určující šablony, snaží se neustále experimentovat, vymýšlet „blbůstky“… a právě ona hravost dělá hudbu kapely nesmírně zajímavou, nenudící, avšak zároveň energickou a chytlavou.
Je to vskutku nějaké fluidum, jež MAGMA HOTEL od nepaměti provází, ovšem i čtyři nové kousky drží nějakou „zvláštní silou“ pohromadě. Zkrátka i takřka hluchý člověk musí po jednom poslechu poznat, že každá ze skladeb je v podstatě úplně jiná. „Agora“ např. těží z klasického „MAGMA know-how“, tj. pomalejších pasáží, jež jsou často střídány parádními kytarovými nástupy. „Phoenix“ poté představuje kapelu v ještě ostřejších barvách, kytarový zvuk má doslova sílu buldozeru a pochválit musím ještě jednou opravdu parádní hlasovou práci vokalisty. Abych však ještě přinesl špetku názoru do mlýna… skladba mi evokuje náladu, kterou jsem měl kdysi dávno při poslechu debutu „Snappin Necks“ od STUCK MOJO, kde se to rovněž zpěvy rozdávaly s hip-hopem, ovšem to ostatní byl jednoduše METAL jako brus! Že jsou však MAGMA HOTEL schopni všeho, tak o tom vypovídá hned následující „Cheesy King“, kde se jejich „všechno core“ kříží s funky a vůbec i emočně je skladba zdánlivé pohodová (překvapí i dechové nástroje), ovšem v závěru se rozjede takové peklo, že je rozhodně třeba si držet klobouky. Kdepak, žádný krok mimo, ale naopak udržení maximální barevnosti. Ono stačí si v této souvislosti vzpomenout na obdobně laděné album „Nice“ od ROLLINS BAND a každému musí být hned jasné,kdo byl vždycky několik kroků před ostatními.
Nicméně tečkou za celým „ípkem“ je nesmírně chytlavá smršť „Rock Like That…“, podtrhující písničkový um MAGMA HOTEL, a dokonce bych se nebál použít slovo suverenita, neboť právě tento song je v daném žánru opravdovou hodnotou a nedá se mu vytknout zhola nic. Navíc jak už jsem výše uvedl, MAGMA HOTEL mají rozhodně svůj ksicht, jsou snadno rozpoznatelní (což je dnes v tisícovkách kapel doslova dar z nebes) a co je vůbec nejpodstatnější, nejsou zahleděni slepě do jednoho hudebního ranku. Už teď se tedy těším na plnohodnotné album a pevně doufám, že se ponese v obdobném režimu. MAGMA HOTEL znovu nabírají dech a snad se jim konečně povede výraznější průlom. Radost poslouchat!
ALL