CD slovenské kapely INFER k nám dorazilo se značným zpožděním a ještě notnou dobu zrálo v mém šuplíku. Ačkoliv tedy utekl nějaký čas, mám pocit, že jsem tomuto hudebnímu materiálu nikterak neublížil, ba co víc, nechal jsem si ho na vhodnou chvilku. Jako když otevřete láhev portského vína. Zároveň je však třeba dodat, že kapelu INFER jsem si nepustil z důvodu žízně ani chuti, ale z důvodu ochlazení těla i duše. To víte, letní paprsky… to je lepší sedět v zastíněných sklepeních a poslouchat black metal. A přesně o tom jsou INFER. Toto album je s největší pravděpodobností určeno pouze vyznavačům „černého kovu“, všem ostatním se materiál na „In Cold Being“ bude zdát nudný a jednotvárný. Zkrátka na téhle nahrávce si můžete dost dobře vyzkoušet, zda dokážete skousnout black metal ve své nejpřímočařejší podobě. Prakticky všechny skladby mají zběsilé tempo a dosti evokují album „Panzer Division Marduk“. Překvapujícím zjištěním je také to, že prakticky všichni členové INFER jsou instrumentálně na dost vysoké úrovni a pokud pozorně posloucháte, určitě si všimnete především kytarových kudrlinek, které připomínají řadu patníků, směřujících přímo do pekla. Zajímavé také je, že některé hudební postupy jsou typičtější spíše pro brutal death metalové kapely, ovšem INFER na ně s podivem nasadili „černý“ kabátek a konečný výsledek není rozhodně špatný.
Největším mínusem nahrávky je však méně průrazný zvuk, a proto je celkový zážitek přece jen poněkud přibržděn. Nevyvážeností trpí zejména zvuk bicích, které znějí hodně sterilně. Ostrá a uchu lahodná „mlaskavost“ by rozhodně na škodu nebyla. INFER tak jsou v pozici tanku, jež zatím výrazněji funguje na cvičišti. V boji to už tak slavně nepůsobí. Zkrátka a dobře, zvuková kvalita je u těchto „smrští“ naprostým základem a pokud vše není vychytáno alespoň z poloviny, je zážitek o dost procent v mínusu.
Nicméně i přes tyto ne příliš pozitivní faktory se mi album „In Cold Being“ jeví jako poměrně povedené (co bych komu nalhával, přistupoval jsem k němu s mírným despektem). Slovensko tak má další nadstandardní black metalovou kapelu, což ve zkratce znamená, že se „černé vrány“ pomalu a jistě začínají stěhovat na východ. INFER mě však kromě instrumentální zručnosti překvapili ještě něčím jiným. Když jsem měl CD poprvé v ruce, čekal jsem, že booklet bude obsahovat hořící kostely, obrácené kříže… je tomu úplně jinak. V knížečce najdete fotky skrytých death metalistů „krabathorského“ střihu a především blonďatá hříva jednoho z kytaristů je naprosto ukázková (horší už to je s bookletem i obalem z celkového pohledu. Tady si pánové příliš záležet nedali a rovněž zmíněné fotky mají doslova otřesnou kvalitu). Všechna pekelnost je tedy naroubována do textů… no, pánové z KDH by rozhodně radost neměli, ačkoli mám pocit, že nějaké výkřiky vlasatců jsou jim naprosto u prdele. Z toho vyplývá, že by se zainteresovaní měli přece jen porozhlédnout po jiných tématech, chtějí-li, aby je především širší veřejnost brala o něco vážněji. Jinak ale po rozčlenění plusů a mínusů vítězí „křížky“.
Pozn. první: černé sémě je zaseto. Jestli z tohoto démonického zrnka něco vyroste, ukáže teprve čas.
Pozn. druhá: chlapci mají i nadhled, viz. vkusně zařazená filmová intra.
Pozn. třetí: kapele brzy vyjde CD „Anti-Human“.
ALL