Umění z popela a prachu! Je to téměř nemožné, ale na funeral doomovém nebi se objevila další zajímavá hvězda…no, ona je to přímo LUNA! Za vším stojí jeden jediný umělec jménem DeMort, jehož práci mnozí fanoušci zachytili už při poslechu debutového CD „To All in Graves“, na kterém se tenhle chlapík podílí společně s vokalistou Growlleminem Amorem. Projekt LUNA je však zcela jiný level, vždyť o všechno podstatné se postaral DeMort sám a dost možná bylo jeho cílem vytvořit jakousi odpověď na produkci tajemného uskupení EA, které se stalo i v mezinárodním měřítku, neuvěřitelným kultem. Ne, rozhodně nechci tvrdit, že se DeMort chtěl svést na úspěšné dráze Rusů, to by bylo přinejmenším hodně nespravedlivé tvrzení, ovšem je opravdu pozoruhodné sledovat, kterak dokáže určitá filozofie tajemnosti zacloumat i s ostatními umělci, jejichž cílem není odvádět pozornost od hudby bombastickými promo fotkami, ale spíše se držet alespoň částečné anonymity. Když se kupříkladu podíváte na jednoduchý booklet CD, tak kromě ústředního motta, tu nenajdete žádné „obtěžující“ informace, kterých bych se mohl fanoušek chytit. Něco podobného v minulosti předvedli už démoničtí ufos DARKSPACE, nemluvě o výše uvedeném kolosu EA.
Nicméně nejen v tomto ohledu je ukrajinská LUNA podobná ruské sestřičce o dvou písmenech. Stačí si jen poslechnout několik málo vteřin titulní, jediné, takřka hodinové kompozice a okamžitě každému příznivci musí dojít, odkud vítr vane. Materiál „Ashes To Ashes“ je totiž živou oslavou symfonického doom metalu a pokud mu snad chybí jistý punc překvapení, přebíjí to neskutečnou…a ještě jednou neskutečnou… atmosférou! Jakože bude produkce LUNY pro některé posluchače naprosto neuchopitelná, nudná, monotonní, tak pro ty ostatní bude představovat skličující exkurz do světa nekonečné bolesti a melancholie.
Navzdory tomu, že DeMort nepřichází s nikterak originální produkcí, tak i přesto dokáže zaujmout celou škálou snadno zapamatovatelných melodií, resp. motivů, jež se v průběhu necelé hodiny pravidelně opakují. Dlouhatánská kompozice tak strukturou připomíná spíše skladbu z hudby klasické, ostatně ani jinak by snad tahle skládanka nedržela pohromadě. Zajímavé ale také je, že na určité úseky klade DeMort důraz tím způsobem, že je v minutě schopen zopakovat jediný motiv hned několikrát za sebou. V rámci funeral doom metalu sice nic neobvyklého, ovšem takto dlouhosáhlá kompozice představuje přecejen určitý druh (účelového) extrému, nemluvě o absenci jakéhokoli vokálu. Ani jeden záchytný bod! Poslouchat hudbu projektu LUNA, to je jako dívat se na proud vody v řece. Tok symbolizuje omamnou hru kláves, obrovské balvany, kolem kterých se vodní živel točí, představují tvrdé nástupy kytar, pochopitelně výrazně pompézních a účelově vystavěných tak, aby jednotlivé riffy byly co nejslovutnější. Ještě temnější atmosféra poté příští při dosti častém využívání klasického klavíru, jež do celkové vyznění ideálně zapadá a přináší tak něco málo z lekce klasické gotiky (jako bych občas slyšel úseky z tvorby bájného dua LACRIMOSA). Co si tedy více přát? DeMort učinil pro působivost své hudby naprosté maximum!
„ Ashes To Ashes“ je nesmírně působivá nahrávka, ovšem jak už to v tomto žánru chodí, musí ji dát posluchač potřebný prostor. Poslech pouze „na půl plynu“, je v tomto případě naprosto k ničemu. Úplně ideální je si hezky sednout večer do křesla, zapálit nějakou tu svíčku a se sklenkou vína tiše rozjímat. Pro milovníky romantiky, kterým nevadí špetky jedu ( vyostřená monotónnost), je tento krásný opus hotovou povinností!
ALL