Tak se to nějak sešlo a po poměrně krátké době vám přináším rozhovor s další chilskou kapelou. Po projektu ASTORVOLTAIRES dostávají prostor i velmi agilní doom metalisté LAPSUS DEI, které jsem zastihl právě na jihoamerickém koncertním turné. Na mé otázky odpovídal kytarista Rodrigo Poblete…
Než začneme s rozhovorem, schválně nám řekni, co v těchto dnech děláš a jak se máš?
Ahoj !!!! U LAPSUS DEI je v současnosti všechno OK. Pracujeme totiž na přípravě předprodukce našeho nového alba a zároveň podnikáme koncertní šňůru na podporu ´EP “In Our Sacred Places’s”. Jinak naše koncertní šňůra zahrnuje několik měst tady v Chile a taky Peru, takže se v současnosti skutečně nenudíme!
Co pro vás vlastně znamená metalová hudba? Jaký je to pocit být součástí toho jednoho velkého kolotoče?
No, občas si to možná nechceme připustit, ale mohu říci, že metal je v podstatě náš způsob života. Není to jen o hudbě, kterou děláme, je toho mnohem víc. I třeba o každodenní rutině. Ze všech stran máme přátelé, kterou jsou na tom stejně jako my. Je to zkrátka o stejném druhu života.
Kolik ti bylo vlastně let, když jsi začal poslouchat metal? Bylo pro tebe snadné dostat se do kontaktu s tímto druhem hudby? Jaká byla první metalová nahrávka, kterou sis koupil?
Já osobně nebyl až tak mladý, když jsem začal poslouchat metal. Mohlo mi být takových šestnáct… Předtím jsem byl zcela ponořen do klasické hudby, šest let jsem dokonce studoval na konzervatoři. Pak jsem však poznal moje přátele a ti na mě měli špatný vliv :). V těch samotných začátcích to nebylo samozřejmě jako teď, kdy podpora internetu je masivní. Dříve bylo pro mě všechno cizí a nebylo vůbec jednoduché se k této hudbě dostat. Všechno se tedy řešilo přes dopisy a koupí věcí od různých lidí, se kterými jsme se seznámil. Ještě doplním, že první nahrávkou, kterou jsem si koupil byla „Schizofrenie“ od brazilské SEPULTURY.
LAPSUS DEI … Proč takový název kapely?
Pojmenování vlastně znamená něco jako „chybující bůh“ Je to taková metafora. Na Zemi není nic dokonalé, lidé nejsou dokonalí a pokud není dokonalý ani člověk, nemůže být dokonalý ani Bůh – když tedy budeme brát v potaz, že existuje.
Mnoho čtenářů R.U.M. webu o LAPSUS DEI určitě mnoho neví. Už z tohoto důvodu se naskýtá otázka spojená se stručnou historií…
Jistě! LAPSUS DEI vznikli v roce 1998 jako doom/gothic metalová kapela, která takto fungovala víceméně do roku 2003. Po odhodu některých členů z kapely se zásadně změnilo i stylové zamření, naše hudba by se dala charakterizovat jako doom/death metal, který se začal vyvíjet až do současné podoby, kterou rádi označujeme jako brutální doom metal. Za tu dobu jsme stihli natočit demo „Dibujando mi Karma“), dvě EP (When a Dead Cry For His Soul…“ a „In Our Sacred Places“ ) a celé album z roku 2006, které s jmenuje „Beyond The Truth“. V současné době hrajeme i hodně koncertů a jak už jsem uvedl, nacházíme se nyní na šňůře po Jižní Americe. Věřím, že když posluchači zavítají na náš koncert, tak neodejdou zklamáni,
V čem spatřuješ onen nejzásadnější vliv na stylovou proměnu, kterou jste si prošli?
Na změnu hudby měl přímý vliv odchod některých členů. Především odchod klávesistky Marcely byl zcela zásadní. Ztratili jsme tím totiž rovnováhu mezi death metalem a gotikou, což bylo nakonec i dobře, protože mnohem větší potěšení nám dělal právě death metal. Pak už se sestava ustálila
A jak bys popsal váš hudební pokrok v těch následujících letech? Z vaší hudby je cítit, že rozhodně nehodláte jen tak přešlapovat na jednom místě…
Neustálý vývoj a pokrok byl u nás vždy patrný. Jsme velmi spokojeni s tím, že jsme byli schopni se dopracovat k realizaci našich nahrávek. Doufejme, že tohle nikdy neskončí. V současné době hrajme takovou směs death metalu, doom metalu s určitou dávkou studené progrese a brutality.
Konkurence kapel napříč světem je skutečně obrovská, ovšem důležitá je i vzájemná spolupráce. Jaký je tvůj názor na současný metalový underground? Domníváš se, že právě vaše kapela má posluchačům co nabídnout?
Věřím, že LAPSUS DEI toho mají hodně co nabídnout. Jsme přesvědčeni, že naše hudba může být pro světovou scénu skutečným přínosem. Můžeme jenom doufat, že stále víc a víc lidí bude chtít poslouchat naši hudbu. Jinak co se týče undergroundu, tak s postupnou globalizací došlo v tomto ohledu k zásadním změnám, přičemž underground jako takový v podstatě zmizel. Stále se sice všechno točí kolem velkých kapel, ovšem na světové scéně mají místo i mnohem menší. V tomto ohledu už nejsou mezi kapelami takové rozdíly.
Jak je to vůbec u vás doma s podporou hudby jako je metal?
Metalových časopisů, které by vycházely v tištěné podobě tu moc není. Mnohem víc je tu webzinů, které mají velmi dobrou úroveň Totéž se dá říci o rádiích, která představují metalové kapely ve svých relacích a taktéž se podílejí na koncertech zahraničních kapel ( pro příklad z poslední doby mohu uvést ARCH ENEMY, MOONSPELL, CARCASS, ANATHEMA, KATATONIA, PARADISE LOST, FINTROLL…). Jinak co se týče chilské scény, tak ta je v současnosti opravdu na vzestupu. Ze všech stran je cítit snaha o profesionalitu. Kéž by to tak bylo i na ostatních kontinentech.
Jak vypadá váš každodenní život? Čím se vlastně živíte? Tady v Česku stále vládne taková představa, že každý Jihoameričan je v podstatě bandita, který prodává drogy, lichvaří, kšeftuje atd. 🙂 Máte kromě hudby také nějaké záliby?
Ha ha, ve skutečnosti bychom opravdu mohli prodávat drogy! 🙂 Ve skutečnosti je však všechno jinak, každý z nás má svojí práci, které se věnuje. Bubeník pracuje jako ošetřovatel, zpěvák je sociálním pracovníkem a zároveň studentem postgraduálního studia, já osobně se věnuju informatice a příští rok začnu studovat obchodní inženýrství. Posledním člověkem je náš basák, který v současnosti pracuje v supermarketu a zároveň studuje školu zaměřenou na stavebnictví. Co se týče našich zálib, tak samozřejmě nemohu vynechat náš pozitivní vztah k alkoholu, který je spojený s diskuzemi o metalu a nekonečným poslechem miliónů desek…no a i na ty „gothic metal ženy“ si čas najdem, to kurva joooo! Jinak kromě hudby máme rovněž kladný vztah ke sportu. Jedná se především o basketbal, jízdu na koni, na motorce…atd.
Poslech hudby patří mezi vaše největší záliby. Jakou hudbu tedy nejčastěji posloucháte?
My všichni máme poměrně rozdílný vkus. Zpěvák je velkým fanouškem doom metalu, rád si poslechne kapely jako MY DYING BRIDE nebo MAR DE GRISES, bubeník naopak poslouchá spíše death metal nebo technický thrash. Jeho oblíbenými kapelami jsou ATHEIST, MESSHUGGA…Já osobně pak poslouchám kapely jako HYPOCRISY, BOLT THROWER, ovšem mám rád i klasiku, pop nebo trip rock ( BJÖRK, PORTISHEAD) a rovněž i ten doom metal reprezentovaný kapelami jako jsou NOVEMBERS DOOM, BLACK SUN AEON. Co se týče basáka, tak ten hodně inklinuje k takovému tomu technickému metalu, který reprezentují kapely jako OBSCURA atd.
Co můžeme očekávat od vaší kapely do budoucna?
Mohu slíbit z celého srdce, že budeme pít a dělat hudbu na plný plyn! Je úplně jedno jestli půjde o doom metal, death, reggae nebo pop jako od OASIS (puajjjjj). Zároveň pevně doufáme, že si příští rok zahrajeme u vás v Evropě.
…a schoval sis něco na závěr?
Kurevsky moc děkujeme za tento rozhovor! Pokud chcete vědět, co je u nás nového, sledujte naše internetové stránky nebo profil na MySpace! Nikdy nenechávejte své ideály, podporuje metal po celém světě!
ALL
http://www.myspace.com/lapsusdeiband