Na další fošně tihle „barevní kluci“ ze svých pozic neustupují. Popové náběhy v melodiích, rockový drive, rokenrolová tanečnost z hodně vzdáleného punku si implementovali pružnost a částečně i divokost. Nevím k čemu bych Vám tvorbu Kishidan přirovnal. U nás se takhle volně muzika neprezentuje, netvoří. Rádia by nic podobného v hlavním čase nepustila, lidi neposlouchali a jsme v začarovaném kruhu, v jehož sevření mám i já ten špatný pocit, a chvílemi řeším zda se mi to líbí, nebo mě chtějí opít rohlíkem a vnucují se. Ne, ne. Zachovávám chladnou hlavu a zcela zodpovědně říkám, tuhle „komerci“, která vlastně komerční není, bych z rádia poslouchal velmi rád. Omlouvám se, že nebudu popisovat album podobně jako to minulé, výše uvedené, ale asi bych se opakoval. Najděte si, koukněte na video, poslechněte MP3 ukázky, nebo si desku sežeňte.

RadeK.K.