Sešli se staří pardálové a založili heavymetalovou kapelu. Celý život se tomuto řemeslu věnují, aby následně překvapili tím úplně stejným. Francouzští KINGCROWN jsou produktem z trezoru. Všechno šlape jako po drátku, stejně smýšlející fans budou při poslechu „A Perfect World“ v sedmém nebi. Přesně pro tuto úzkou skupinu posluchačů je tento premiérový matroš určen. Nicméně si dovolím tvrdit, že i ti nejzarytější posluchači raději volí originál, než poněkud účelovou náhražku.
KINGCROWN jsou v podstatě PRIMAL FEAR v softovějším balení. V tvorbě kapely se sice objevují i mnohem klasičtější prvky, nicméně jsou to právě proslulí Němci, kterým jsou KINGCROWN nejvíce podobní. Nepíše se mi to lehce, ale KINGCROWN jsou opravdu příkladem kopie kopií. Po dvou skladbách, které si člověk pustí, už dobře ví, co ho bude v následujících minutách čekat. Překvapení opravdu vůbec v ničem. Kapela je sice instrumentálně patřičně nabušená, ale po stránce invence a osobitosti se jedná o absolutní zmar.
Je to zkrátka začarovaný kruh, klišé nad klišé, metalové martyrium se vším všudy. Francouzi se podobají tisícům shodně orientovaných kapel, onen základ „dřou“ non plus ultra. Kdyby alespoň něco… něco zkusili, trochu odbočili, vybočili, překvapili… Kdepak. Smutný příběh pánů v letech, šikovných muzikantů, kteří však uvízli ve svém vlastním světě. Co si budeme povídat, nejsou v tomto ohledu zdaleka jediní. Nostagické, přesvědčivé, ale příliš nudné…
Skladby: The Flame of My Soul, Qumrân Caves, In the Sky of Athens, The Human Tide, Over the Moon, The End Is Near, Golden Knights, Sad Song for a Dead Child, Soundtrack of My Existence, A Perfect World, Over the Moon Acoustic.
Sestava: Markus Fortunato – baskytara; David Amore – bicí; Stéphane Rabilloud – kytara; Florian Lagoutte – kytara; Joe Amore – zpěv.
ALL