Nedávno jsem na R.U.M.u recenzoval novinkové album „nu-metal-HC“ formace LATITUDE 77, které nese název „In Between The Lines“, a protože jde o materiál poměrně zajímavý, rozhodl jsem se kapelu vyzpovídat prostřednictvím vůdčí persony Daniela Krofta (kytara, zpěv).
Ahoj! Na úvod mi dovolte dotaz spojený s vaším názvem. Co přesně vyjadřuje – LATITUDE 77?
Název vznikl spontánně a skrývá v sobě místo na Antarktidě, odkud čerpáme naše hudební představy. Přesné souřadnice neuvádíme, aby nám tam ty představy nikdo neukradl (jako třeba BIOHAZARD 🙂 ).
V současné době se můžete pochlubit novinkovým CD „In Between The Lines“. Pokus se ho nyní nějakým způsobem charakterizovat. Pro jakého posluchače je album určeno?
Toto album vznikalo téměř tři roky, kdy jsme se snažili zkombinovat styly NU metal, HC a elektroniku, které nás baví. Občas nebylo úplně snadné dát dohromady odlišné pohledy a vybrat to nejlepší ze všech našich nápadů a vzájemně je propojit. Přesto, že většina písniček má nosné melodie a riffy, troufneme si říct, že toto album není pouze na jeden poslech. V každé skladbě je mnoho drobností, které objevíte při druhém a třetím poslechu a jejich nedílnou součástí jsou texty, v kterých jsme se snažili poukázat na některé problémy současnosti a mezilidské vztahy. On samotný název „…In Between The Lines“ vyjadřuje motto alba. Hledat v našem přetechnizovaném světě plném informací tu správnou a ještě k tomu pravdivou zprávu (informaci). Album je určeno všem, kteří mají rádi tvrdou a melodickou hudbu, rádi si na ni zapaří, ať v klubu nebo doma, bez rozdílu věku, pohlaví a vyznání.
Na vaší hudbě si cením toho, že dokážete jednotlivé skladby skutečně vygradovat, nicméně občas se mi zdá, že se necháváte až příliš unášet svými hudebními vzory. Viz. třeba „biohazardovské“ sbory. Zkusím se však zeptat trochu jinak: baví vás do hudby vkomponovávat i ty motivy, které sice nejsou až tolik osobité, ale přesto stále fungují? Ptám se proto, že LATITUDE 77 je jistě kapela, která svůj drive naplno prodává v koncertním provedení, nemýlím-li se?
Přirovnání k BIOHAZARD je příjemné, nicméně nikdo z nás tuto kapelu neposlouchá. Podobnost je zde čistě náhodná, ale děkujeme. Nemáme žádné idoly, které bychom v naší tvorbě vyloženě následovali. Na druhou stranu je téměř nemožné se v tomto hudebním žánru vyhnout podobnosti s již existující skladbou či kapelou. Lidi rádi přirovnávají. Myslíme si, že hudba by toho, kdo jí dělá, měla především bavit. Jestli použije riffy, které nejsou úplně originální, ale umí je zahrát srdcem a nevidíme v tom problém. Podíváš-li se dnes kolem sebe, najdeš spoustu hudebních naondulovaných prázdných a bezduchých těles, které se snaží být tak originální, až se sami sebe ptáme, zda je to ještě hudba. Proto se snažíme naše koncerty užít s našimi fanoušky.
Domnívám se, že ve stylovém ranku, který jste si vybrali je i v našich končinách poměrně velká konkurence. Máte nějaké své oblíbené kapely či spřízněnce, se kterými často a rádi vystupujete?
Konkurence je určitě velká, jako v superstar, ale upřímně, neznáme tady kapelu, která by měla podobnou tvář jako my. Většina kapel, které byly spřízněné, dnes už neexistují. Např. FOURTH FACE, DIVINE…
CD jste oblékli do skutečně překrásného kabátku. Jak je pro kapelu vašeho formátu důležitý právě tento bonus? Berete svůj počin jako takové vyjádření vlastní identity? V době, kdy třeba mladší posluchači v podstatě neznají nic jiného než mp3?
Důležité to je, jinak bychom to nedělali. Naši identitu to sice podporuje, ale důvod byl hlavně praktický. Stává se nám velmi často po koncertech, že po nás chtějí fanoušci CD, nejlépe s podpisem členů. Tam se MP3 blbě prodávají a ještě hůř podepisují. A pořád jsou ti, kteří si tu placku chtějí osahat. A právě pro ty jsme vytvořili ve spolupráci s Mirkem Kantorem toto nádherné CD. Jinak naše MP3 jsou ke stažení celosvětově (Amazon, iTunes, atd.).
Existují kapely, o kterých posluchači tvrdí, že hrají „stále to samé“. Jak se s tímto možným zádrhelem hodlají vypořádat LATITUDE 77? A je to vůbec „zádrhel“, když jedna tatáž kapela drtí to samé už dlouhé roky?
Identita je to, co se začíná vytrácet v celém dnešním světě. Zádrhel to být nemusí, styl je identitou, ale měl by být znát nějaký posun a vývoj. Co čeká nás, ukáže blízká budoucnost.
Stagnovat určitě nechceme. Už z naší novější tvorby je cítit posun malinko jiným směrem. A reakce fanoušků potvrzují, že je určitě správný.
Jakou úlohu hrají ve vaší hudbě texty? Neuvažovali jste o češtině?
Jelikož se snažíme nebýt jen spotřební kapelou, textům přikládáme dost velký význam a nejednou jsme se kvůli nim pohádali. Čeština je krásný jazyk, ale neumíme s ní pracovat tak, jak bychom chtěli. Navíc, nejsme úplně čistokrevná česká kapela.
Tak teď malinko netradiční otázka, ale velmi mě zajímá váš názor. Možná jste si všimli, že recenzenti takřka ve všech periodikách oceňují nejvyššími hodnoceními nahrávky se složitými kompozicemi, leckdy i monotónní plochami, nehledě na náročnost poslechu. Jak se podobné recenze čtou třeba právě vám, kapele, která si zakládá na písničkovosti a snaze strhnout posluchače v podstatě okamžitě?
Nemyslíme si, že komplikovaný = lepší. Hudba není matematika, má svou duši. Podle toho by měla být posuzována, ale stejně je to vždy o subjektivním pocitu. Známe dost přetechnizovaných nahrávek, při kterých nikdo nehne brvou, a taky známe CD postavených na pár akordech, z kterých se posral celý svět. Dalo by se tedy říct, že s opěvováním složitosti ani monotónnosti nesouhlasíme.
Získal jsem pocit, že vaše tvorba se v budoucnu může vydat několika různými směry. Mátě už alespoň částečnou představu, jak bude vypadat vaše další nahrávka?
Vážně? A které směry to jsou? 🙂 Jak to bude vypadat dál to bychom taky rádi věděli. Možná bychom se mohli nechat strhnout představami recenzentů a vytvořit něco komplikovaného. On ten dnešní svět je málo. 🙂 Ale vážně, jak už jsme se zmínili, představy máme, ale 100% odpověď ne.
Ještě k tomu směřování. Mám pocit, že se můžete vydat cestou spíše melancholických skladeb, anebo úplně otočit, vytvořit ještě nadupanější skladby, eventuálně mnohem více zakomponovat elektroniku…ale tak…nebudu spekulovat, pojďme dále. Většina kapel současnosti se doslova vykašlala na vlastní webovou prezentaci, ovšem LATITUDE 77 k nim rozhodně nepatří. Váš web je naprosto výstavní! Je pro vás i tento způsob prezentace důležitý? Doufám, že své stránky nezrušíte…
Naše stránky jsou odrazovým můstkem do ostatních kybernetických světů. Je to takový rozcestník a záleží na každém, co mu vyhovuje. Přijde nám hloupé vypisovat seznam všech našich stránek, kde jsme. Na latitude77.com najdete vše potřebné. A stránky rušit nebudeme.
Na vašich profilech se to hemží nabídkou koncertních akcí. Můžete tedy prozradit, kde vás budou moci vaši příznivci v nejbližší době vidět a slyšet?
Teď se věnujeme hlavně propagaci CD. Koncertovat budeme od podzimu a to jak v Čechách, tak i v zahraničí. Nejvzdálenější destinace, která je v jednání, je Brazílie.
V Česku se nyní rozběhla pravá festivalová sezona. V podstatě každý víkend je nějaké větší či menší akce. Nemáte pocit, že těch akcí je až příliš? Má vůbec tuzemský fanoušek tolik finančních prostředků, aby utáhl víc jak jednu či dvě akce?
Pro kapely je super, že mají tolik příležitostí si zahrát pro větší publikum. Bylo by příjemnější, kdyby dostávaly větší prostor i méně známé kapely. Kolik má tuzemský fanoušek finančních prostředků netušíme, ale doufáme, že se mají všichni dobře a živou hudbu nepohřbí. A hudba nezůstane pouhou virtuální realitou. V dnešní době lze i v domácích podmínkách vytvořit slušné nahrávky. Avšak pouze živá produkce podpořena kvalitním ozvučením odhalí opravdovou tvář kapely.
Velice děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí!
My děkujeme všem z R.U.M. a přejeme také hodně zdaru.
ALL