Při pomalu se rozjíždějící muzice pana Asana si uvědomuju, že i když je tohle jeho už pětačtyřicátá nahrávka (ano, 45.!), jediná zmínka na mém blogu o něm byla jen v rámci kompilace Japanese Avant-Garde | Agitation/Stillness – Noise/Silence. Ostuda? Nevadí, stejně to nikdo nečte a nikoho to moc nezajímá.
Klasicky vzdělaný skladatel Koji Asano je kromě hudebníka i světoběžníkem. V roce `93 se usadil v Londýně, od `94 bydlel v Tokiu, od `99 pobýval a tvořil v Barceloně, aby se v roce `04 vrátil zpět do Tokia. Na všech místech zanechal zvukovou stopu, psal a píše pro klasická nástojová obsazení jako je Ensemble Die Reihe (Rakousko), Paragon Ensemble (Skotsko), Sith Quartet (Francie) nebo Banda Municipal de Barcelona Orchestra (Španělsko). Kromě těchto náročnějších prací tvoří a vystupuje i sólově, samozřejmě nazpomíná vystupovat i živě. Více než dvacet navštívených zemí celého světa budiž toho pádným důkazem.
Aktuální nahrávku, šířená coby kompakt disk nebo placený záznam ke stažení, opatřil svými fotografiemi usínajícího, resp. probouzejícího se nákladního přístavu. Tak jako tak, pokud má obsažený zvuk evokovat a souznít právě s tímto zachyceným okamžikem, nemohlo se to povést lépe. Jediná skladba o délce 47:48 od počátku nijak nenarůstá, prostě se objeví a nadále plyne. Čím je ve zkutečnosti mi není jasné, může připomínat zhusta nahallené klávesy, řádně zpomalený symfonický orchestr, průvan ženoucí se několikakilometrovým potrubím nebo právě zvuk přístavu, jež poslouchá pasažér zaoceánské lodi s dvěma mušlemi na uších. Se sladkým nevědomím Vám nabízím ambient. Přelévající dlouhé zvuky s dostatkem energie, abych neusnul, s notnou porcí laskavých frekvencí, abych neutekl, s chutí cosi mi sdělit a přesto mi ponechat nekonečný prostor pro fantazii. Bez větších problémů mě drží ve střehu a když dojde k očekávatelnému střiženému konci, jsem smutný. Ne z obsahu, ale právě z konce! Chci víc!
RadeK.K.