Ač je slovo kult hodně zprofanované, tohle je skutečně kult všech kultů! Demo s názvem „Detur“ patří možná k úplně těm nejzásadnějším počinům metalového undergroundu let devadesátých Je třeba o tom vůbec pochybovat? Havířovští nadšenci sice natočili i další skvělé opusy, nicméně „Detur“ byl oficiálním debutem, který dodnes neztratil nic ze svého kouzla a lesku. Jen velká škoda, že se původní sestava prošla hned na dalším demu určitou redukcí, ale to teď není vůbec podstatné. Spíše bych se na úvod zamyslel nad tím, proč byli HYPNOTIC SCENERY vlastně tolik výjimeční?!
Kdy z vás byl s tvorbou kapely již v minulosti seznámen, dá mi zapravdu, že latinské texty to v oné době bylo skutečně něco! Originalita spojená s efektem, práce nanejvýš promyšlená a především okouzlující. Nicméně nejen tajuplnost se stala pro kapelu devízou. Pokud na Ostravsku fungovala celá řada žánrových spojenců, HYPNOTIC SCENERY nikdy nepatřili jen do škatulky zvané „doom metal“. Uměli totiž stejně tak zpomalit jako zrychlit, zmelodičtět jako se smrtonosně naštvat. Balanc mezi doomem, deathem a grindem kapele sedl úplně čistě a přirozeně. „Skutečně nejsme pravou doom metalovou kapelou. Dneska každá druhá kapela má klávesy nebo ženské vokály, začíná to být nudné“ (Mike). Když už je zde nakousnuto téma dívčího zpěvu, tak HYPNOTIC SCENERY se s touto „problematikou“ vypořádali velice stylově. Hlasivky klávesistky Jolany tu sice slyšet jsou, ovšem nejedná se o žádnou sopránovou masturbaci, ale velice vkusně zasazené recitování, jenž se prolíná s brutálním murmurem vokalisty Bowlera. „Naše hudba nikdy nebude o dívčím zpěvu. V budoucnu zůstane pouze u recitací“ (Mike). A dál? „Nikdy jsme se ecítili jako doomová kapela, ale lidi vidí klávesy a holku a hned je to doom. S doomem se mi zdá je to jako s deathem. Přežijí jen ty nejkvalitnější spolky. V poslední době vychází na CD hodně doomových sraček. Kolikrát kvalita CD je horší než různá dema“.
A nyní už k samotnému obsahu. Demo otevírá mystická instrumentálka „Detur“, ve zkratce poodkrývající know-how havířovských. Příznačný je především podíl klavíru (ostatně jako ve všech skladbách), hudba zavadí posluchače blíže…blíže k temnotě! „Vita do et Sumere“ začíná pomalým odříkáváním Jolany, aby se posléze na její hlas nabalila valivá hudba včele s brutálním growlingem. Z hudby je náhle cítit jakési odcizení, chlad, možná i smrt. Jak už ale bylo výše uvedeno, HYPNOTIC SCENERY nebyli jen o pomalosti, ale také o řádné razanci a jelikož jejich kompozice dosahovaly vždy pěkných pár řádek minut, nebylo divu, že hned úvodní track se po úvodním představení přelil do řádné sypačky, do které postupně a hlavně nenápadně prostupují paprsky slunce. Po vzoru klasické hudby se pak tempo ustálilo a v podstatě se vrátilo na úplný začátek. Podle podobného klíče byla vystavena i skladba „Scintilla Vitae“, jenž byla posléze vybrána jako reprezentativní vzorek na sampler „Masters Of Czech Metal II.“. Recitace (tentokrát muže) opět v počátku uvádí s jakýmiže přízraky se posluchač brzy setká. Latina zkrátka dokáže vykreslit nejrůznější fantasmagorie. „Jelikož nejsme ryze doom metalovou kapelou, tak ani naše texty se nezaobírají zcela obvyklými tématy jako je tomu u doom metalu zvykem. V našich textech se lze setkat s reálným životem, v některých textech se dokonce zabýváme sociálními problémy“ (Mike). Třetí a závěrečnou perlou je doslova doom-grindová „Quare?“, jenž talent a především kupu inspirace potrhuje mega-silnou dvojčarou. Znovu se zde mísí recitály z brutálním zpěvem, melodické kytarové linky, skryté podklady klavíru, kostelní orchestrále, jenž se v závětří mění v grindové sypanice. Podtrženo sečtenu – další metalový klenot byl na světě!
Jak už asi víte, ani v dalších taženích se HYPNOTIC SCENERY neztratili. V obměněné sestavě natočili druhé demo s názvem „Crystal Curtain“, a to již s novým zpěvákem Robertem, jemuž latina příliš nevoněla, a tak texty byly tentokráte v jazyce anglickém. Jakési best of těchto dvou kazet pak přišlo až v roce 1995 pod názvem „Vakuum“. Zde se kapela znovu vrátila k latině a vybraným trackům z „Crystal Curtain“ tato změna rovněž hodně prospěla. To je ve své podstatě také jakási čára za první částí tvorby HYPNOTIC SCENERY, přičemž ani ta následná nebyla vůbec špatná. Kdo ví, kam by se severomoravské hvězdičky dostaly, kdyby je neprovázely neustálé personální peripetie. I přesto kapela za sebou zanechala delikatesní porci hudby, ke které se budou ještě mnozí posluchači se zájmem vracet.
ALL
Pramen: Darkness Actual zine
http://bandzone.cz/hypnoticscenery