Jaro bývá vrtkavé, a ne nadarmo platí úsloví o aprílovém počasí. Takže pokud to momentálně vypadá na slunné vyhlídky, vězte, že ze západu Čech se na vás žene jeden pořádně temný uragán Jeho jméno je INNERSPHERE a plnou silou hodlá udeřit 26. dubna prostřednictvím debutové desky „Amnesia“, která vám na ploše deseti skladeb předestře ucelený příběh, jehož primárním tématem je láska.
Je tedy více než symbolické, že „Amnesia“ vychází právě na jaře (ačkoliv se její příběh odehrává v jiném období), jelikož už Mácha psal, že Máj je lásky čas. Ovšem pokud jeho dílo alespoň trochu znáte, jistě víte, že slavný „Máj“ je všechno jen ne optimistická báseň. Stejně tak i „Amnesia“ kontrastuje lásku s ponurými motivy nihilismu, sebeobětování a bolestného očistce, takže nečekejte růžové brýle, ale pořádné temný narativ, ze kterého vám veselo rozhodně nebude.
Na jeho začátku totiž sledujeme bezejmenného muže, jenž jedné zářijové noci, hnán domů strašlivým pocitem strachu, najde svou milovanou dívku mrtvou. Zoufalství a myšlenky na sebevraždu však střídá poslední jiskra naděje, že by jeho milou snad mohly oživit tajemné bytosti v zapovězeném černém lese. Tak se nakonec i stane, ovšem cena, kterou je třeba zaplatit, se ukáže jako příliš vysoká. A splatit ji musí právě náš hrdina. Šílenství, jenž jej stihne, spouští spirálu ohavných činů, které získají ještě hrozivější odstín ve chvíli, kdy se hlavní protagonista vrátí ke zdravému rozumu. Jeho mysl je nyní tížená výčitkami svědomí, a tak se dobrovolně vydává do rukou spravedlnosti. Celý tragický příběh se tak uzavírá na hranici…
Zajímavostí je, že „Amnesia“ nebyla původně zamýšlená jako koncepční album. Až v průběhu nahrávacího procesu začala skupina zjišťovat, že jednotlivé skladby do sebe zapadají, což dodalo desce další rozměr v tom smyslu, že písně lze vykládat jako celek i jako samostatné entity – každá totiž vypráví svůj vlastní příběh, který vychází především z pocitů a stavů člověka.
A pokud vám po přečtení synopse celé zápletky vytanul na mysli Romantismus, je to zcela správně, jelikož právě svojí kombinací milostného aspektu, nadpřirozena a osobní tragédie, odkazuje lyrická stránka alba na zlatou tradici tohoto uměleckého hnutí, které navzdory svému názvu obohatilo především literaturu o neuvěřitelnou dávku hrůzy a zmaru.
Takže se vykašlete na Petřín, své jarní toulky místo toho směřujte do ponurých zřícenin, a ještě ponuřejších hřbitovů, a užijte si to pravé Romantické jaro. „Amnesia“ vám k tomu poslouží jako ideální soundtrack!